Dvořákovu Prahu zahájil velkolepý koncert: Dvořákova hudba v provedení slavného italského orchestru

Kolubijský dirigent Andrés Orozco-Estrada. (Dvořákova Praha)

Kolubijský dirigent Andrés Orozco-Estrada. | FOTO: Dvořákova Praha

V pražském Rudolfinu byl včera slavnostním koncertem zahájen 14. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Na programu koncertu byla dvě erbovní díla Antonína Dvořáka: Violoncellový koncert h moll a Novosvětská symfonie. Milánský orchestr Filarmonica della Scala, který při slavné milánské operní scéně založil legendární dirigent Claudio Abbado, řídil kolumbijský dirigent Andrés Orozco-Estrada. Sólový part přednesl německý violoncellista Daniel Müller-Schott.

Festival se tradičně pyšní bohatou účastí světových mistrů klasické hudby. Během dalších téměř tří týdnů se divákům představí mimo jiné Vídeňští filharmonici s Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonici s Jakubem Hrůšou nebo klavíristé Sir András Schiff a Boris Giltburg.

Pondělní slavnostní koncert měl u publika mimořádný úspěch. Diváci po obou skladbách při potlesku vstávali a nakonec si vynutili i přídavek. Dirigent Orozco-Estrada oznámil, že dvořákovský večer zakončí populární skladbou od Rossiniho, při níž vyniklo charakteristické italské založení koncertu i skladatelovy hudby. Na italský a latinský dotek večera ale divák musel myslet již od úvodní české hymny, kterou italští hudebníci pod vedením kolumbijského dirigenta zahráli českému publiku s obzvláštní důstojností a jakousi rozvážností provedení.

U nejvýznamnějších děl samotného Antonína Dvořáka vyniklo především mistrovství německého violoncellisty Daniela Müller-Schotta, který odcházel ze scény poctěn potleskem ve stoje, což již před přestávkou nebývá při koncertech často zvykem.

Dirigent Orozco-Estrada zaujal diváky mimořádným nasazením, při němž neustále navazoval intenzivní vztah s různými částmi orchestru a vyjadřoval akcenty skladby s obdivuhodným temperamentem. U brilantně zahrané Dvořákovy deváté symfonie dirigent málem vypustil duši, když se naplno vložil do třetí věty označené „molto vivace“. Svým nasazením pro co nejvášnivější provedení díla dirigent Andrés Orozco-Estrada zcela naplnil význam italských slov: byl opravdu „velmi živý“. A milánský orchestr za ním nijak nezaostával, když zahrál skvostné Dvořákovo hudební téma na počátku čtvrté věty zcela předpisově „con fuoco“, tedy opravdu ohnivě.

Nadcházející festival je nejen poctou dílu a osobnosti Antonína Dvořáka, ale také je oslavou 180 let, jež 8. září uplynou od skladatelova narození. Proto bude právě v tento den na zahajovacím koncertu Komorní řady s Borisem Giltburgem a Pavel Haas Quartetem slavnostně představen rozměrný nahrávací projekt, kterým jeho iniciátoři i tvůrci přispějí k důstojné oslavě Dvořákova výročí. Jedná se o soubor 4 CD s názvem „Antonín Dvořák – Kompletní klavírní dílo“ v interpretaci Ivo Kahánka. Za nahrávkou stojí vydavatelství Supraphon spolu s Akademií klasické hudby, tedy pořadatelem festivalu Dvořákova Praha. Komplet vznikl na základě úspěšného provedení celého klavírního díla Antonína Dvořáka na Dvořákově Praze 2020 a obsahuje některé skladatelovy dosud nevydané skladby. Za zmínku stojí i fakt, že poslední existující nahrávka takřka celého Dvořákova klavírního díla v české produkci vznikla v letech 1966–1970.

Po loňské přehlídce české interpretační špičky se letošní program díky příznivější epidemické situaci vrací ke kombinaci domácího a mezinárodního obsazení. Mnozí umělci se na Dvořákově Praze představí v rámci svých exkluzivních koncertních turné. Například po svém vystoupení na Salcburském festivalu a na festivalu v Lucernu zamíří do Prahy Vídeňští filharmonici s dirigentem Herbertem Blomstedtem, aby ve dnech 12. a 13. září provedli díla Schubertova, Brucknerova, Honeggerova a Brahmsova. Americký houslista Joshua Bell, který přednese Houslový koncert Antonína Dvořáka, zase přijíždí spolu s orchestrem Academy of St Martin in the Fields z londýnských BBC Proms.

Dílo Antonína Dvořáka zůstává i letos jádrem programu. Vedle již zmíněných skladeb se návštěvníci mohou těšit na všechna čtyři klavírní tria, jež postupně provede Boris Giltburg se členy Pavel Haas Quarteta, na oba klavírní kvintety, jež zazní 20. září na koncertu Andráse Schiffa a Panochova kvarteta, nebo na Slovanské tance v podání Bamberských symfoniků a České filharmonie.

Připomínkou 1100 let, jež letos uplynou od zavraždění svaté Ludmily, bude provedení Dvořákova monumentálního oratoria Svatá Ludmila v katedrále svatého Víta 16. září.

Malečská ouvertura

Letošní ročník festivalu měl pozoruhodnou předehru v sobotním koncertu na zámku Maleč na Vysočině, kde je díky námaze potomků rodiny instalován památník myslitelů a politiků Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Antonín Dvořák zde prožil mnoho tvůrčích chvil a jeho libretistkou zde byla Riegrova dcera Marie Červinková-Riegrová. Právě proto zde byly provedeny části Dvořákových operních děl Dimitrij a Jakobín s nezapomenutelnými sólovými pěveckými vystoupeními Terezy Hořejšové a Ramana Hasymaua. Sbor vedla dirigentka Lenka Navrátilová.

