Dušan Šrámek: Měla by být pověst prezidenta chráněna pod trestní sankcí?

ČTK

Prezident Miloš Zeman | FOTO: ČTK

Skupina šedesáti čtyř poslanců navrhla vrátit do trestního zákona paragraf o hanobení hlavy státu. Do kodexu by se tak měl vrátit paragraf, který byl zrušen po listopadu 1989, protože příliš připomínal reminiscence na dobu komunismu. Návrh byl okamžitě rozcupován jako bolševický paskvil, obuškový zákon a podobně, a to především proto, že hlavním strůjcem navrhované změny je komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, známá mlátička z protikomunistických demonstrací.

Jenže tak jednoduché to z právního pohledu není. Podobný paragraf existoval i za I. republiky, kdy byl výrazem předcházející urážky majestátu. Po II. světové válce se stal součástí dalších verbálních trestných činů, které měly umlčet kritiky tehdejšího režimu. Známý je především případ „prezidentova vězně“ spisovatele Vladimíra Škutiny, který za výrok „Antonín Novotný je vůl“ vyfasoval rok natvrdo. Paragraf přežil i polistopadovou probírku komunistických trestných činů. Původně bylo trestné i hanobení vlády, Parlamentu a Ústavního soudu.

Prezident republiky Václav Havel roku 1993 navrhl zrušit hanobení vlády, Parlamentu a Ústavního soudu pro neústavnost, čemuž Ústavní soud 12. 4. 1994 vyhověl. Ovšem hned následující paragraf trestního zákona trestající hanobení prezidenta Václavu Havlovi, ostatně ani Masarykovi dříve, nevadil. Že by si rovněž uvědomovali, stejně jako navrhovatelé, že úřad prezidenta je státním symbolem nezávislým na konkrétním nositeli? Anebo se cítili jako něco víc? Paragraf zrušil až Parlament v roce 1997. Mimochodem za hanobení Havla byl trestně stíhán Petr Cibulka, který mu v soudní síni vpálil do tváře „Vašku, jsi prase, jsi hovado.“ Ke cti Havla budiž řečeno, že trestní stíhání nechal zastavit. Od roku 1997 je prezident republiky chráněn jako státní orgán a úřední osoba.

Trestné je užití násilí vůči prezidentu republiky, ale i vyhrožování s úmyslem působit na výkon jeho pravomocí. I zde ale musí být pohrůžka násilím. Vyhrožování může být spácháno i verbálně. Takto jsou chráněny všechny orgány veřejné moci a úřední osoby. Prezident je chráněn stejně jako každý starosta či policista. Za vyhrožování lze uložit trest až tři roky odnětí svobody nebo dokonce pět let, je-li spácháno se zbraní. Diskutabilní a zřejmě trestné byly zřejmě výroky, které například směřovaly vůči Václavu Klausovi, obsahující pohrůžky brachiálním násilím po udělení amnestie.

ateo

V Evropě si podle čest své hlavy státu chrání zákonem pod hrozbou trestní sankce čtrnáct států, trestně právní úpravu má tedy polovina zemí EU, a nalézt lze mezi nimi jak monarchie, tak republiky, jak „staré“ evropské státy, tak postkomunistické. V Dánsku může urážka skončit čtyřmi měsíci vězení, v Nizozemsku pak dokonce až pěti lety.

Příkladem může být právní úprava ochrany prezidenta v německém právním řádu, kde ústavní úprava úřadu prezidenta je v německém „Základním zákoně“. V německém trestním zákoníku je hanobení hlavy státu upravuje § 90 „Hanobení spolkového prezidenta“. Tento paragraf stanoví, že „odnětím svobody na 3 měsíce až 5 let bude potrestán každý, kdo veřejně hanobí spolkového prezidenta, a to ať již na veřejném shromáždění (typicky bychom mohli říci na demonstraci), nebo rozšiřováním tiskovin, typickým příkladem by zde mohla být jakákoliv nevěcná a neúměrná kritika německého prezidenta v tisku nebo na internetu.

V některých evropských zemích zákon zakazuje urážet i cizí hlavy státu. Před jedenácti lety tak například dvacet osm polských aktivistů skončilo na třicet hodin za mřížemi urážku ruského prezidenta Vladimíra Putina. Velkou pozornost letos vyvolal případ německého komika Jana Böhmermanna, který karikoval tureckého prezidenta Erdogana. Německá prokuratura jeho stíhání minulý měsíc. Shodný paragraf ostatně obsahoval i komunistický trestní zákoník, kde zněl „Hanobení státu světové socialistické soustavy nebo jejího představitele.“ Za tento trestný čin byla odsouzena například Lenka Marečková, objektem urážky byl L. I. Brežněv.

Je otázkou, zda, a do jaké míry by měla být hlava státu chráněna coby jeden ze symbolů státu, stejně tak, jako například státní znak či vlajka, pod trestně právní sankcí. Bohužel, okamžitá dehonestace byť nepochybně hloupě prezentovaného nápadu jakoukoli odbornou diskusi na toto téma okamžitě utnula.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner