Niedermayer: EU chybí systémové řešení. Babišův postup v turecké invazi byl nekompetentní

Facebook Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer | FOTO: Facebook Luděk Niedermayer

V květnových volbách do Evropského parlamentu se Luděk Niedermayer (TOP 09) stal nedostižným vítězem kroužkování, když získal bezmála 70 tisíc preferenčních hlasů. Odborník na měnovou politiku působil roky také na pozici člena Bankovní rady ČNB a později se stal i jejím viceguvernérem. Další zkušenosti následně sbíral rovněž v soukromém sektoru jako ředitel společnosti Deloitte. O Evropské unii začal nejdříve publikovat, až do vysoké politiky úspěšnou kandidaturou na post europoslance v roce 2014 sám vstoupil. V barvách Evropské lidové strany dnes směřuje velkou část svého úsilí do práce v Hospodářském a měnovém výboru (ECON). Pro deník FORUM 24 promluvil mimo jiné o výrocích Andreje Babiše k nejnovějšímu vývoji na turecko-syrské hranici i o rozdílu mezi vnímáním právního státu ze strany České republiky a EU.

Prezident Donald Trump přednesl návrh vymezit část Sýrie pro operace turecké armády. Zvládla by Evropa další migrační krizi?

Myslím si, že poučení do určité míry jsme, ale bohužel žádná dohoda na nějakém systémovém řešení neexistuje. A trochu se na tom podílí i země jako Česká republika. Na druhou stranu si země již uvědomují, že ne každý, kdo se dostane na naše území, splňuje podmínky toho, aby získal právo na pobyt v té či oné formě. V případě, že by došlo někdy někde k opravdu velké humanitární katastrofě, v jejímž důsledku by k nám přišlo hodně lidí, což snad nebude ten případ, tak je zásadní využívat především dočasné instituty. Ty zajistí lidem přečkat danou dobu, ale bude zároveň jasné, že se budou pak vracet. Myslím si, že byla obrovská chyba, že toto nebylo v minulé migrační krizi využito. Spousta lidí to vnímala jako cestu k trvalému přesídlení, což asi nemá ve velkých číslech společenskou podporu. Takže určité části mozaiky jsou hlavně na národní úrovních, ale celkové řešení bohužel nevzniklo. Shodou okolností i odcházející předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zmiňoval, že je potřeba v těch debatách pokračovat. Myslím si, že je hlavně třeba, aby všichni přispěli k nalezení nějakého funkčního řešení.

Mluvíte o poučení. Tak jak by se tentokrát měli zachovat evropští politici?

Tak Angela Merklová neřešila v tu chvíli otázku migrace do Evropy, ale neskutečně výbušnou situaci, která zde vznikla obzvláště v případě Maďarska a Rakouska. Tento problém mohl propuknout v něco obrovského. Její vůle určitě nebyla nastartovat nějaké velké migrační toky. Tímto způsobem „zachránila situaci“ v některých zemích, které ji posléze kritizovaly, což považuje za dost těžko uvěřitelné. Ale myslím, že se opravdu musíme vrátit k primárním cílům Ženevské konvence… To znamená pomoct konkrétním lidem, kteří jsou ohroženi. A především musíme umět dělat tu selekci. Připadají mi třeba absurdní pokusy jako zakázat lodi, aby přistála v přístavu. Přitom se na ní už mohou dít opravdu hrozné věci… Protože přece přistání neznamená, že v té zemi lidé i zůstanou. A ani to neznamená, že má země povinnost jim umožnit pobyt. Bohužel tomu část voličů tleská, což vede politiky do těchto řešení, které bohužel nepředstavují vůbec žádné řešení.

Jak hodnotíte samotný postoj ČR během řešení migrační krize?

Tak na začátku řekla Česká republika, že dobrovolně přijme pár stovek lidí. Ale pak se to změnilo v politiku, že nepřijmeme jediného člověka, i kdyby to bylo dítě. Myslím si, že jsme měli docela štěstí, že to nevedlo k něčemu, co by vedlo například ke zrušení schengenského prostoru, což by pro nás byla jak společenská, tak ekonomická katastrofa. Absolutně jsme to nezvládli. Ta krize, která existovala, byla neskutečně zpolitizovaná. Doufám, že se z toho společnost už trochu vzpamatovala. Ale v posledních dnech jsem zaznamenal takový nesmělý pokus nás do těchto debat vrátit.

