Dva důvody, proč si už teď český stát půjčuje dráž než Řecko

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). (ČTK)

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). | FOTO: ČTK

Rantingová agentura Moody’s si tento týden všimla, že rozpočtové plány Babišovy vlády nezahrnují žádné významné cíle v oblasti konsolidace veřejných financí. Agentura upozornila na to, že tato skutečnost má negativní vliv na hodnocení úvěrové spolehlivosti. Jinak řečeno, existence strategie pro snížení rozpočtových deficitů a stabilizaci či snížení státního zadlužení má zásadní dopad na to, kolik Česko platí každý rok na úrocích ze svých dluhů. Tato problematika je natolik závažná, že stojí zato věnovat se jí podrobněji. Navíc je tady ještě jeden podstatný faktor, který přispívá k tomu, že si Česká republika již teď půjčuje dokonce dráž než předlužené a nechvalně proslulé Řecko.

Pozoruhodné je, že už dnes si český stát na finančním trhu půjčuje za víc než drtivá většina evropských států. Lépe jsou na tom všechny státy, na které si vzpomenete: Itálie, Španělsko, Portugalsko i zmíněné Řecko a samozřejmě Slovensko. Na kapitálových trzích si tak skoro všechny evropské státy snad s výjimkou Rumunska půjčují za lepších podmínek než Česko.

FORUM 24 (archiv)

Kromě toho, že Česká republika rychle zvyšuje své zadlužení a nemá plán konsolidace veřejných financí, za tím stojí také to, že spoléháme na vlastní měnu, nejsme součástí eurozóny a nemáme euro, což by nám financování státního dluhu výrazně zlevnilo.

Z toho všeho plyne, že český stát platí svým věřitelům mnohem větší úroky než jiné země. To, co nám hrozí, však je, že se to ještě podstatně zhorší.

„Zpráva Moody’s je takové první mezinárodní varování před tím, co my všichni insideři tady v České republice, kteří jenom trochu rozumíme veřejným financím, víme a varujeme před tím už dlouho. To nejsem jenom já. To jsou i experti jiných politických stran. To je Národní rozpočtová rada, Eva Zamrazilová, spousta dalších expertů, Helena Horská, Danuše Nerudová. Omlouvám se všem, na které jsem si nevzpomněl. My všichni vidíme, že pokud vláda nebude mít dostatek vůle k aktivní konsolidaci, budou náklady státního dluhu růst,“ uvedl pro FORUM 24 někdejší ministr financí Miroslav Kalousek.

Tabulka publikovaná ředitelem poradenské společnosti Pension Partners Charlieho Billela ukazuje, že Česká republika je na nejhorším místě ze sledovaných evropských zemí, co se týče podmínek prodeje státních dluhopisů.

Ministerstvo financí se odkazuje na to, že vládě předložilo Konvergenční program, který obsahuje základní scénář vývoje veřejných financí v České republice v následujících letech, ten ale pracuje pouze se schválenými opatřeními. „Vedle toho ministryně financí Alena Schillerová již v polovině dubna avizovala směr rychlejší konsolidace, která by ale zároveň nepodkopávala nohy hospodářskému oživení a narovnávala distorze českého daňového systému,“ zdůraznilo ministerstvo ve svém vyjádření ke zprávě agentury Moody’s.

Strukturální deficit v objemu zhruba 250 miliard

Součástí Konvergenčního programu je tak i alternativní scénář, který tato opatření zohledňuje. „Jedná se o kombinaci opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o cca 2 procentní body nižší, než předpokládá autonomní vývoj veřejných financí. Zatímco základní scénář počítá se zadlužením veřejných financí ČR v roce 2024 ve výši 54,6 % HDP, při alternativním scénáři by výše zadlužení dosáhla 52,8 %,“ dodalo ministerstvo financí.

