20. září uběhly přesně dva roky od chvíle, kdy do řeky Bečvy unikly toxické látky, které zahubily čtyřicet tun ryb na čtyřiceti kilometrech. Tato tragédie jasně ilustrovala, co to znamená, že stát ovládne majitel velkého holdingu a ministrem životního prostředí se stane člověk, který v tomto holdingu řídil chemičku. Je to prostě něco, co se již nikdy nesmí opakovat.

Naši kolegové z Deníku Referendum ve svých textech precizně popsali, co se stalo špatně a kam vedou stopy – do firmy DEZA, která patří holdingu Agrofert Andreje Babiše. Jenže co čert nechtěl – vzorky nebyly odebrány včas, nejsou tedy přímé, ale jen nepřímé důkazy, exministr sliboval, že viník bude dopaden v řádu hodin, jenže tentýž exministr by vlastním tělem bránil Babišovy zájmy…

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

S Bečvou jsme toho prožili mnoho. Bizarní soudní znalec jako by vypadl ze špatného filmu. Snaha tvrdit, že otrávená voda mohla téct několik kilometrů, aniž by se cokoli stalo, a až pak začala trávit ryby. A tak dále a tak podobně.

Je ale škoda, že ministerstvo životního prostředí ve vládě Petra Fialy z tohoto otřesného případu neudělalo svoji vlajkovou loď. Vyjádření jsou dlouhodobě nedostatečná, veřejnost nemá dostatek informací a zdá se, že kauza prostě usnula přesně tak, jak se to plánovalo za Richarda Brabce.

Otrava řeky Bečvy je nejlepší příklad toho, jak vypadá tzv. state capture, tedy ovládnutí, převzetí státu. To přesně udělal Andrej Babiš. Nebylo možné jasně ukázat viníky, jeho noviny hrály podle not svého majitele, velká většina těch, kteří mohli něco udělat, prostě jen přihlížela. Je to skandál, na který bychom skutečně neměli zapomínat, naopak by to do budoucna mělo varovat před opakováním toho, co jsme v Česku prožívali osm let. A tak by k tomu měla přistoupit i Fialova vláda.