K situaci mezi Tureckem a Sýrii se nyní vyjádřil i český premiér Andrej Babiš. V New Yorku se sešel s tureckým autokratem Erdoganem a řekl, že země V4 podporují výstavbu bezpečnostní zóny v severní Sýrii. Následně to vzbudilo v daných státech nelibost, protože jednal bez jejich mandátu…

Nejsem odborník na Turecko a Kurdistán. Ale reakce z celého světa ukazují, že to bude teprve řešit Rada bezpečnosti OSN, což ukazuje, že to opravdu není krok, který by byl přijatelný. A druhá věc je, že turecký postoj ke Kurdům nemalá část světa nesdílí, což je další problém. Takže mám pocit, že si Andrej Babiš myslel, že tím řeší nějaký migrační problém. Ale řešení, ke kterému se hlásil, je podle mě z mnoha důvodů absolutně nepřijatelné… Když na místo pobytu etnika, které se navíc cítí poměrně izolované nebo ohrožované, najednou pošlete milion, tak je to samozřejmě klíč ke vzniku obrovských problémů.

Myslíte, že na místě hrozí perzekuce Kurdů tureckou armádou?

Nevím, ale určitě v kontextu, v jakém jedná Turecko s Kurdy by přesun uprchlíků na toto území vytvořil velmi nebezpečnou situaci. Odborníci navíc říkají, že by to opravdu mohlo vyvolat i migrační vlnu. Čili byl tento názor pana premiéra naprosto nekompetentní. Zároveň to bylo něco, co šlo proti linii Evropské unie, protože takovéto řešení nepodporovala. Takže vůbec nechápu, jak k něčemu takovému došlo. A to, že pan premiér rádoby mluvil za V4, která se k tomu nehlásila, jenom dokresluje tento obrázek. Andrej Babiš si neuvědomuje, že některé věci jsou opravdu komplikované. Takový ten business, že pošlu krabici z jedné továrny do druhé, ale jenom ji jinak zabalím, není řešení pro tyto velké problémy. Jakkoliv je potřeba, aby se situace v Sýrii zlepšila… Koneckonců to zaznělo i na jednání Evropského parlamentu. Všichni chápou, že ten problém na jižní hranici Turecka je opravdu velký. Ale toto řešení je z pohledu těch, kteří jsou v tom kompetentní, opravdu nepřijatelné.

Situaci sledujete z pozice poslance na půdě Evropského parlamentu. Jaká je teď nálada mezi Tureckem a Evropskou unií?

Od té doby, co se tam prohlubuje režim prezidenta Erdogana, tak je úvaha, že by se Turecko přibližovalo k EU nebo se snad stalo jednoho dne členem, absolutně nerealistická. Diskuze se vlastně vedla vždycky jenom o tom, jestli má smysl to nějak formálně zastavit. To znamená taky zbavit nadějí tu část Turků, kteří by si představovali budoucnost Turecka blíž k evropskému způsobu fungování státu a společnosti… Anebo jen konstatovat, že jsme teď v bodě nula, vůbec nic se neděje a jen tak se nic dít nebude. To je vlastně diskuze, která je tam vedená. Navíc myslím, že invaze do Sýrie znovu zvýrazňuje problém, který ovšem nesouvisí s Evropskou unií, a to je otázka NATO. V případě, že členská země NATO provádí nějakou vojenskou operaci, kterou ostatní členové považující za těžko přijatelnou, tak to je další téma. Ale to souvisí spíše s NATO než s EU.

V České republice byla diskuze kolem EU poslední dobou vedena také vzhledem k přerozdělování funkcí v novém složení Evropské komise. Mohla blízká spolupracovnice Andreje Babiše dostat silné portfolio?

Myslím si, že paní Jourová jako nominantka pana Babiše neměla od začátku šanci získat portfolio, ve kterém se rozdělují evropské peníze. Takže pokud bychom se dívali na silné ekonomické portfolio jako na to, které má vazbu na evropský rozpočet, tak s tímhle portfoliem by neprošla. Takže velká část portfolií padla na začátku pod stůl. Zároveň myslím, že se Ursula von der Leyenová snažila velmi obratně uspokojit co nejvíc zájmů členských zemí. A ti, kteří v tom dělení dopadli nejhůř… To už není jako malé nebo východní země, protože i ty získaly velmi silná portfolia například energetiku, dopravu nebo zemědělství. Ale Česká a Slovenská republika skončily svým způsobem nejhůř.

Navíc se proslýchá, že byla nabídnuta dvě portfolia, z nichž jedno bylo silnější z hlediska moci. Takže jestli se Andrej Babiš rozhodl, že bude výsledek tlačit přes to, že je to místopředsedkyní komise… Ale ani nemyslím, že je to obecně slabý titul. Jenže v kontextu politiky Andreje Babiše je to nejenom slabý, ale dokonce i nepříliš vítaný titul. Největší problém s těmito neexekutivními místopředsedy je, že pod sebou nemají vlastní ředitelství.

