GLOSA / Tři sta osmdesát devět miliard korun. Číslo tak absurdně veliké, že normální člověk po jeho přečtení udělá to, co normální člověk dělá s každým údajem, který přesahuje jeho představivost: přestane ho vnímat.

389 000 000 000. To už není částka. To je telefonní číslo, které si někdo spletl se státním rozpočtem. Tak pojďme tuhle naprosto nepředstavitelnou sumu rozdrobit na něco, čemu ještě dokážeme rozumět.

Dále čtěte

Po speciálu s názvem Velký pumpař se jen zaprášilo. Už je tu dotisk, objednávejte

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

Za rok: 389 miliard korun.

Za měsíc: 32,4 miliardy.

Za den: 1,066 miliardy.

Za hodinu: 44,4 milionu.

Za minutu: 740 tisíc.

A teď pozor.

Každou sekundu 12 335 korun.

Ano, každou sekundu. Ne jednou za volební období. Ne jednou za měsíc. Ne až někdy, až bude čas přemýšlet, co s tím. Každou sekundu.

Mrknete. Dvanáct tisíc pryč. Což je třeba cena docela dobré televize. Mrknete podruhé. Dalších dvanáct tisíc. Třeba výkonný počítač? Pokud jste právě zavřeli oči na chvíli déle, možná jste právě prošvihli cenu slušně ojetého auta.

Samozřejmě televizi má doma skoro každý, auto má také spousta z nás. I voliči koalice. Ale asi si tu cenu pořád představit neumějí. Tak to vezměme lidověji. Za těch zhruba dvanáct tisíc korun se dá pořídit přibližně 310 dvoulitrových PET lahví Braníčku.

A teď si představte tu scénu.

Někde v útrobách státního rozpočtu stojí neviditelný kohout. Ne Silver, ten stojí někde úplně jinde, ale klasický vodovodní ventil. Otočí se a každou sekundu z něj vyteče 12 335 korun.

Cvak. Braníček. Cvak. Braníček. Cvak. Braníček. Jenže zatímco pivo se vypije, dluh zůstane.

Dále čtěte

Máte dost toho, jak se Babišova vláda chová k prezidentovi? Podpořte Petra Pavla plakátem

Vláda útočí na prezidenta a ministr zahraničí Petr Macinka mu vyhlásil válku, kterou sice prohrává, poškozuje ale celou naši zemi.

Právě tady začíná být celá věc poněkud méně zábavná, protože účet za dnešní politické rozdávání nebude vystaven Babišovi, Schillerové ani jejich voličům. Přijde později někomu úplně jinému. Našim dětem. Našim vnukům. Prostě těm, kteří se narodí do země, kde bude potřeba vysvětlovat, proč jsme si kdysi řekli, že 389 miliard vlastně není zase tak moc.

V politice ANO je ostatně jedna již „tradiční“ disciplína: utratit peníze dnes a nechat vysvětlování na zítřek. Babišovo hnutí v ní dlouhodobě podává mimořádně přesvědčivé výkony.

Ale zpátky k oné cifře. Právě kvůli ní by v příští volební kampani měli všude viset billboardy s Babišem a Schillerovou, a třeba i s Havlíčkem a dalšími doplněné sloganem: „Každou sekundu vám dopřejeme 12 335 důvodů, proč nás nevolit.“