Ekonomka Horská rozebrala v ČT Schillerovou na součástky. Mašina i tak jede dál

V pořadu Otázky Václava Moravce vystoupily ministryně financí Alena Schillerová a ekonomky Eva Zamrazilová a Helena Horská. Média už to komentovala výrazy jako „dámský souboj“ či „souboj propisek“. Propisek kvůli šermování nad grafy a čísly.

Na twitteru pak Helena Horská shrnula, v čem spočívá ekonomická mytologie současné vlády a v čem to není pravda. Souhrn argumentů přinášíme. Mírně jazykově upravujeme, aby bylo zřejmé, že @EZamrazilova je Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady, a podobně.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, shrnuje:

Mýtus 1. Poskytnutá pomoc vs. propad ekonomiky

Covidový šok, nejistota, nedůvěra nás připravila minimálně o 350 miliard korun, na tržbách o x-násobně více. Vyplacená pomoc státu přifouklá výdaji s covidem nesouvisejícími činí 283 miliard korun.

Skutečně vyplacená pomoc včetně úvěrových garancí státu, ale bez „rouškovného“, potravinové soběstačnosti, kůrovce (který sice začíná také na „k“, ale covid to není…), pomoci OKD, splátky části starého dluhu vůči nemocnicím … 207,5 miliardy vs. ztráty ekonomiky cca 350 miliard.

Mýtus 2. Rostou vklady, pomoc státu byla dostatečná (Eva Zamrazilová)

Růst vkladů není důkaz, že pomoc státu byla dostatečná, natož štědrá. Lidé odkládali spotřebu, během lockdownu není kde utrácet, lidé i firmy odkládají investice, z obav šetří. A jen odložené splátky přidaly 30 miliard!

Mýtus 3. „My investujeme“, investujeme víc než předchozí vlády

Realita: absolutní čísla jsou zavádějící. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích – v roce 2020: 9 procent a z toho 1/3 ze zdrojů EU, plán 2021: 11 procent a z toho 45 procent ze zdrojů EU. Nárůst v krizovém roce 2009: 14 procent a 2010: 12 procent všech výdajů.

Kapitálové výdaje. Nejenže se stále více spoléháme na zdroje EU, jak ukázal „souboj propisek“, ale zastoupení investic ve vládních výdajích je už pět let po sobě nižší než v krizových letech 2009–2010 (pod 11 procent celkových výdajů). V letech 2016–2017 byl podíl dokonce historicky nejnižší.

Mýtus 4.

Kdyby se Peterson Institute dozvěděl, že publikuje obecná, dávno známá fakta a že publikace profesorů Stiglitze, Rubina a Orszaga nepřinášejí žádná nová fakta, určitě by rád uspořádal webinář s Evou Zamrazilovou a Alenou Schillerovou na téma udržitelné finance.

Dále čtěte

Doktor Šmucler tvrdí, že covidové mrtvé mají na svědomí média. To už přehání, ne?

Doktor Roman Šmucler tvrdí, že úmrtí na koronavirus mají na svědomí především média, která jsou chtivá prodeje reklamy. Ačkoliv je…

Mýtus 5. Skvěle řídíme státní dluh

Fakta: Země se stejným ratingem mají až na Katar levnější dluh, měřeno 10y (desetiletým) výnosem SD – státního dluhopisu. Podbízíme se trhu emisemi krátkodobého dluhu; je sice levnější, ale s růstem sazeb rychle zdraží. Dluh se splatností nad 10 let tvoří jen 1/3 dluhu. Náklady na splátky dluhu jsou zatím cca 40 miliard, 0,7 procenta HDP. V dalších letech bez konsolidace rozpočtů splátky porostou!! A to rychle!! Když vzrostou úrokové sazby v průměru o jeden procentní bod, náklady na dluh se až zdvojnásobí!! Zadlužit se umí každý, ale vysekat se z dluhu dokáže jen někdo.

Mýtus 6. Máme konsolidační strategii

Fakta: Žádná strategie konsolidace rozpočtů není připravena. I na novelizaci rozpočtu státu se teprve pracuje. V rozpočtech na další roky zeje díra v řádu stovek miliard. Na to drobné škrty stačit nebudou. Bez růstu příjmů to nepůjde.

Debatu nakonec ekonomka shrnula: „Věřte, neměla jsem daleko od toho vybouchnout jako atomovka. Nastěstí chladící systém fungoval. Děkuji za podporu!“