Koalice dvanácti amerických států v čele s Oregonem podala žalobu proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa kvůli uvalení cel na zahraniční obchodní partnery. Trumpova administrativa kromě toho čelí také žalobě ze strany Kalifornie podané již 16. dubna k federálnímu soudu v San Francisku. Důvody jsou prakticky stejné. Státy označují celní opatření za nezákonná a varují před ekonomickým chaosem, který by mohl poškodit zemědělce, firmy i spotřebitele. Žaloba odráží rostoucí napětí mezi Trumpovou administrativou a státy hájícími právní normy a přichází v době, kdy zahraniční partneři USA hrozí odvetnými opatřeními.

Jak už bylo řečeno, Kalifornie podala svou žalobu samostatně 16. dubna u federálního soudu v San Francisku. 23. dubna následně podalo žalobu dvanáct dalších států – Oregon (hlavní žalobce), Arizona, Colorado, Connecticut, Delaware, Illinois, Maine, Minnesota, Nevada, New Mexico, New York a Vermont. Vše konkrétně u federálního soudu pro mezinárodní obchod v New Yorku, který má jurisdikci nad obchodními záležitostmi. Většinu zmíněných států sice mají pod kontrolou demokraté, nicméně Nevada a Vermont mají republikánské guvernéry, což naznačuje širší odpor vůči Trumpově administrativě, která cla obhajuje jako prostředek k ochraně národních zájmů.

Právní argumentace států

Státy tvrdí, že Trumpem uvalená globální cla porušují americkou ústavu, konkrétně článek I, sekci 8, který dává Kongresu výhradní pravomoc regulovat zahraniční obchod. Podle žalobců administrativa překročila své exekutivní pravomoci, když uvalila cla bez souhlasu Kongresu, čímž ohrozila ekonomiku jednotlivých států. Kalifornie, jeden z největších zemědělských producentů v USA, ve své samostatné žalobě poukazuje na riziko odvetných cel ze strany zahraničních partnerů, která by mohla vést k zdražení potravin, například mléčných výrobků či ořechů.

Kontext celních opatření

Donald Trump poprvé oznámil uvalení globálních cel 2. dubna. Toho dne v Růžové zahradě Bílého domu na akci nazvané „Make America Wealthy Again“ představil svůj plán, který zahrnoval uvalení 10 % základního cla na veškerý dovoz do USA a vyšší reciproční cla až do výše 49 % na země s největšími obchodními deficity vůči USA. Podle analýzy Bloomberg by tato opatření mohla americkým firmám přinést dodatečné náklady na dovoz ve výši až 640 miliard dolarů a zvýšit domácí inflaci.

Sám Trump odůvodnil tato opatření jako reakci na dlouhodobý obchodní deficit a nespravedlivé obchodní praktiky, přičemž prohlásil, že „desítky let byla naše země pleněna národy blízkými i vzdálenými, přáteli i nepřáteli“. Zahraniční partneři, včetně Kanady, Číny a Evropské unie, již avizovali odvetná opatření. Čína označila americké kroky za „iracionální a krajně nezodpovědné“ a slíbila hájit své zájmy. Podobnou reakci vyvolala Trumpova opatření také u Kanady nebo EU.

Názory odborníků a legislativní reakce

Právní experti vyjádřili znepokojení nad Trumpovým přístupem. „Prezident nemá neomezenou pravomoc uvalovat cla bez souhlasu Kongresu,“ uvedla profesorka ústavního práva na Harvardu Laurence Tribe v rozhovoru pro The New York Times. „Tento krok je nejen ekonomicky riskantní, ale také protiústavní, protože podkopává dělbu moci zakotvenou v ústavě,“ dodala. Legislativní analytici také upozorňují, že pravomoc uvalovat cla prezidentovi „propůjčil“ Kongres prostřednictvím zákonů, jako je Trade Act z roku 1974, a může ho o ni stejným způsobem snadno připravit. V současnosti existují dva legislativní návrhy – jeden v Senátu a druhý ve Sněmovně reprezentantů, jejichž prostřednictvím se zástupci v Kongresu snaží vrátit kontrolu nad cly zpět do svých rukou. Více informací k této snaze naleznete zde: https://www.forum24.cz/cla-jsou-strasna-chyba-nekteri-republikani-uz-vyjadruji-obavy-z-trumpovy-ekonomicke-strategie

Trumpova administrativa zatím na nejnovější žalobu oficiálně nereagovala, ale Trump dlouhodobě obhajuje cla jako nástroj k řešení obchodních deficitů. Již v roce 2020 např. podle Wall Street Journal kritizoval globální uspořádání a obviňoval mezinárodní partnery v čele s EU z „nespravedlivého vydělávání na úkor USA“.

Širší kontext právních sporů

Trumpova administrativa čelí odporu států i v dalších záležitostech. Již v lednu 2025, tedy v době, kdy se fakticky Donald Trump vrátil k moci, podalo celkem 22 států žaloby kvůli jeho exekutivnímu nařízení zrušit automatické občanství pro děti narozené na americké půdě. Jedná se přitom o právo zakotvené ve 14. dodatku americké ústavy, který zaručuje občanství všem osobám narozeným nebo naturalizovaným v USA. Státy označily jeho snahu za protiústavní a narušující základní principy amerického právního systému. Federální soud tento exekutivní příkaz v únoru 2025 dočasně pozastavil, věc ale téměř jistě nakonec skončí před Nejvyšším soudem USA.

Kromě toho 23 států spolu s District of Columbia podalo žalobu proti Trumpově administrativě kvůli zrušení zdravotnického financování ve výši 11 miliard dolarů, které podle nich ohrožuje veřejné zdraví a porušuje federální zákony. Federální soudce ve Washingtonu již v únoru nařídil obnovení plateb, Trumpova administrativa toto rozhodnutí ale ignorovala a dál hledala způsoby, jak v blokování plateb pokračovat. V současnosti kvůli tomu někteří federální soudci zástupcům administrativy hrozí obviněním z pohrdání soudem a stíháním, pokud nebudou soudní rozhodnutí nadále respektována. Tyto právní spory odhalují hluboké rozpory mezi federální vládou a jednotlivými státy, které se obávají negativních ekonomických a sociálních dopadů Trumpovy politiky.

Výsledek?

Žaloby Kalifornie a dvanácti států v čele s Oregonem proti Trumpovým clům ukazují na hluboké rozpory mezi federální vládou a jednotlivými státy týkající se mezinárodního obchodu a ekonomické politiky. Státy doufají, že federální soudy Trumpem uvalená cla zablokují a zabrání eskalaci obchodního konfliktu, zatímco legislativní návrhy v Kongresu naznačují možnost omezení Trumpových pravomocí v této oblasti. Výsledek těchto kauz může zásadně ovlivnit budoucí směřování americké obchodní politiky a vztahy se zahraničními partnery.