Rozhodnutí soudkyně Heleny Králové, jímž zprostila Janu Nečasovou a tři zpravodajce viny v procesu o zneužívání rozvědky, vyvolalo ostré pobouření publicistů z té části názorového spektra, které jsme si zvykli říkat Pravda a Láska“. Není to ani tak tím, že by ve všem všudy navazovali na myšlenky Václava Havla, ale spíše s ním sdíleli ostrou nenávist k ODS a dávali vždy silně najevo, že určují ráz veřejné diskuse. Zde je pár výňatků z jejich shodného, velmi kritického postoje k rozhodnutí soudu:

Jaroslav Spurný, Respekt: „Tajné služby vás mohou sledovat, jak chtějí, vzkázala soudkyně Králová… Soudkyně Králová nám rozsudkem vzkázala, že pokud budou tajné služby jen trochu šikovné a jejich „mocní“ zadavatelé cyničtí, může tajná služba sledovat kohokoli, kdekoli a bezdůvodně. Třeba autora těchto řádků – jen proto, aby na něj zjistili pár diskreditujících informací. A nepleťme se, dnes existuje spoustu zákonů, které to tajným službám znemožňují dělat oficiálně. Takže někoho sledovat nebo odposlouchávat podle zákona není plně jednoduchá věc.“

Martin Fendrych, Aktuálně: „Jana Nečasová, dříve Nagyová, byla soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 1 Helenou Královou zproštěna viny. Nepravomocně. Pro člověka, který kauzu dlouhodobě sleduje, absurdní, „opačný“, nepochopitelný, skandální verdikt.“

Petr Fischer, Ihned: Soudkyně Helena Králová hazarduje s důvěrou v justiční systém. Nejde ani tak o to, že všechny obžalované v případu Jany Nečasové-Nagyové zprostila viny, na takový právní názor má právo, ale pokud veřejně na soudu odmítla dát byť stručné, ale jasné vysvětlení podstaty argumentu, proč nikdo z obžalovaných nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu, je to na pováženou. Zejména když soudkyně Králová už jednou paní Nečasové-Nagyové uložila trestním příkazem roční podmínku. Co se od té doby změnilo? Jaké nové důkazy byly předloženy?“

Z duchu textů plyne, že Jana Nečasová-Nagyová a její případ jsou asi tím nejdůležitějším bojištěm, kde se vede boj o slušnost či demokracii. Soudkyně měla nechat Nečasovou nabodnout na kůl a nebo ji nechat rozčtvrtit. Pak by kněží Pravdy a Lásky soudu požehnali.

Je to hodně povrchní a hodně trapné. Chybí tomu umírněnost v posuzování viny a hlavně ochota rozlišovat hierarchii problému. Banalitu od vážné věci.  Kolegové investují svoji energii i své emoce do boje, v němž jde jen o to někoho dostat do tepláků, protože byl ve straně, která jim dlouhodobě nevoněla. Škoda že podobnou energii a podobné emoce nevěnují základnímu problému, který tu dnes máme. Nástupu oligarchického režimu, znesvobodňování médií, manipulaci veřejností a tolerovanému konfliktu zájmů nebývalého rozsahu. Usilovat o potrestání Jany Nečasové, k tomu není třeba vůbec žádné hrdinství. Je to ideální materiál pro moralisty, kteří si neradi pálí prsty něčím, co je zásadní.

Kauza Nagyová je pro hlídače demokracie naprosto falešná stopa. Ta dáma se chovala pochybně a nikdy se neměla dostat tam, kam se dostala. Vyznačovala se zřetelnou nekulturností a její role přesahovala její mentální možnosti. Ale ona není žádný nepřítel státu. Je to zmatená a poněkud příliš energická žena, která se ponořila až příliš hluboko do svého ženského boje a chyběla ji soudnost. Ale ve svém jádru to není vůbec žádný zločinec. Toto rozlišování je velmi důležité. Řeči o nějakém zásadním zneužívání rozvědky jsou dětinské. Každé odposlouchávání telefonu, které se tu děje zjevně podle oficiálních statistik ohromnému množství lidí, je tisíckrát větší problém. A nikoho to nevzrušuje, protože se to netýká kurážné blondýny, která na sebe přitahuje pozornost podle pravidel bulvárního žánru.

Mám pocit, že tato hysterie kolem Nagyové je jakousi náhražkou za ty zcela oprávněné emoce, které by měla v novinářích plodit dnešní závažná a nebezpečná mocenská situace. I Andrej Babiš by potřeboval odsoudit Nagyovou, aby bylo jasné, proč tu nyní vládne právě on. Ta zvláštní souhra mezi Pravdou a Láskou na jedné straně a Andrejem Babišem a jeho populistickým hnutím na straně druhé je velice zarážející. Oba tyto fenomény žijí z povrchního hodnocení skutečnosti, z jisté davové psychózy a spojuje je skrz naskrz falešný étos antikorupční revoluce. Neboli velký podvod.

Revue Forum Banner
Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora