Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
S končícími prázdninami se také blíží výsledek druhého auditu Evropské komise, který se týká premiéra Andreje Babiše, jeho střetu zájmů a dotací pro holding Agrofert. Deník FORUM 24 se proto obrátil na české europoslance se dvěma dotazy. První se ptal na to, zda očekávají, že definitivní výsledky se opravdu již brzy dozvíme. Druhý dotaz směřoval k tomu, jaké změny by měly v podobných případech po této zkušenosti nastat jak v legislativě EU, tak v přístupu Evropské komise a v auditních postupech.
Veronika Vrecionová (ODS): Kdy Komise představí závěry, netuším, ale již z prvního auditu se dají odhadovat. Komise opět konstatuje to, co říká i selský rozum. Pokud nastavujete pravidla čerpání dotací a zároveň jste jedním z největších příjemců těchto dotací, tak se jedná o střet zájmů. A já bych v tomto případě dodala, že se jedná i o zneužívání politické moci k ekonomickému prospěchu. Vidí to všichni, jen Andrej Babiš neustále tvrdí, že jeho se to netýká. Chápu. Miliarda ročně jsou i pro něj docela slušné peníze, o které by nerad přišel.
Dokud si z těchto závěrů nic nebudou dělat ti, kterých se týkají, tak žádné změny nepomůžou. Pomohlo by jenom zastavení vyplácení těchto peněz a zpětné vymáhání těch již v placených.
Luděk Niedermayer (TOP 09): Měl by být, protože na podzim uplyne šestiměsíční lhůta, která nyní Komisi běží pro přijetí finální auditní zprávy, a nevidím důvod, proč by ji Komise neměla dodržet.
Legislativa je podle mne dostatečně nastavena a není ji třeba měnit, spíše je třeba zamyslet se nad tím, jak je dodržována. Lekcí z dosavadního vývoje okolo auditních zpráv by měla být jasná shoda na tom, jak existující pravidlo o střetu zájmů aplikovat v praxi a jak být v tomto postupu maximálně důslední. Mimochodem, mám za to, že se zdaleka nejedná jen o český problém pana premiéra. Jednak platí, že osoba s konfliktem zájmů je v konfliktu vůči EU penězům i v jiných zemích (teoreticky by teď dotace pro skupinu AGF neměly být poskytnuty z EU peněz nikde v Unii), a druhak, jsou jistě další osoby v potencionálním konfliktu zájmů. V minulosti byla třeba řeč o příbuzných Viktora Orbána. Nejde tedy o problém jedné země a jednoho politika, ale problém systémový, který možná začal již tehdy, kdy byla úprava schválena a Komise zřejme neměla zcela jasno, jak zajistit její plnění napříč EU.
Marcel Kolaja (Piráti): Zneužívání evropských prostředků je bezpochyby jedním z nejpalčivějších problémů, které musíme neodkladně řešit. Vyjednávání o víceletém finančním rámci nám dává příležitost podmínit čerpání evropských peněz dodržováním zásad právního státu. V tom musíme být neoblomní. Nemůžeme dopouštět, aby politická elita ovládala média, systematicky likvidovala nezávislost soudců a posílala si peníze daňových poplatníků do vlastní kapsy.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): Výsledky by měly být známé na podzim. Komise má nabito velmi slušně a dlouhodobě je střet zájmů Andreje Babiše natolik evidentní, že si lze jen těžko představit, že by jej audit nekonstatoval.
Jiří Pospíšil (TOP 09): Nevidím důvod, proč bychom se výsledky auditu neměli dozvědět na podzim. Dle platných lhůt pro auditní řízení by finální auditní zpráva k auditu Programu rozvoje venkova (tzv. druhý audit) měla být Komisí přijata do 26. září. Jedině v případě, že by Komise po českém státu požadovala doplnění dalších informací nebo předložení dalších dokumentů, by se běh lhůty přerušil a pokračoval by až poté, co by česká strana požadované informace nebo dokumenty dodala. Každopádně míč je nyní plně na straně Komise (Pozn.: Závěrečnou auditní zprávu ke strukturálním fondům, tzv. první auditní zprávu, by Komise měla přijmout do 29. 11.).
Je vcelku obvyklé, že auditní řízení se při pohledu zvnějšku “vlečou”. Jedná se obvykle o komplikovanou materii, v níž je obtížné zjistit skutkový stav a správně aplikovat platné právo. Dlouhodobě zavedená pravidla EU předpokládají dialog mezi komisí a členským státem, ze kterého by měl vyplynout výsledek. Pokud jde o legislativu EU o střetu zájmů, je dostatečně jasná a konkretní v tom, na koho se vztahuje a k čemu směřuje. Problém je, že někdy, zdá se, chybí dostatečná vůle k důslednému postupu. Příkladem je přístup k tzv. přímým zemědělským platbám, jejichž je Agrofert velkým příjemcem a o kterých Komise na jednu stranu tvrdí, že spadají do působnosti pravidla o zákazu střetu zájmů, ale na druhou stranu má za to, že prostor pro uvážení členského státu při jejich vyplácení příjemcům je velmi zúžený, a nedokáže dát odpověď na to, jak konkrétně tedy má být při vyplacení přímých plateb postupováno, aby bylo zajištěno dodržení pravidla o zákazu střetu zájmů. V nejasnosti dopadu pravidla o zákazu střetu zájmů na zemědělské přímé platby, které přitom tvoří významnou část evropského rozpočtu, lze tedy spatřovat slabé místo dosavadních předpisů EU a postupů Komise pro jejich uplatňování.
Alexandr Vondra (ODS): To je spíš otázka pro Evropskou komisi než pro mě. Osobně se domnívám, že situace je celkem jasná, což ukázal už první audit. Pro jakýkoli odklad konečného verdiktu není důvod. A navíc – před startem nového finančního období musíme v Česku vědět, jak zabránit flagrantním pochybením z období současného. Není možné, aby evropské peníze čerpali dál ti, kteří na ně nemají nárok.
Pravidla by především měla platit pro všechny. Žádný dvojí metr. Dosavadní praxe bohužel spočívala jen v auditech Komise a šetření OLAF – a obojí se ukázalo jako bezzubé. Ani jedna z cest nevedla k tomu, aby vše nakonec neplatili čeští daňoví poplatníci. Ačkoli nejsem příznivcem vytváření dalších evropských institucí, tak nový Úřad evropského žalobce by do budoucna měl být schopen právě tenhle problém vyřešit.
