Evropská unie uvalí sankce na běloruský režim. Konkrétně je zaměří na podporovatele Alexandra Lukašenka. Samotného diktátora však z taktických důvodů vynechá. Shodli se na tom prezidenti a premiéři zemí EU v Bruselu poté, kdy Kypr po týdnech vyjednávání stáhl své veto.

EU už v uvalení sankcí na podporovatele běloruského diktátora Alexandra Lukašenka nestojí nic v cestě. Kypr totiž v noci na pátek po několikatýdenním vyjednávání stáhl své veto. Rada ministrů tak může během několika dnů schválit přesnou podobu sankcí a ty také uvalit.

Předmětnými opatřeními hodlá EU ještě dodatečně zatlačit na vedení běloruského režimu a zároveň projevit solidaritu s Bělorusy.  Sankce EU mají podle aktuálního plánu zasáhnout 40 osob podezřelých z manipulování voleb nebo násilného potlačování pokojných protestů. Samotného Lukašenka se však prozatím nedotknou. Lídři zemí EU se tak rozhodli z toho důvodu, aby nezmařili diplomatické snahy o urovnání konfliktu a aby se EU nepřipravila o možnost ještě jednou vůči Lukašenkovu režimu přitvrdit.

Záměr uvalit sankce zablokoval Kypr, který svůj souhlas podmínil uvalením nových sankcí na Turecko. Jak Kypr, tak i Řecko po EU dlouhodobě požadují tvrdší reakci na Turecko a jeho průzkumné vrty na ložiska zemního plynu ve východní části Středozemního moře. Tyto průzkumy totiž považují za nelegální. EU se s ohledem na to rozhodla ponechat hrozbu sankcí i nad Tureckem. V případě jednostranných tureckých akcí je EU odhodlána použít všemožné nástroje a možnosti nátlaku. Až tato přetrvávající hrozba sankcí přiměla Kypr k tomu, aby přestal blokovat sankce proti režimu diktátora Lukašenka, který už se drží u moci 26 let. Bělorusové proti Lukašenkovi protestují od představení z 9. srpna, které tamní režim vydává za volby.