O umístění pozoruhodného koncertu k hledání stop po Antonínu Dvořákovi rozhodl ředitel festivalu Dvořákova Praha Jan Simon a k tomuto šťastnému rozhodnutí přispěl unikátní výzkum amerického muzikologa a odborníka na dílo Antonína Dvořáka Davida Beveridge.

Večer na zámku Maleč byl pozoruhodný zasvěceným komentářem amerického muzikologa Davida Beveridge, který je známý jako „detektiv“ Dvořákových neznámých děl a informací o jeho životě a tvorbě. David Beveridge provázel diváky večerem česky, neboť se v Česku věnuje dvořákovskému bádání již zhruba pětadvacet let.

Festival Dvořákova Praha charakterizuje spojení mezinárodního horizontu s hudebním dílem českých tvůrců.

(Připraveno s použitím tiskových materiálů festivalu Dvořákova Praha) 

Večer na zámku Maleč. Pražský komorní sbor řídila rozhodným a sympatickým stylem dirigentka Lenka Navrátilová.

 

Majitel zámku Maleč Václav Macháček-Rieger poskytl deníku FORUM 24 následující vzpomínku: 

Slavnost Antonína Dvořáka na zámku Maleč

To, co se událo 4. září tohoto roku na zámku Maleč nedaleko Chotěboře, nemá obdoby. Zárodky této výjimečné události se datují od června 2018, kdy jsme otevřeli po mnoha letech oprav a restaurování půvabný zámeček na okraji Vysočiny, v podhůří Železných hor. Součástí rozsáhlé expozice, čítající osm různých prostor a místností, je i expozice věnovaná Antonínu Dvořákovi a jeho intenzívním vazbám na zámek Maleč a celou Riegrovu rodinu.

Jádrem expozice Antonína Dvořáka je dochované piano, kterého se Dvořák sám dotýkal. Přehrával zde pasáže svých dvou slavných oper, Dimitrije a Jakobína, protože nejstarší Riegrova dcera Marie Červinková-Riegrová byla úspěšnou libretistkou jeho oper. U klavíru ale také sedával s jejím manželem Václavem Červinkou – správcem Riegrova velkostatku. Červinka byl nadaným amatérským hudebním skladatelem a klavíristou, ale také dramatikem a beletristou. Dvořák ho povzbuzoval v jeho hudební tvorbě, radil a vylepšoval některé pasáže jeho skladeb a společně hráli i čtyřručně.

Vraťme se tedy k titulku článku. Po četných zájezdech nadšených členů Společnosti Antonína Dvořáka, v průběhu prvních tří let po otevření expozice, vznikl společný nápad uspořádat v roce 180. výročí narození Antonína Dvořáka tzv. ouverturu festivalu Dvořákova Praha – „Po stopách Antonína Dvořáka“ právě  na zámku Maleč. Finální rozhodnutí ředitele festivalu Jana Simona, po jeho důkladném seznámení s Malčí, dovršilo tento šťastný záměr. To, co se zde událo v sobotu 4. září, předčilo všechna očekávání. Malý klavírní koncert, s poutavými úvody Dr. Davida Beveridge, uvedl vlastně ve světové premiéře několik drobných kompozic Václava Červinky, které právě tento muzikolog a zřejmě největší znalec Antonína Dvořáka nalezl při svém intenzívním pátrání v archívech. Skladby, brilantní i ve čtyřručním provedení, se ukázaly jako překvapivě kvalitní a snesly by srovnání s tvorbou profesionálních skladatelů. Následovaly drobné skladby Antonína Dvořáka pro čtyřruční klavír, které jsou svým vznikem svázány s Malčí. Ve druhé, hlavní odpolední části této dvořákovské slavnosti se předvedli skvělým výkonem prakticky všichni vystupující umělci.

Na prvním místě je třeba zmínit úžasná provedení árií mladou a málo známou sopranistkou Terezou Hořejšovou, o které určitě ještě v budoucnu uslyšíme. Také skvělý výkon Pražského komorního sboru pod vedením Lenky Navrátilové v šestnáctičlenném složení, stejně jako brilantní klavírní doprovod Ahmada Hedara, způsobily asi sedmiminutový potlesk nadšeného publika. Setkání bylo naprosto výjimečné, mimořádně kvalitní a vlastně i průlomové, protože po asi 140 letech je to poprvé, co měla veřejnost možnost prožít v autentickém prostředí setkání naprosto jedinečných osobností naší historie, a to jak ve smyslu hudebním, tak i politickém a společenském. Účastníci totiž navštívili také expozici v prvním patře zámku, která je věnována životu a dílu Františka Ladislava Riegra a Františka Palackého, ale i jejich rodinných příslušníků. Závěr padesátiminutové prohlídky, doprovázené hudbou Antonína Dvořáka, vrcholí právě připomínkou jeho pobytů na zámku i malými ukázkami z jeho oper, které vznikaly částečně i na tomto zámku v Malči. Výročí Antonína Dvořáka bylo oslaveno skutečně důstojně.

Václav Macháček-Rieger, zámek Maleč

Dne 6. září 2021

Václav Macháček-Rieger, majitel zámku Maleč a tvůrce zdejšího památníku svých předků Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]