Donald Trump a Benjamin Netanjahu FOTO: FB izraelského premiéra / se souhlasem
FOTO: FB izraelského premiéra / se souhlasem
Evropská unie se postavila za Mezinárodní trestní soud (ICC) poté, co Spojené státy uvalily sankce na jeho předsedkyni Tomoko Akaneovou a dalšího vysokého představitele soudu. Washington dlouhodobě odmítá snahy soudu stíhat představitele zemí, které jeho jurisdikci nepřijaly, přičemž současný spor vyostřilo stíhání izraelských činitelů kvůli válce v Pásmu Gazy. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ho označil za zkorumpovanou a zpolitizovanou instituci překračující své pravomoci a Trumpova administrativa podle něj hodlá pokračovat v tlaku, dokud soud nebude neschopen „ohrožovat americkou suverenitu“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa se ve středu postavili za Mezinárodní trestní soud (ICC), jeho předsedkyni Tomoko Akaneovou i další představitele instituce. Soud podle nich pomáhá zajišťovat spravedlnost obětem některých z nejzávažnějších zločinů a jeho soudci a další pracovníci musejí být schopni jednat nezávisle a bez vnějšího nátlaku.
Washington sankce oznámil o den dříve. Americký ministr zahraničí Marco Rubio jimi vedle Akaneové postihl také právníka Abdoulayeho Seyeho, který působí jako seniorní právník kanceláře žalobce ICC. Podle Rubia se oba přímo podíleli na snahách soudu vyšetřovat, zatýkat či stíhat představitele zemí, jejichž vlády jurisdikci ICC nepřijaly.
Rubio ve svém prohlášení označil ICC za „zkorumpovaný a fatálně zpolitizovaný nadnárodní soud“, který podle něj zneužívá svou autoritu a překračuje svůj mandát. Spojené státy podle ministra nebudou tolerovat zásahy soudu do státní suverenity a očekávají, že se k jejich tažení připojí další země omezením financování ICC nebo ukončením účasti v něm. Trumpova administrativa je podle Rubia připravena přijmout další opatření a soud „systematicky demontovat“, dokud nebude schopen ohrožovat americkou suverenitu.
Jedním z hlavních bodů sporu je pravomoc ICC vůči občanům států, které nejsou smluvními stranami Římského statutu. Spojené státy ani Izrael mezi ně nepatří. Palestina se však smluvní stranou stala v roce 2015 a ICC zastává názor, že jeho územní jurisdikce se vztahuje na Gazu, Západní břeh Jordánu včetně východního Jeruzaléma. Na tomto základě může podle soudu vyšetřovat zločiny údajně spáchané na těchto územích bez ohledu na státní příslušnost podezřelého.
Římský statut je mezinárodní smlouva, která založila Mezinárodní trestní soud (ICC) a vymezuje jeho pravomoci, procesní pravidla i trestné činy, které může stíhat. Soud funguje od roku 2002 a zabývá se individuální odpovědností za nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva, zejména genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese.
Spor se tak bezprostředně dotýká Izraele. ICC v minulosti vydal zatykač mimo jiné na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy.
Starosta města New York Zohran Mamdani nedávno apeloval právě na tento mezinárodní zatykač když prohlašoval, že nechá izraelského premiéra Netanjahua zatknout, pokud někdy do města vkročí.
Netanjahu obvinění odmítá a americké sankce přivítal. Mezinárodní trestní soud označil za „klokaní soud“, který podle něj své zneužívání moci skrývá za jazyk mezinárodního práva.
Proti nejnovějším sankcím se vedle představitelů EU postavily také představitelé Německa a Nizozemska. „Stojíme za Mezinárodním trestním soudem a jeho předsedkyní,“ uvedl na tiskové konferenci v Berlíně zástupce mluvčího německého ministerstva zahraničí Martin Giese. Nizozemský ministr zahraničí Tom Berendsen sankce odmítl a upozornil, že mezinárodní soudy musejí mít možnost svobodně vykonávat svůj mandát.
Samotný ICC nové americké sankce označil za „flagrantní útok“ na nezávislost nestranné soudní instituce. Postihování soudců, žalobců a dalších zaměstnanců za výkon jejich pravomocí podle něj podkopává právní stát. „Když jsou představitelé justice ohrožováni za uplatňování práva, je ohrožen samotný mezinárodní právní řád,“ reagoval soud.
Spojené státy přitom vedou spory také před jinou haagskou institucí, Mezinárodním soudním dvorem (ICJ). Na rozdíl od ICC, který řeší trestní odpovědnost jednotlivců, ICJ rozhoduje právní spory mezi státy. V současnosti před ním zůstávají otevřené dva dlouholeté případy mezi Spojenými státy a Íránem.