
Vojáci ruské protiteroristické jednotky Peresvět na cvičení, ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Vitaly V. Kuzmin / CC BY-SA 3.0
FOTO: Wikimedia Commons / Vitaly V. Kuzmin / CC BY-SA 3.0

Hned ve dvou ruských brigádách bojujících u Pokrovsku v Doněcké oblasti se má projevovat zvýšený odpor proti nasazování do bojových operací. Ruští vojáci prý sabotovali svou vlastní bojovou techniku. Poté, co bylo poškozeno více než deset vozidel, velení ruské armády muselo v této věci zahájit vyšetřování.
Hned dvě ruské bojové brigády odmítly plnit rozkazy velení, napsala na svých stránkách běloruská opoziční skupina Charta 97 s odvoláním na zprávu ukrajinských partyzánů z hnutí Ateš.
Podle těch ruské velení na frontové oblasti u ukrajinského Pokrovsku v Doněcké oblasti čelí rozsáhlým pokusům o poškozování bojových vozidel a ruští vojáci takřka na každodenní bázi aktivně sabotují bojové operace.
„Denně jsou zaznamenávány případy vyřazování obrněných vozidel, poškozování dělostřelectva a úmyslného poškozování zbraní. Za poslední měsíc a půl bylo v důsledku sabotáží vyřazeno z provozu nejméně dvanáct kusů techniky,“ píšou partyzáni.
Ti upřesnili, že bylo poškozeno pět bojových vozidel pěchoty a dva tanky T-72, a to ještě před tím, než vyjely do bojových pozic. „Po ,náhlých‘ poruchách motorů a převodovek se staly nepoužitelnými čtyři nákladní automobily a jedno APC (obrněné pěchotní vozidlo, pozn. red.)“, doplnili.
Sabotáže mají masově probíhat zejména v ruské 37. mechanizované a 5. tankové brigádě. Velení ruské armády tak prý bylo nuceno zahájit vyšetřování těchto opakovaných incidentů.
„Nemalou roli v těchto sabotážích sehráli naši agenti, jejichž počet neustále roste. Vyřadit zařízení se jim daří díky podrobným pokynům, které jim dáváme. Připravili jsme videonávody, které vysvětlují, jak zařízení snadno a diskrétně vyřadit z provozu,“ vysvětlili ukrajinští odbojáři, kteří ke svému příspěvku připojili několik odpovídajících instruktážních fotografií.
Ruská armáda zažila vzpouru v červnu 2023, kdy se bojové jednotky tzv. Wagnerovy skupiny v čele se svým velitelem Jevgenijem Prigožinem vydaly na Moskvu, aby podle svých slov potrestaly zrádce ve velení. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko později oznámil, že se mu podařilo zprostředkovat příměří. Prigožin vzpouru ukončil a zahynul při letecké nehodě přesně o dva měsíce později. Spekuluje se o tom, že byl společně s dalšími špičkami své vojenské organizace zlikvidován na rozkaz ruského prezidenta Putina. Podrobnosti naleznete zde.