Mluvilo se i o tom, že se jednalo o chytrý krok ze strany Ursuly von der Leyenové. Mělo právní portfolio vrazit nůž mezi země Visegrádské čtyřky?

Myslím si, že vrážet nůž mezi země V4 není vůbec potřeba, protože v dnešní situaci má každá země V4 úplně jiné zájmy a směřování. Když se díváte na politické směřování a chování České republiky a Slovenska, tak mi tam hledejte ty styčné body… A když se bavíme o Maďarsku a Polsku, tam je nejsilnějším zájmem umožnit „nerušené vládnutí“ panu Orbánovi a panu Kaczyńskému. Ale kde je český zájem tady toto umožňovat?

Napadají vás nějaké konkrétní případy, kdy se čeští politici od idejí EU odklonili?

Tak nemusíme se bavit jenom o panu Babišovi. Když Evropský parlament naplnil svoji pravomoc a vyjádřil se k tomu, aby byl spuštěn proces s Maďarskem, tak pan Jan Skopeček (ODS) nabídl rezoluci, která velmi odmítala rozhodnutí EP. Zřejmě si nepřečetl, jak vypadají smlouvy o spolupráci EU. Navíc ta rezoluce získala v českém parlamentu podporu… Takže pochopení, že EU má něco do činění s vládou práva, to u nás prostě není. Proto říkám, že z pozice České republiky je toto portfolio možná ne úplně pochopitelné. A z postoje Andreje Babiše, který vám řekne, že je možné objednat si soudní stíhání, parlament je žvanírna… Tak je jasné, že pro něj není vnímání právního státu takové, jak ho třeba vnímám já nebo koneckonců i koncept Evropské unie.

A pohled samotné paní Věry Jourové?

To je právě dobré si naopak uvědomit, co řekla na slyšení před europoslanci. Například, že chová velký respekt k práci pana Timmermanse a že řízení proti Polsku a Maďarsku je plně zdůvodněné. Upřímně řečeno se linka eurokomisaře na konkrétní zemi často přeceňuje. Komisař by měl být jednak nezávislý, ale ti lidé jsou obklopeni prostředím, které formuje jejich názory. A myslím si, že Věra Jourová bude tu práci dělat tak, jak to ty smlouvy koneckonců očekávají.

Vraťme se ještě na chvíli k rozdílům mezi ČR a Slovenskem. Například plán slovenské vlády na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 se stále hluboce rozchází s postoji Andreje Babiše. Premiér nejdříve stanovisko odmítal, pak o něm hovořil jako o těžce dosažitelném…

Myslím si, že Andrej Babiš to na začátku odmítl v situaci, kdy nevěděl, co to je… To je ostatně i ten jeho výrok ,,že pak nebudou moci žít krávy“… Podle mě pohled změnil, protože hlavně začínal cítit, že s tím může být spojená i nějaká finanční podpora. Ale sama klimatická diskuze je strašně důležitá. Často zahrnuje různá politická hesla a slogany, což není úplně dobré, protože se nakonec musíme dobrat ke smysluplným opatřením. Já tam vidím určitý paradox, že vždy v evropské diskuzi prosazujeme, ať je to co nejvíce věcí členských zemí. Následně často zvolíme metodu, která je opravdu výjimečná, a není úplně funkční.

Mám pocit, že kdybychom se v debatě o klimatu dostali do evropského mainstreamu, tak by to pomohlo… Jsme zaryti v různých politických konstrukcích typu, že kdyby vláda začala více podporovat fotovoltaiku, která je nyní asi ekonomicky nejsmysluplnější cestou, kam posunout energetiku, tak by byla nařknuta, že podporuje solární barony. Proto se asi bojí a je to pro ni tak trochu tabu. Potřebovali bychom více kompetence a méně PR. Na druhou stranu si uvědomme, že jeden z nejhorších nástrojů, který podporuje obnovitelné zdroje, je věc, ve které má pan premiér osobní zájem. A myslím, že se mu podařilo nasměrovat pozici směrem, který je navíc úplně špatný.

V současnosti se očekává i konečná zpráva auditu Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Jaká jsou vaše očekávání?

