Zejména ve střední a východní Evropě dochází u přímých plateb k mnoha podvodům. „Zemědělské plochy se tam dostaly do soukromých rukou dílem za podivných okolností,“ připomněl ve vyjádření pro německý zemědělský server poslanec Evropského parlamentu Daniel Freund z Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Článek v této nelichotivé souvislosti zmiňuje jen jedno jméno, to Babišovo.   

Přímé platby zemědělcům jsou podle europoslance Daniela Freunda z hlediska politiky rozpočtové kontroly jedním z hlavních problémů společné zemědělské politiky (SZP). „Tyto platby za určitých okolností svádějí k podvodu a stimulují velké podniky k nákupu další půdy, protože garantují velkoinvestorům působícím mimo oblast zemědělství minimální výnosy,“ vysvětlil Freund v rozhovoru pro německý server Top Agrar.

Dále čtěte

Vánoce, svátky klidu a míru a politicko-společenské procesy

Vánoční svátky vybízejí k zastavení a poklidnému přemítání o věcech, na které v běžném každodenním provozu není dost času a…

Obzvlášť velkých rozměrů tento problém dosahuje v členských zemích střední a východní Evropy, neboť disponovaly velkými kdysi státními nebo družstevními zemědělskými plochami. „Tyto pozemky přecházely do soukromých rukou často za dílem pochybných okolností,“ připomíná Freund postkomunistické specifikum s netransparentními prodeji, v nichž se o odprodávané půdě dozvěděli jen určití zájemci, a to někdy jen ti zahraniční.

Nově zavedený Mechanismus právního státu EU vítá jako možnost pozastavit platby v situacích, kdy na to dosavadní nástroje nestačí.

Za kritickou považuje situaci, kdy od Evropské komise není možné zjistit, kdo patří k 50 největším příjemcům zemědělských dotací v Evropské unii. Výbor rozpočtové kontroly na vyžádání obdržel jen přehled částek.

Europoslanec Freund, který dříve působil u protikorupční organizace Transparency International, zvláště vítá návrhy Evropského parlamentu, aby platby zemědělským holdingům v rámci prvního pilíře SZP byly omezeny na 500 000 euro a ty z druhého pilíře na 1 milion euro ročně. Dodává k tomu, že sám by uvítal i nižší stropy, i ty navrhované podle něj ale pomohou jako nástroj proti oligarchickým strukturám ve východních (a středoevropských) členských zemích.

Jmenovitě se Freund v předmětném článku zmiňuje o Andreji Babišovi, o němž nepochybuje, že před svým vstupem do politiky zbohatl na zemědělských dotacích EU prostřednictvím zemědělského koncernu Agrofert. „Poté si Babiš promyslel, jak by se mohl podílet na určování pravidel, a vstoupil do politiky,“ usuzuje na Babišovy motivace působit v politice. „Teď coby předseda vlády může i na jednáních v Bruselu spoluurčovat, jak se budou rozdělovat zemědělské dotace,“ upozorňuje.

Server Top Agrar také připomíná únorovou misi Výboru rozpočtové kontroly v Praze, jíž se Freund účastnil. Kontroloři tenkrát konstatovali, že „tento očividný střet zájmů ve skutečnosti nebyl prověřen“. Freund podtrhuje, že se to netýká jen peněz na územní rozvoj, ale i plateb za hektar, u nichž Babiš rovněž rozhodoval o tom, mají-li být přímé platby omezeny horní hranicí, či mají-li být –⁠ a případně do jaké míry –⁠ dotovány první hektary malých podniků.