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO)  (ČTK)

„To, co je v Konvergenčním programu, je jenom zbožná víra, že příjmy budou lepší díky lepšímu vývoji ekonomiky. To ano, ale to nevyřeší strukturální deficit v objemu zhruba 250 miliard. To chce skutečně aktivní politická rozhodnutí. Ať již na výdajové, nebo příjmové straně rozpočtu. Rozhodnutí, která vyžadují kompetenci a odvahu. Ani jedno, ani druhé tato vláda nemá. Doufám, že to nalezne příští vláda, i když ji lituji, protože žádné z těchto rozhodnutí není politicky populární, ale bohužel bude zcela nezbytné,“ upozorňuje Miroslav Kalousek na to, jak rozsáhlá opatření je nutné učinit, aby výsledkem byla skutečná konsolidace veřejných financí.

„K tomu si dovoluji podotknout, že opatření, která jsme dělali my, činila během tří let 180 miliard a byly statisíce lidí v ulicích. To, co leží před příští vládou, je mnohem složitější problém než to, co bylo před námi. A je bláhové se domnívat, že se to ušetří jenom na státní správě. To je vyloučeno. Bylo by naprosto smrtící chtít to řešit jenom zvyšováním daní. Musíte to řešit komplexní reformou veřejných financí jak na výdajové, tak na příjmové straně. A je otázka, zda k tomu bude dostatek politické vůle a odvahy,“ obává se Kalousek.

Také podle pirátského poslance a místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Mikuláše Ferjenčíka máme v České republice hlavní potíž s tím, že razantně rostou náklady na obsluhu státního dluhu, a pokud porostou ještě významně, budeme s tím mít opravdu zásadní problém. „Teď jsme na úrocích u desetiletých dluhopisů někde okolo dvou procent, což znamená šedesát miliard korun na úrocích u aktuálního zadlužení. Když to stoupne na čtyři procenta, nebude to šedesát, ale 120 miliard. To je prostě šedesát miliard, co chybí. Tady vidím obrovské riziko,“ poukázal v rozhovoru pro FORUM 24 Ferjenčík.

Miroslav Kalousek popisuje, v jaké situaci se dnes několik měsíců před volbami do sněmovny nacházíme: „Budeme-li dál ztrácet důvěryhodnost před věřiteli, že jsme poměrně solventními dlužníky, bude nám narůstat dluhová přirážka. Naprosto supermandatorní výdaj, který nemůžete odstranit, jsou náklady vašeho dluhu, takže nám hrozí, že budeme vydělávat jenom na náklady vlastního dluhu a nebudeme mít nic na vlastní budoucnost.“

Kvantitativní uvolňování a evropská měna

Mikuláš Ferjenčík k výdajům na obsluhu státního dluhu dodává ještě jednu důležitou věc, o které se příliš nemluví: „Je to za mě jeden z významných důvodů, proč usilovat o vstup do ERM II, protože zemím, které do něj vstoupily, se daří držet náklady na financování dluhu výrazně níž, byť to je tím, že profitují z toho, že eurozóna kupuje státní dluhopisy přes kvantitativní uvolňování, ale pro státy je to levnější. Když potom v celé Evropě budeme jenom my platit plnou tržní palbu, tak samozřejmě náš stát s tím bude mít zásadní problém,“ vysvětluje pirátský poslanec. ERM II je systém nastavení kurzu, který je jakýmsi předstupněm před přijetím samotné evropské měny a spočívá v navázání národní měny na euro.

Poslanec Pirátské strany Mikuláš Ferjenčík (ČTK)

Podle Miroslava Kalouska platí země eurozóny na úrocích ze svých dluhů nižší úroky než Česko jednak díky kvantitativnímu uvolňování a jednak kvůli důvěře, které se těší: „Atmosféru na kapitálových trzích neurčují žádné výpočty. Tu určuje důvěra a důvěra je emoce. Tu nespočítáte. Jestliže má někdo euro, tak má důvěru kapitálových trhů. Může si půjčovat levněji. Když někdo euro nemá a má jenom třicetiletou výpůjční historii, jako máme my, a k tomu má ještě v čele ministerstva financí Alenu Schillerovou, tak investoři nemají žádný důvod k důvěře a zvyšují rizikové přirážky,“ říká bývalý předseda TOP 09.

