Jeffrey Epstein FOTO: Ministerstvo spravedlnosti USA / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo spravedlnosti USA / se souhlasem
Leden 2026 přinesl masivní zveřejnění milionů stran dokumentů amerického ministerstva spravedlnosti (DOJ). Opět se tak otevřela otázka mezinárodních vazeb zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Materiály obsahují více než tisíc zmínek o Vladimiru Putinovi a téměř šest tisíc odkazů na Rusko. Podle některých analytiků z nich vyplývá podezření, že Epstein mohl sehrát roli v rozsáhlé operaci ruských tajných služeb zaměřené na kompromitaci západních politických a ekonomických elit.
Zpravodajské zdroje hovoří o možná jedné z největších takzvaných „honey trap“ operací moderní doby – tedy systematickém shromažďování kompromitujících materiálů prostřednictvím sexuálních vztahů, které lze následně využít k vydírání nebo politickému nátlaku.
Jeffrey Epstein, který zemřel v roce 2019 ve vězeňské cele (oficiálně šlo o sebevraždu), byl již dříve odsouzen za sexuální zneužívání nezletilých a provozování sítě sexuálního obchodu. Nově zveřejněné dokumenty však naznačují, že jeho kontakty s ruskými představiteli sahaly minimálně do roku 2011. Jeden z e-mailů z 11. září téhož roku zmiňuje plánované setkání s Vladimirem Putinem, organizované přes anonymního prostředníka vystupujícího pod jménem „Igor“, který měl zajišťovat letenky do Ruska.
Další korespondence z roku 2014, pocházející od tehdejšího šéfa MIT Media Lab Joi Ita, se zmiňuje o možném společném setkání Epsteina, Putina a amerického podnikatele Reida Hoffmana. Schůzka se však nakonec neuskutečnila po sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou ruskými separatisty.
Dokumenty rovněž ukazují, že Epstein již v roce 2010 nabízel pomoc se získáním ruských víz prostřednictvím osoby, kterou označoval za „Putinova přítele“.
Významnou roli v Epsteinových ruských kontaktech měl sehrát Sergej Beljakov, absolvent Akademie FSB a bývalý náměstek ruského ministra hospodářství, zároveň jeden z organizátorů Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Jejich komunikace je doložena minimálně od roku 2014, tedy už z období po ruské anexi Krymu a zavedení západních sankcí.
V červenci 2015 Epstein například Beljakovovi psal o ruské modelce Guzel Ganievové z Moskvy, která podle jeho tvrzení vydírala vlivné newyorské podnikatele. Beljakov měl během 72 hodin dodat detailní profil, včetně údajů o jejích příjmech a návrhů, jak jí znemožnit cestování do Spojených států.
Ganievová později žalovala Epsteinova dlouholetého spolupracovníka Leona Blacka kvůli sexuálnímu zneužívání. Black, spoluzakladatel společnosti Apollo Global Management, měl podle soudních záznamů s modelkou Ganievovou šestiletý poměr. Seznámili se na večírku v New Yorku v roce 2008. Vztah neskončil dobře a Ganievová obvinila Blacka ze sexuálního zneužívání, což Black popírá. Black ji následně označil za ruskou špionku FSB. Podle zjištění investigativního projektu Dossier Center to ale nebylo prokázáno. Zjevně jsou ale prokázané Epsteinovy styky s vysoce postavenými lidmi v ruském aparátu.
Celý soubor informací posiluje hypotézu, že Epsteinovo „sexuální impérium“ mohlo sloužit jako sofistikovaný nástroj „honey trap“ operací. Tato metoda má v ruských bezpečnostních službách dlouhou tradici sahající do dob KGB, kdy byly ženy – známé jako „vlaštovky“ – nasazovány k získávání kompromitujících materiálů na diplomaty, novináře či podnikatele.
Epsteinův karibský ostrov Little St. James měl být podle svědectví vybaven kamerami a odposlechy, což umožňovalo systematický sběr kompromitujících záznamů na jeho hosty. Mezi nimi se objevují jména jako Bill Clinton, Donald Trump, Bill Gates či britský princ Andrew. V roce 2010 například Epstein nabídl princi Andrewovi večeři se „26letou, chytrou, krásnou a důvěryhodnou Ruskou“.
Dokumenty rovněž ukazují na organizovaný dovoz žen z východní Evropy, zejména z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Tyto aktivity byly financovány přes Epsteinovu společnost Southern Trust Company, která mezi lety 2013 až 2019 zpracovala transakce v hodnotě 184 milionů dolarů.
Další vazby vedou k Thorbjørnu Jaglandovi, bývalému norskému premiérovi a generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který měl sloužit jako neformální prostředník k ruskému vedení. V červnu 2018 Epstein Jaglandovi navrhl, aby předal zprávu ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi, přičemž se odvolával na své předchozí kontakty s ruským velvyslancem při OSN Vitalijem Čurkinem.
Závažně působí také informace z interní zprávy FBI z roku 2017, která Epsteina označuje za „správce majetku Vladimira Putina“. Epsteinova blízká spolupracovnice Ghislaine Maxwellová, odsouzená v USA na 20 let vězení, je navíc dcerou mediálního magnáta Roberta Maxwella, jenž byl již v 70. letech podezírán ze spolupráce s KGB.
Dopady těchto zjištění mohou být dalekosáhlé. Pokud Epstein skutečně sloužil k systematickému sběru kompromitujících materiálů pro ruské tajné služby, mohlo to ovlivnit rozhodování západních politiků i podobu vztahů s Moskvou.
Marko Mihkelson, předseda estonského výboru pro zahraniční věci a bývalý moskevský korespondent, uvedl na síti X, co tento vzorec napovídá činitelům na východní straně NATO.
„Je stále pravděpodobnější, že Epstein vědomě či nevědomě sloužil zájmům ruských zpravodajských služeb,“ napsal Mihkelson. „To, co veřejnost dosud viděla, je pravděpodobně jen špička ledovce.“
Polsko považuje podezření za natolik závažná, že se rozhodlo je vyšetřit. Tuskova vláda zřizuje analytický tým, který prošetří roli ruských zpravodajských služeb. Dokumenty jim dávají důvod k vyšetřování. E-maily od Epsteinova náboráře Daniela Siada ukazují, že v roce 2009 měl v Polsku „několik dívek“, přičemž zmiňuje Krakov. „Epstein měl zjevně neomezený přístup k velkým částkám peněz, jejichž zdroj a původ zůstávají nejasné,“ řekl Tusk. „Pracoval s mnoha mladými ruskými ženami, které zprostředkovával jako prostitutky.“
Ruská státní propaganda teď využívá odhalení k posilování svých tvrzení o „západní dekadenci“, aniž by připouštěla vlastní roli v celé operaci.
