Zahájení výstavy unikátních fotografií bývalého českého prezidenta Václava Havla v Evropském parlamentu FOTO: Stavros Tzovaras / se souhlasem
FOTO: Stavros Tzovaras / se souhlasem
Evropský parlament schválil nový klimatický cíl: do roku 2040 mají země EU snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Postoj Evropského parlamentu je podobný postoji členských států EU, které se na stejném cíli shodly minulý týden. Proto se očekává, že konečná dohoda mezi Evropským parlamentem, komisí a radou (tzv. trialog) proběhne rychle.
Část tohoto cíle – až pět procentních bodů – bude možné splnit pomocí kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů, tedy investic do projektů snižujících emise v rozvojových zemích – například výsadbou lesů nebo ochranou deštných pralesů. Návrh podpořilo 379 europoslanců, 248 bylo proti a 10 se zdrželo. Danuše Nerudová (STAN, EPP) označila výsledek za kompromis: díky větší flexibilitě podle ní odpovídá snížení emisí spíše o 85 % než o 90 %. Dodala, že cíl lze v budoucnu upravit, pokud by byl technologicky nebo ekonomicky nereálný.
Ondřej Krutílek (ODS, ECR) cíl odmítl s tím, že jde o nerealistické plánování bez jasných pravidel. Podle něj se EU opakovaně vrací k úpravám svých klimatických závazků a „střílí se tím do vlastní nohy“. Markéta Gregorová (Piráti, Zelení) naopak návrh podpořila. Zdůraznila, že jasný mezník pro rok 2040 je nutný, aby EU mohla dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Podle ní to posílí energetickou nezávislost, konkurenceschopnost i stabilitu cen.
Evropská komise původně navrhla tento cíl už v červenci, i když některé státy – včetně České republiky – chtěly rozhodnutí odložit. Poprvé se také počítá s tím, že členské státy mohou využít uhlíkové kredity ze zemí mimo EU.
Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) jakožto zpravodaj navrhoval, aby byl plán zamítnut, ale jeho návrh neprošel. Europoslanci místo toho schválili kompromisní návrh, který podpořily hlavní frakce v parlamentu – lidovci (EPP), socialisté (S&D), liberálové (Renew) a Zelení. Tento kompromis odpovídá i postoji členských států, které se dohodly, že využití uhlíkových kreditů bude možné až od roku 2036 a maximálně do výše pěti procent emisí. Evropská komise původně navrhovala limit tři procenta.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) proti návrhu hlasoval v radě ministrů. Pro jeho přijetí ovšem stačila kvalifikovaná většina. Podařilo se mu ale vyjednat určité ústupky, například odložení spuštění nového systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok – na rok 2028.