Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka FOTO: KDU-ČSL / se souhlasem
FOTO: KDU-ČSL / se souhlasem
Současné predikce jsou takové, že pokud nezměníme vůbec nic, tak ve 40. letech budeme mít stovky miliard deficitu jen na důchodech, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 ekonom, zástupce výkonného ředitele think-tanku IDEA při CERGE-EI a člen poradního týmu ministerstva práce pro přípravu důchodové reformy Filip Pertold. Změnit by se podle něj mělo valorizační schéma, které není dobře nastavené v současné situaci vysoké inflace.
Vy jste členem expertního týmu pro přípravu důchodové reformy. Na konci listopadu loňského roku jste mi říkal, že jste zatím kompletní reformu neviděli. Marian Jurečka chce tu reformu představit na konci března, nebo začátkem dubna. Už jste ten návrh v expertním týmu viděli?
Nevím, jestli úplně kompletní, ale hlavní kostru asi ano. Nemůžu říct, co všechno do návrhu důchodové reformy vstoupí, ale hlavní body jsme viděli.
Dá se v případě toho návrhu mluvit o kompletní důchodové reformě, nebo jde spíše o úpravy jednotlivých parametrů?
Nevím, co si lidé představují pod kompletní důchodovou reformou. Určitě tam není nic o fondových pilířích, třetí pilíř má na starosti ministerstvo financí, tam se ty úpravy provádějí paralelně. Co se týká prvního pilíře, tak se jedná o úpravy parametrů, které se týkají předčasných důchodů a podobně.
Takže nesouhlasíte s ekonomem Dominikem Stroukalem, členem Národní ekonomické rady vlády, který nedávno v rozhovoru pro deník FORUM 24 řekl, že žádná důchodová reforma nebude a že jediné, s čím si budeme hrát, jsou parametry?
Za mě jsou ty parametry důležitou součástí důchodové reformy. Záleží, co je definice důchodové reformy. Za mě je úprava prvního pilíře její důležitá část. Je to asi slovíčkaření. Parametry prvního pilíře by se musely měnit tak jako tak, i kdybychom se odhodlali k nějaké takzvané velké důchodové reformě, ať si pod tím představí kdo chce, co chce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že cílem reformy není zvýšení důchodového věku, pokud to nebude nutné. Vidíte vy osobně zvýšení odchodu do penze jako nutnou součást připravované reformy?
Závisí na vývoji očekávané doby dožití. Myslím si, že i tak je to důležitá součást, protože v průměru se očekávaná délka dožití zvyšuje – za posledních dvacet let výrazným způsobem. Pokud se nějakým tempem bude zvyšovat dál, nevíme jakým, protože covid s tím trochu zamával, tak se tomu nevyhneme.
Měl by se nárok na penzi odvíjet kromě vývoje věku dožití od více faktorů, například počtu odpracovaných let, nebo vykonávané profese?
Když se bavím o věku dožití, tak si myslím, že důchodový věk by na něj měl být nějakým způsobem navázán. Co se týče věcí, o kterých mluvíte vy, tak se bavíme spíš o předčasných důchodech a možnosti vstupu do předčasných důchodů. Tam se dají vymýšlet nějaké další faktory, které by měly vstupovat do toho, jestli má člověk nárok na jaký předčasný důchod.
Co valorizační schéma, které v posledních pár týdnech plnilo stránky novin kvůli snížení červnové valorizace, které protlačila vláda poslaneckou sněmovnou. Bude se nějakým způsobem měnit právě teď, kdy máme v České republice vysokou inflaci?
Nevím, k čemu se politici odhodlají. Nicméně za mě si myslím, že by měla. Jak to ve finále dopadne, nevím, ale myslím si, že ta inflační zkušenost, kterou tady poslední rok máme, nám ukazuje, že valorizační schéma není dobře nastavené a že je potřeba ho změnit.
Myslím si, že i do budoucna s tím, že nás čeká nepříznivý demografický šok, tak bude potřeba měnit standardní valorizaci, když rostou reálné mzdy. Nedokážu říct, co nakonec bude politiky schválené, ale mělo by to obsahovat změnu valorizačního schématu.
Jak by se ten valorizační vzorec měl změnit? Je jednou z cest například zvýšení hranice, při které se důchody zvedají?
Jsou dvě situace – kdy je vysoká inflace a kdy rostou reálné mzdy. Vy se ptáte na situaci vysoké inflace. Tam by se toho mělo změnit zdaleka nejvíc. Mělo by se řešit to, aby lidé nedostávali důchod menší, když se přihlásí dříve než později, takže aby předčasné důchody nebyly tak výhodné v době vysoké inflace.
Potom je otázka valorizace všech důchodů v době vysoké inflace, zda by neměl být nějakým způsobem reflektován pokles reálné mzdy, který při vysoké inflaci zažíváme. Když bude obecný valorizační vzorec inflace a nějaký podíl reálné mzdy, tak jestli by neměla být negativní, pokud bude pokles.
Jak zásadní problém by do budoucna pro českou ekonomiku představovalo to, kdyby důchodová reforma nevznikla?
Nechci zbytečně strašit, nicméně současné predikce jsou takové, že pokud nezměníme vůbec nic, tak ve 40. letech budeme mít stovky miliard deficitu jen na důchodech. K tomu musíme přičíst zdravotnictví a to, že tady chronicky hospodaříme s deficity.
Pokud nic nezměníme, budou důchody výrazným způsobem přispívat k deficitům ve výši stovek miliard. Ve svém důsledku to může znamenat, že narazíme do zdi, kdy od nás nebudou chtít investoři kupovat dluhopisy.
