Není jiný obor, který by za rok čelil takovým změnám, jako je energetika. Řešíme rovnici o třech neznámých, jmenují se bezpečnost, udržitelnost a ekologie. Jinými slovy – chceme mít různé zdroje a neplatit válečné výdaje Putinovi, nechceme zničit planetu, ale ani vrátit naší společnost do středověku. Jak do toho zapadá agrivoltaika a co to vlastně je? 

Agrivoltaika, tedy spojení slov agrikultura a fotovoltaika, lze zjednodušeně popsat jako koncept dvojího využití půdy. To znamená, že na jednom místě najednou probíhá zemědělská činnost a výroba obnovitelné elektrické energie. Správně navržený agrivoltaický systém neomezuje zemědělskou produkci, ale zároveň vyrábí elektrickou energii a může naopak v době klimatických změn představovat výhodu pro zemědělce. Tento koncept může mít mnoho podob, vždy ale přináší mnoho benefitů, ať už přímých, nebo nepřímých. V tuhle chvíli je fér napsat, že agrivoltaika nezajistí dostupnou elektřinu příští rok, ani, že díky ní nezmizí problém výroby elektřiny v naší zemi, ale přesto to je cesta, kterou nemůžeme blokovat – své využití si najde.

Dále čtěte

Poslanec Kučera: Paprika u nás v zimě neroste, tak je logicky dražší. Babiš není lidumil

Prověřování cen či zneužívání dominantního postavení na trhu rozhodně nemíří cíleně jen na společnost Agrofert, ale nemohu vyloučit, že se…

Výhodou spojující všechny agrivoltaické systémy je především vytvořený stín, který zabraňuje zvýšenému vypařování vody v horkých letních měsících. Fotovoltaické panely také absorbováním slunečních paprsků přeměňují jejich část na elektrickou energii, nikoliv na teplo, můžeme tedy zjednodušeně konstatovat, že ochlazují okolní krajinu. Většina agrivoltaických systémů testovaných například v Nizozemsku plní také roli ochrany plodin před krupobitím nebo silným přívalovým deštěm. Agrivoltaické systémy také mohou uspořit peníze na stavbu opěrných konstrukcí tím, že bude tato konstrukce využita i pro výrobu elektrické energie.

Každý farmář nebo zemědělec může elektřinu využít pro svou vlastní spotřebu, nebo ji prodat a tím zlepšit svou ekonomiku. V době, kdy třeba ovocnářský průmysl trápí vysoké ceny energie a někteří sadaři zvažují, zda své sady budou moc za několik let ekonomicky provozovat (musí udržovat energeticky náročné chladící sklady na ovoce), je agrivoltaika možnou cestou, jak zemědělskou činnost naopak zachránit. Elektřinu je také možné dále prodávat v rámci energetické komunity, a tím zajistit například obyvatelům blízké obce stabilní a levný zdroj elektrické energie.

Není náhodou, že se tolik zemí na světě otevírá agrivoltaice. Ta může být (pokud se nastaví správná pravidla) přínosem pro zemědělce, zákazníky i energetické komunity a elektrizační soustavu v jednom. Právě teď v České republice měníme zákony, aby takové rozumné využití půdy mohlo být i u nás.

Autor je předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a místopředseda TOP 09