Vedu nějakou konverzaci s Evropskou komisí pomocí parlamentních otázek. Nemám úplně jasno v tom, jak vlastně postupuje… Dělá rozdíl mezi kohezními fondy a přímými zemědělskými dotacemi. Ale podle mě to z té legislativy nevychází. Každopádně jsem zvědav, ale byl bych nerad, kdyby to rozhodnutí bylo zpolitizované. Před chvílí jsme se bavili o principech právního státu a to je zásadní věc. Takže doufám, že to bude rozhodnutí v duchu práva. To znamená, že ten, který s ním bude souhlasit, i ten, který s ním souhlasit nebude, bude akceptovat, že je to správné právní rozhodnutí. A mrzí mě, že to trvá tak dlouho, protože podle mě je ta situace poměrně jednoduchá.

Problémy mají například i francouzští politici. Jako europoslankyně nechala Sylvie Goulardová platit z peněz parlamentu asistenta, který ve skutečnosti pro ni nepracoval, a pracoval pro její stranu. Porušení pravidel potvrdil OLAF a paní Goulardová musela v přepočtu zhruba milion korun vrátit. Případ nyní šetří i francouzská policie. Vidíte zde nějaké paralely s ČR?

Není to černé a bílé. Paní Goulardová si podle mě vytvořila hned dva problémy. Jednak řekla, že je etický standard francouzské politiky přísnější než té evropské. Čili tvrdila, že pro francouzskou politiku je z hlediska toho skandálu nepřijatelná, proto odstoupila jako ministryně, ale pro vykonávání funkce evropského komisaře tohle neplatí. To je pro mě těžko přijatelné, protože z praxe vím, že přenesená pravomoc na Evropskou unii je často vyšší než ta národní. Takže není možné, aby byla spojená s nižším etickým standardem.

A druhá věc, která má vazbu na českou realitu, je, že by odstoupila pouze, kdyby byla pravomocně odsouzena ve Francii, což může trvat i deset let. Pokud mohla zachránit svoji pozici, tak pravděpodobně tím, kdyby řekla, že odstoupí v okamžiku, kdy se policejní řízení dostane do nějakého jiného stupně. Ukazuje se, že to každý poslanec vidí jinak.

A co se týče samotné české linky?

U nás bohužel platí, že je ta laťka extrémně nízko. Já třeba i nadále vidím etický problém s těmi korunovými dluhopisy pana premiéra a jsem docela překvapený, že to není i právní problém. A s tím Čapím hnízdem, opět plně respektuji to rozhodnutí, které bylo formálně právní, ale myslím si, že ta věc fakticky z etického hlediska není v pořádku… A teďka znepokojen, jak se táhne řešení reklamních záležitostí spojených s Čapím hnízdem. Ale ukazuje se, že je český etický standard v politice nastaven tak extrémně nízko, že tohle nevadí. Jsem hrozně rád, že se v Bruselu ukázalo, že někdo v situaci paní Goulardové nemůže být komisařem. To považuji za úspěch. Myslím si, že z toho vznikne nějaký precedens.

Překvapilo vás rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v kauze Čapího hnízda?

Začal jsem pak prohledávat evropské dokumenty ohledně klasifikace malých a středních podniků. A musím říct, že bohužel je ta evropská definice taková, že opravdu umožňuje interpretaci, že ten podnik byl malý či střední podnik. To podle mého názoru použil státní zástupce správně. Protože soudní rozhodnutí, které vlastně řeklo, že se musí přihlížet ještě k jiným věcem, než jsou uvedeny v tom textu, je až pozdějšího data. I když se na něm shodly členské země.

Takže myslím, že je to z právního hlediska v pořádku… Ale vidím tam jinou rovinu. Když se bavíme o této věci, tak z mého pohledu farma Čapí hnízdo nikdy nebyla faktický podnik, protože nebyla ekonomicky životaschopná. To znamená, že největší chyby se dopustili lidé, kteří se rozhodli dotaci poskytnout. Podnik mohl přežít pouze tehdy, když se napojí na Agrofert. Ale to není věc Andreje Babiše, ale těch, kteří dali zelenou tomuto projektu.

Právě sám premiér často opakuje, že bychom si o přerozdělování evropských peněz měli rozhodovat sami…

Já to vidím přesně opačně. Obávám se, že systém je špatný nejenom společensky, ale i ekonomicky.

Probouzí se česká společnost?

Ano, ale ti, kteří mají vládu, ji využívají do té doby, dokud ji budou mít. Takže nevím, jestli se dočkáme nějakého razantního obratu. Navíc se blíží konec čerpání kohezního období. A my máme velký problém tyto prostředky čerpat, takže je otázka, jestli někdo nepřijde s nápadem, že je vyčerpáme lépe, když otevřeme dveře čerpání velkými firmami.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner