ROZHOVOR / Co bylo tureckému prezidentovi Erdoganovi slíbeno, aby souhlasil se vstupem Švédska do NATO, se možná teprve dozvíme, říká bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Peace Research Center Prague, podle kterého je možné, že se za zavřenými dveřmi odehrály další dohody. Erdogan se do poslední chvíle snažil z tohoto tématu vytřískat maximum, ale vstup Švédska do aliance je podle experta na dobré cestě. V rozhovoru pro deník FOURUM 24 hovořil také o pozici Ukrajiny, která s výsledkem jednání na summitu není zcela spokojená a na splnění podmínek ke členství musí ještě zapracovat.

Dalo by se říci, že byl tento summit NATO něčím přelomový?

Summit bezesporu v mnoha ohledech přelomový byl. Témat, která se řešila a patří mezi ta, která mají vysoký jak vojenský, tak politický profil, bylo více. Na jedné straně tam byla témata týkající se Ukrajiny, především další dodávky zbraní a munice, otázka vstupu Ukrajiny do NATO a hledání způsobu, jak posílit slib daný Ukrajině v roce 2008 na summitu NATO v Bukurešti.

Dalším významným krokem bylo schválení prvních komplexních obranných plánů pro NATO od konce studené války. To je zásadní téma a bezesporu se v tomto ohledu jedná o přelom v poválečném vývoji aliance.

Dále čtěte

Navzdory Lavrovovu žvanění to Rusko spolkne, reagoval na výhrůžky kvůli stíhačkám ministr Kuleba

Na vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který opět vyhrožoval jaderným útokem v případě, že Ukrajina obdrží od spojenců stíhací letouny…

Další tématem byla samozřejmě i otázka členství Švédska v alianci. Před summitem se dlouho spekulovalo, zda se zde konečně podaří získat turecký souhlas se švédským přistoupením, a vypadá to, že se to podařilo.

Co způsobilo, že turecký prezident Erdogan konečně souhlasil se vstupem Švédska do NATO?

Myslím, že ten celkový účet, co přesně mu bylo slíbeno, aby souhlasil, se možná ještě časem dozvíme.

Těsně před summitem se turecký prezident pokusil přijít s dalším požadavkem, ve kterém souhlas s přijetím Švédska do NATO začal spojovat se vstupem Turecka do Evropské unie. Z tohoto požadavku nakonec ustoupil, i když se mluví o tom, že jednou z věcí, které mu jsou slíbeny, je, že se Švédsko bude nyní aktivně zasazovat o turecké členství v EU.

Ukrajina bezesporu není zcela spokojená s výsledkem jednání na summitu, tedy s politickým prohlášením, které je velmi obecné a asi zdaleka ne tak silné, jak si ukrajinská vláda představovala.

Samozřejmě věcí, které mohly být Turecku slíbeny, mohlo být více. Pro Turecko je dlouhodobě jednou z hlavních problematických otázek přístup Stockholmu ke kurdské diaspoře, kterou Ankara vnímá jako bezpečnostní hrozbu. Dalším tématem jsou dodávky letounů F-16 z USA dosud odmítané americkém Kongresem, které se tímto tureckým krokem zřejmě odblokují. Je ale samozřejmě možné, že se za zavřenými dveřmi odehrály i další dohody, o kterých zatím nevíme.

Proč prezident Erdogan na poslední chvíli prohlásil, že Ankara otevře Švédsku cestu do NATO, až unijní státy otevřou Turecku dveře do EU? O co se tím pokoušel?

Myslím, že Erdogan se do poslední chvíle snažil z tohoto tématu vytřískat maximum. Narazil ale na limity, protože pro Turecko i pro zbytek aliance by bylo hodně problematické se na summitu prezentovat nejednotně. Vysílalo by to špatný signál směrem k Rusku a turecký prezident pravděpodobně nechtěl být v situaci toho, kdo by aktivně ničil dohodu, na které se v tuto chvíli všechny státy kromě Turecka a Maďarska shodly.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Myslím tedy, že narazil na limity svého nátlaku, kdy si v průběhu času postupně kladl další a další podmínky. Finské členství nakonec odkýval, nyní odkýval i to švédské, každopádně podařilo se mu během uplynulého roku nahnat v celé věci nemálo politických bodů, které bezesporu využije v rámci turecké domácí politiky. 

Takže je možné, že představitelé NATO podlehli Erdoganovu nátlaku a má zato slíbeno něco, co se teprve dozvíme?

Bezesporu je možné, že za zavřenými dveřmi jsou další přísliby. Některé mohou být více politické a ne úplně snadno naplnitelné jako právě to, že státy jako Švédsko budou aktivněji podporovat členství Turecka v EU. Od Švédska tam mohou být další sliby o způsobech řešení kurdské otázky a pak další, o kterých vůbec netušíme.

Erdogan doposud Švédsko kritizoval za nedostatečnou ráznost proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, opravdu udělalo Švédsko dostatečné kroky k tomu, aby Turecko těchto obav zbavilo?

Záleží na úhlu pohledu – z pohledu Turecka asi ne zcela, z pohledu Švédska pravděpodobně ano. Nejsem expert na švédskou domácí politiku, tedy na otázky, jakým způsobem řeší Stockholm záležitosti jako zákonné podmínky pro vydávání jedinců do zahraničí a podobně. Vždy tam jsou nějaké limity. Švédsko jako demokratický stát, a nemůže tak – ani nechce – Ankaře vyhovět až do té míry, do jaké by si třeba Turecko představovalo, protože mu to zkrátka znemožňují vlastní zákony. Je také potřeba zmínit, že Švédsko vyšlo Turecku vstříc i v jiných oblastech, jako jsou embarga na vývoz zbraní a podobně. Takže v tomto širším pohledu si skutečně myslím, že se jak Finsko, tak Švédsko snažily Turecku vyjít vstříc do maximální možné míry.

Jejich obava je jasně definovaná: kdyby se nyní Ukrajina stala členským státem NATO, znamenalo by to z jejich pohledu de facto vstup aliance do války s Ruskem.

Popostrčí to k ratifikaci členství Švédska v NATO i Maďarsko? Taková prohlášení již také padla, že se jedná pouze o technickou záležitost…

Myslím, že skutečně ano, a Švédsko se tak brzy stane 32. členem aliance.

Takže si ani nemyslíte, že to Erdogan bude nějak prodlužovat?

Nemyslím si to. I když turecký prezident už nás opakovaně nemile překvapil. Koneckonců jeho prohlášení před summitem ohledně dalších požadavků bylo dost nepříjemné překvapení pro všechny, takže bych si netroufl vsadit svou reputaci na to, že se určitě nic dalšího z jeho strany nestane. Myslím si ale, podle toho, jak vypadala společná jednání a prohlášení na summitu, že je to skutečně na dobré cestě.

Jakou má podle vás aktuálně pozici Ukrajina v NATO?

Ukrajina bezesporu není zcela spokojená s výsledkem jednání na summitu, tedy s politickým prohlášením, které je velmi obecné a asi zdaleka ne tak silné, jak si ukrajinská vláda představovala.

Každopádně i Kyjev si dobře uvědomuje, že dokud bude Ukrajina v otevřeném válečném konfliktu s Ruskem, členem NATO se rozhodně nestane. Teprve po ukončení války, ať už se odehraje jakkoliv, se může vydat na cestu ke členství.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Jako určitou úlitbu dostala příslib, že nemusí plnit takzvaný Akční plán členství (Membership Action Plan). Její proces přijetí se tedy zrychlí podobně jako u Švédska nebo Finska a bude mít možnost se dostat do aliance zhruba během jednoho roku. Nicméně i tak tam jsou stále další podmínky související s vnitřními reformami na Ukrajině, které spojenci požadují. Ve srovnání s ukončením válečného konfliktu jsou to spíše dílčí věci, ale je na čem pracovat. Ukrajina má tedy nyní vyhlídku, která se od summitu v roce 2008 politicky částečně posunula, ale zdaleka ne tak, jak si představovala.

Takže je na místě prohlášení amerického prezidenta Bidena, který o Ukrajině řekl, že není na vstup do NATO připravena?

To je hodnocení, které musí udělat členské státy. A Spojené státy americké, stejně jako například Německo, patří v této věci mezi ty opatrnější. Obě země hlavně zdůrazňují, že dokud nebude vyřešen válečný konflikt, zdaleka to nebude na pořadu dne. Jejich obava je jasně definovaná: kdyby se nyní Ukrajina stala členským státem NATO, znamenalo by to z jejich pohledu de facto vstup aliance do války s Ruskem.

Jaký je význam nové Rady NATO-Ukrajina?

Jde o určité posílení vzájemného vztahu. Postavení Ukrajiny se tím zlepšuje formálně v jednáních s NATO, Ukrajinu tak staví na vyšší úroveň ve vzájemných jednáních a vznášení konkrétních témat k řešení. A je to samozřejmě i symbolický krok, kterým NATO dává najevo, že spolupráce i po formální stránce bude do budoucna užší a formát bude pro Ukrajinu příznivější. Svůj smysl to tedy má, ale samozřejmě to má stále ještě daleko od samotného členství, od kterého si Ukrajina slibuje bezpečnostní závazky, které by jí do budoucna pomohly odstrašit případný ruský útok. Tam ještě zdaleka nejsme. Je to signál vzájemného přibližování, ne ovšem tak silný, jak by si Ukrajina představovala.