Miroslav Kalousek se v této souvislosti vrací do doby, kdy vedl ministerstvo financí: „V situaci, ve které jsme byli my v době, kdy jsem byl ministr financí, tak tenkrát ještě Evropa neznala pojem kvantitativní uvolňování, takže jsme stáli tváří v tvář realitě, že úroky našich desetiletých dluhopisů byly na 5,7 procentech. Museli jsme trhy přesvědčit, ať nám půjčují levněji, což bolelo. Dodneška nám to vyčítají, ale kdybychom to neudělali, dostali bychom se do dluhové spirály. Protože jsme dělali to, co jsme dělali, začali jsme si půjčovat tenkrát pod 3 procenta, což byly pohádkově levné úroky. Dneska je to někde úplně jinde, protože je kvantitativní uvolňování. Dnes si za půl procenta může půjčovat každý blbec. S výjimkou Aleny Schillerové, která si musí půjčovat za 2 procenta.“

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Ferjenčík proto z dlouhodobého hlediska prosazuje přijetí evropské měny: „Přičemž osobně si myslím, že dlouhodobě bychom měli o euro usilovat z jednoduchého důvodu. Pokud se jižní blok eurozóny zhroutí, stejně to odneseme i my, protože jsme na eurozónu velmi výrazně navázaní, a naopak pokud se euro ukáže jako životaschopné, nebýt v něm, tak přicházíme o vyjednávací sílu a stejně tak o nějaké výhody třeba skrz úrokové sazby. Z mého pohledu je to vzhledem k navázání naší ekonomiky na eurozónu praktické,“ říká Ferjenčík.

Bývalý ministr financí Kalousek zároveň připomíná, že euro můžeme přijmout jenom tehdy, když splníme kritéria, která teď nesplňujeme. „Abyste splňovali kritéria, musíte začít aktivně konsolidovat, což samo o sobě už může stačit k té důvěře. Ale když nemáte ani euro, ani aktivně nekonsolidujete a investoři vidí, že vaše vládní garnitura je parta neschopných populistů, tak ty úroky se logicky zdražují, protože tam není žádný důvod k důvěře,“ zdůrazňuje Kalousek.

Oproti Slovensku desítky miliard navrch

Za tím, že Řecko a další státy eurozóny platí ze svých dluhopisů menší úroky než Česká republika, tedy stojí mimo jiné i nákupy dluhopisů Evropskou centrální bankou. „Jenom díky tomu ještě nezbankrotovala Itálie, ale otázka je, jak dlouho to půjde táhnout tímto způsobem. Má to zase jiné dopady v úplně jiných sektorech ekonomiky,“ upozorňuje Ferjenčík.

A pokračuje: „Pravdou ovšem je, že teď je poměrně značný rozdíl mezi úroky, co platíme ze státního dluhu my a co platí země eurozóny, a pro nás je to samozřejmě z pohledu státních financí dost nešťastné. Třeba oproti Slovensku platíme navrch desítky miliard. K tomu, jestli je cesta kvantitativní uvolňování, jsem obecně skeptický. Na druhou stranu celkem akceptuji argumenty ekonomů, že když to dělá celý svět, jediný výsledek toho, že to nebudeme dělat, je, že zaplatíme úroky navíc, ale stejně se nás budou týkat všechny problémy, které to přináší, nebudou se nás však týkat ty výhody. To je dost bezvýchodná situace.“

Miroslav Kalousek připomíná, že Evropská centrální banka nekupuje dluhopisy zemí eurozóny napřímo, nýbrž ze sekundárního kapitálového trhu. „To, že se to děje na úrovni Evropské unie, samozřejmě ovlivňuje výši úroků i u nás. Česká národní banka to sice nedělá, ale česká ekonomika z toho bohatě čerpá, protože to ovlivňuje i korunové úrokové sazby. Pevně doufám, že se ČNB bude chovat nezávisle a odpovědně. Když se začne chovat populisticky, tak na to můžeme jenom doplatit,“ upozorňuje Kalousek a doplňuje: „Kdyby české státní dluhopisy kupovala napřímo od českého státu Česká národní banka, je to něco, čemu se říká měnové financování, a to je zločin. To je dokonce i zákonem zakázáno.“

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]