Valící se láva z právě vybuchlé sopky na poloostrově Reykjanes. FOTO: Almannavarnir Ríkislögreglustjóri, islandská civilní obrana, se souhlasem
FOTO: Almannavarnir Ríkislögreglustjóri, islandská civilní obrana, se souhlasem
Po několika týdnech intenzivních zemětřesení vybuchla na poloostrově Reykjanes na jihozápadě Islandu sopka Fagradalsfjall. První erupce se objevila v pondělí ve čtvrt na jedenáct v noci místního času. Kvůli ohrožení bylo evakuováno několik tisíc lidí a úřady další vývoj bedlivě sledují.
Začátek erupce zaznamenala webová kamera.
Poté, co se sopka probudila k aktivní činnosti, byli evakuováni lidé z nedaleké rybářské obce Grindavik, uzavřeno bylo i geotermální letovisko Modrá laguna, které bylo přitom otevřeno jen den před erupcí sopky. Předtím bylo kvůli hrozícímu sopečnému výbuchu uzavřeno déle než měsíc.
Do oblasti byl vyslán vrtulník pobřežní stráže, aby potvrdil přesné místo a velikost erupce. Místní meteorologická služba uvedla, že k erupci došlo asi 4 kilometry severovýchodně od Grindaviku a seismická aktivita se pohybuje směrem k obci.
Puklina, jež se v sopce objevila, měří přibližně 3,5 kilometru a otvorem proudí žhavá láva rychlostí okolo 100 až 200 metrů krychlových za hodinu. Podle meteorologické služby je to mnohonásobně rychleji, než tomu bylo při předcházejících erupcích na poloostrově Reykjanes v posledních letech.
Sopka je viditelná i z hlavního města Reykjavíku. Jak uvedl pro BBC jeden z očitých svědků, je polovina oblohy ve směru na Grindavik červeně osvětlena.
Podle islandské premiérky Katrin Jakobsdóttir budou mít nedávno vybudované ochranné zdi pozitivní efekt a výrazně sníží potenciální rizika i škody. Prioritou je však podle úřadů záchrana lidských životů, nicméně i pro ochranu ohrožených budov bude uděláno maximum.
Sopka na poloostrově Reykjanes byla od roku 1240 nečinná, ale od roku 2021 vybuchla již třikrát. Předchozí erupce se však vyskytly v údolích daleko od lidských sídel, takže nezpůsobily žádné škody. Nyní jsou však bezprostředně ohrožena dvě hlavní hospodářská centra. Na jihozápadě Grindavik, na západě pak podle geologů existuje reálná možnost, že láva poteče do geotermální elektrárny Svartsengi.
Na Islandu sopky vybuchují zpravidla každých cca 70-80 let, což z něj dělá jednu z nejaktivnějších sopečných oblastí v Evropě. Současná erupce podle odborníků zatím nehrozí zásahem do ekosystému celého světa, jako tomu bylo při výbuchu sopky Eyjafjallajökull v roce 2010. Ta tehdy chrlila popel po celé Evropě, narušila lety přes střední Evropu, a dokonce způsobila chaos v letecké dopravě i v Severní Americe.
Sopka Fagradalsfjall je menší, leží však nedaleko Reykjavíku, a tak se její erupce může projevit na provozu zdejšího mezinárodního letiště. Zcela určitě bude mít podle odborníků významný dopad na město.
