Dvojí metr berňáku v kauzách reklamy Agrofertu a darovací daně Nečasové. Šlendrián, nebo záměr?

FB MFCR

Bývalý ředitel Finanční správy Martin Janeček | FOTO: FB MFCR

Nejvyšší správní soud se postavil na stranu Jany Nečasové, když označil postup finančního úřadu ve věci zaplacení darovací daně za nezákonný. Berňák doručoval manželce bývalého premiéra desítky výzev k zaplacení daně na neexistující adresu a poté jí zabavil majetek. Tentýž úřad zametl pod koberec podezření z daňových úniků Agrofertu z „fiktivní“ reklamy.

FB Čapí hnízdo

V současné době probíhá soudní řízení ve spojené kauze poslaneckých „trafik“ a darovací daně, kterou měla Nečasová zaplatit z věnovaných darů. Je jednou z větví související se spektakulárním zásahem stovek policistů na Úřadu vlády v červnu 2013. Tehdy bylo avizováno odhalení z obří korupce, které se dodnes nepotvrdilo.

Podezření z nezaplacení darovací daně bylo do spisu vloženo až později, kdy se začala hroutit konstrukce „trafik“ olomouckého vrchního žalobce Iva Ištvana. Všichni tři bývalí poslanci byli osvobozeni a kvůli nezákonnému stíhání jim byla vyplacena náhrada škody. Přesto kauza pokračuje se zbývajícími obviněnými v čele s expremiérem Petrem Nečasem.

40 obsílek na neexistující adresu

Další nezákonný postup úřadů odkrylo souběžně probíhající správní řízení, kdy Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti Jany Nečasové. Stížnost poukazovala na chybný postup Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, který jí v roce 2015 opakovaně zasílal výzvy k podání daňového přiznání na tehdy už několik let neexistující adresu.

Ačkoli bylo snadno ověřitelné, že tato adresa neplatí, zaslal na ni berňák celkem 40 obsílek. Adresátka nemohla na tyto výzvy reagovat, což přineslo další vážné úřední dopady. Finanční úřad exekuoval její majetek včetně účtů, aniž k tomu byl zákonný důvod. Vyměřil darovací daň podle tzv. pomůcek, přičemž intenzívně spolupracoval s Ištvanovým Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci.

Nezákonný postup

Finanční úřad přitom mohl použít aktuální adresu z daňových přiznání Nečasové k dani z příjmů, takže jeho počínání vyvolává pochybnosti. Vyměřená daň je dávno v plné výši uhrazena, nicméně nyní se ukazuje, že si úředníci počínali velmi svévolně. Případ se vrací k Odvolacímu finančnímu ředitelství, které musí vzít v potaz rozhodnutí soudu.

O nestandardním počínání berních úředníků svědčí i skutečnost, že při svém postupu vycházeli z textu obvinění, které je založeno hlavně na odposleších. Použití odposlechů je v daňovém řízení nepřípustné. Tím se ovšem nikdo nezabývá, což jen dokresluje neobvyklé průvodní jevy této kauzy.

Trafika pro Šlachtu

Sporné je v této souvislosti i údajné uplácení tří bývalých poslanců „trafikami“. Poprvé v novodobé historii je kriminalizován jev, který je běžnou součástí politické praxe, a to nejen u nás. O tom svědčí desítky či stovky podobných případů, současnost nevyjímaje, které vyšetřovány nejsou.

ČTK

Pokud bychom brali toto obvinění vážně, musel by být stíhaný i Ištvanův komplic, bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, který tento „zločin“ odhalil. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš mu přes svoji náměstkyni Alenu Schillerovou zajistil „trafiku“ v Celní správě poté, co teatrálně opustil policii kvůli nesouhlasu s policejní reformou.

Vedení Celní správy bylo krátce předtím rozprášeno. Šlachta, jehož si Babiš oblíbil a stál v tomto sporu po jeho boku, se jako jediný zájemce zúčastnil „výběrového řízení“ na post náměstka ředitele Celní správy. Původně nesplňoval ani základní parametry, například absolvování celní zkoušky, takže tento manévr působí dojmem, že mu bylo ušito na míru. A Ivo Ištvan nic.

Janečkovo dědictví

Anabáze s obsílkami se odehrála v éře ředitele Finanční správy Martina Janečka, jehož osobně přivedl Andrej Babiš. Berňák pod jeho vedením neblaze proslul jakobínským tažením proti malým podnikatelům a „zaklekáváním“ na firmy, přičemž řadu z nich zničil v rozporu se zákonem. Janeček nakonec musel kvůli kontroverzním praktikám skončit a zanechal za sebou truchlivé dědictví.

Finanční správa pod Janečkovým vedením se nemůže vyhnout podezření, že v některých případech postupovala účelově a měřila dvojím metrem. To platí i v porovnání kauz darovací daně v řádu stovek tisíc korun a podezření z daňových úniků Agrofertu za „fiktivní“ reklamu v řádu desítek milionů korun. Obojí se odehrálo v téže době a v režii Finančního úřadu pro hlavní město Prahu.

Podnět německých úřadů

V prosinci 2014 se na Finanční správu obrátil Finanční úřad v Chemnitz s podezřením na daňové úniky dceřiné společnosti Agrofert Deutschland. V roce 2012 zaplatila téměř 9 milionů korun za propagaci Farmě Čapí hnízdo, která ani neuvádí reklamní práce jako předmět svého podnikání.

archiv

Podnětem se zabýval pražský finanční úřad. Nenašel žádné pochybení, nepředal kauzu policii a zametl ji pod koberec. Tehdy úřadovali nejen Janeček a ministr financí Babiš, ale i jeho současná nástupkyně Alena Schillerová. Ve Finanční správě řídila Odbor právního a daňového procesu a krátce poté se vyšvihla na post Babišovy náměstkyně.

Teprve vyšetřování dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo odhalilo podezření z daňových úniků Agrofertu, potvrzené i evropským úřadem OLAF. Celkem 27 domácích i zahraničních firem výlučně z Babišova holdingu si během pěti let přes Farmu Čapí hnízdo objednalo reklamní práce v celkové výši 272 milionů korun.

Nereálně objemná reklama

Příjmy z reklamy tvořily 83 procent příjmů ztrátové farmy, která tak dostávala peníze na provoz a splácení obřích úvěrů jištěných Agrofertem ve výši 455 milionů korun. Policie až letos zahájila vyšetřování, zda si Agrofert přes nadhodnocenou či fiktivní reklamu uměle nezvyšoval firemní náklady, aby tak ušetřil až 50 milionů korun na daních.

Nedávno dokonce vyšlo najevo, že 36 milionů korun bylo Farmě Čapí hnízdo proplaceno za propagaci ještě před otevřením areálu, kdy probíhaly dokončovací stavební práce. Například 12,6 milionu korun fakturovala německá dceřiná firma SKW Piesteritz, která dodává chemické produkty na německý trh, a reklama v odlehlých Olbramovicích pro ni nedává žádný smysl. Tím se zvyšuje podezření, že šlo jen o formálně vykázané faktury za práce, které nebyly provedeny.

Nečinnost jindy horlivé Janečkovy Finanční správy v této věci je do očí bijící i v ostrém kontrastu s tím, jak aktivně a umanutě postupovala v kauze darovací daně s řádově stonásobně nižší potenciální daňovou škodou. V obou případech nezbývá než se ptát, zda šlo jen o šlendrián, nebo záměr. Po bohatých zkušenostech platí spíš to druhé.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner