Seriál Mladé fronty DNES „30 let svobody“ se stává „kontrarevoluční“ karikaturou. Pád komunistického režimu komentují účastníci, kteří listopadové události zkreslují a zpochybňují. Posledním v řadě je bývalý důstojník StB Ludvík Zifčák, kdo bude další? Alojz Lorenc nebo Miloš Jakeš?

Redakce Babišova deníku tuší, že jejich majitele čeká nepříjemný podzim. Nejen kvůli jeho narůstajícím osobním problémům a sporům v koalici, ale i kvůli třicátému výročí konce doby nesvobody. V této souvislosti je ironií osudu, že dnes vládne agent Státní bezpečnosti opírající svoji vládu o komunisty – tedy společenství lidí, kteří tehdy stáli na druhém břehu.

Zneužili pietní akce

Mladá fronta DNES se i proto snaží falšovat historii a dehonestovat studentské vůdce. V seriálu paradoxně nazvaném „30 let svobody“ vystupují lidé frustrovaní z následujícího vývoje, vypouštějící lživé a konspirační teorie.

Připomínkovou akci 17. listopadu na Albertově, která po policejním zásahu na Národní třídě vyústila v mohutné demonstrace, nejprve komentoval tehdejší předseda městské vysokoškolské rady SSM Jiří Jaskmanický (30. 7. 2019). Na Albertově byl jedním z řečníků, ovšem zrovna jeho vystoupení bylo studenty přivítáno velmi chladně, a doprovázelo ho volání „Odstoupit!“

Jaskmanický prohlašuje, že uspořádání této akce byl jeho nápad. Jenže podle pamětníka těchto událostí Karla Hvížďaly došlo ke svolání demonstrace nezávislými studentskými aktivitami už měsíc předem. Městská vysokoškolská rada SSM se k pořadatelství přihlásila až později, aby měla situaci pod kontrolou.

Tento bývalý stranický funkcionář se dále svěřuje, jak byli v té době svazáci „naivňoučcí“. „Na stříbrném podnose jsme přinesli akci, která se někomu hodila a na které mohl zrealizovat změnu společenského režimu v zemi. Myslím si, že zneužili pietní akce, která připomínala události před padesáti lety. Letos také uvidíte 16. listopadu, jak se opět bude přepisovat historie,“ zní jeho poselství.

Papalášské doupě

Jaskmanický dokonce pochválil odcházející oficiální struktury, že údajně odvedly velký kus práce. „Spousta mých kolegů pomáhala řešit průšvihy,“ tvrdí. Jenže tehdejší oficiální struktury se držely zuby nehty, dlouho nechtěly předat moc, a daly pokyn i k brutálnímu zákroku proti studentům. O žádnou změnu společenského režimu jim nešlo, maximálně o výměnu nejzprofanovanějších figur v čele s Milošem Jakešem.

Jako další „bojovník proti režimu“ byl v Mladé frontě DNES představen dokumentarista Pavel Chalupa (1. 8. 2019), který popsal „zásadní svědectví“ této hektické doby, podivný osobní spor s „takzvaným“ celostátním stávkovým výborem.

„Jednou jsem jim nesl nějaký materiál, otevřu dveře a tam to vypadalo jako papalášské doupě – na stole whisky, víno, americké cigarety… Strašně jsem se rozčilil, že se takhle nelze chovat a že je žádám, aby s tím okamžitě skončili,“ tvrdí. Musel působit jak z jiného světa.

Glorifikace StB

K dovršení všech absurdit přispěl rozhovor s bývalým poručíkem StB Ludvíkem Zifčákem (10. 8. 2019). Tento výstup lze považovat – po rozhovoru s Andrejem Babišem, kde se premiér svěřil, že KSČM je „státotvorná a demokratická strana“ – za jeden z vrcholů babišovské historie Mladé fronty DNES.

„Teď řeknu něco, co mnohé asi překvapí, ale je to pravda. Státní bezpečnost byla tehdy u všech policistů brána jako elitní výběrová složka. A kdo nyní říká, že by tam nešel, tak je to blbost,“ odpověděl Zifčák na otázku, co ho přesvědčilo ke vstupu do StB.

Bývalý předseda neuznané Komunistické strany Československa – Československé strany práce popisoval práci v tajné službě, kterou musel utajit i v rodině. Jak byl pod falešnou identitou Miloše Růžičky zaúkolován sběrem informací o nezávislém studentském hnutí. Jak po listopadových událostech musel odejít z policie, protloukal se jako nezaměstnaný a nakonec začal podnikat.

Splnil jsem úkol

Zifčák na Národní třídě splnil svůj úkol: Vedl skupinu sedmi estébáků, údajně přivedl studenty z Albertova do centra Prahy a sehrál roli „mrtvého studenta Martina Šmída“, což eskalovalo společenské napětí.

Cílem demonstrace 17. listopadu však bylo podle něj něco jiného. „Tak určitě neměla vést ke změně společenského řádu. Připravovaná byla změna jen v rámci socialismu. Kdybych tušil změnu režimu, tak bych demonstraci do centra určitě nevedl. Já jsem byl a jsem přesvědčený komunista,“ říká dnes.

Na námitku, že by mu komunisté sebrali penzion, protože dnes podniká, odpověděl: „Tak ať. Pokud by znárodnili všechno všem a bylo by to ve prospěch státu a obyvatel, tak proč ne. Svoboda slova je sice fajn, ale socialismus byl lepší,“ míní.

Takové myšlenky zaznívají jen v komunistických Haló novinách, ale snad ani tam by si nikdo netroufl takto glorifikovat Státní bezpečnost.

Listopadová revoluce řízená StB a částí ÚV KSČ je obvyklou konspirační teorií, kterou dnes opakuje i Miloš Jakeš. Organizátoři demonstrací a jejich účastníci ovšem usilovali o konec komunismu a vlády jedné strany a obnovení svobody a demokracie, nikoli o kosmetické nahrazení jedné komunistické kliky druhou. Do značné míry šlo o spontánní vývoj. Nahrávala mu tehdejší uvolněná mezinárodní situace, kdy nehrozil podobný scénář jako v roce 1968.

Zeptají se Babiše?

Tím není řečeno, že některá rezidua té doby nepřežívají dodnes a znovu nenabývají na síle. Dnes tomu napomáhají i kdysi seriózní noviny, které se postupně posouvají na jejich svazáckou předlistopadovou úroveň.

Kdo bude další v galerii Mladé fronty DNES „30 let svobody“? Bývalý náčelník StB Alojz Lorenc, který se dnes málem pasuje za reformátora komunistických poměrů? Nebo bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, který dosud nestrávil tehdejší vnitrostranický puč?

O odkazu 17. listopadu by mohl ostatně pohovořit i majitel listu Andrej Babiš, který však měl v té době trochu jiné starosti. Pod kuratelou Státní bezpečnosti vedl poklidný život v severní Africe jako obchodní zástupce patnácti komunistických podniků zahraničního obchodu.

„V Maroku jsem byl i v době sametové revoluce a ani jsme pořádně nevěděli, co se dělo u nás doma. Chtěl jsem v této zemi zůstat natrvalo,“ prozradil nedávno. Nakonec nezůstal a vrátil se budovat svoje impérium s temným pozadím a netransparentním kapitálem.

Dnes Andrej Babiš i jeho média relativizují dobu komunismu, ve které výtečně prosperoval. Je ale velice háklivý, když mu někdo jeho minulost připomíná. Redakci Mladé fronty DNES to v jejich panoptikálním seriálu ani nenapadne.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora