„Jestliže za stejnou věc, leč na Ukrajině, sankce uvaleny jsou, nedává dobrý signál, pokud je Gruzie ignorována,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro server FORUM 24 poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová (Piráti). Před několika dny v Gruzii na vlastní oči viděla, jak ruští vojáci zabrali další kus gruzínského území. Posouváním svého plotu do Gruzie Kreml podle ní testuje, kam až může zajít a zároveň si vytipovává nové spojence. O to důležitější je pak podle poslankyně důsledná zahraniční politika Evropské unie.

Jak jste připomněla ve statusu na sociální síti, kvůli agresi na Ukrajině EU na Rusko uvalila sankce. Jak si vysvětlujete, že okupace nyní už více než pětiny gruzínského území Rusku u Evropské unie prochází?
Jedná se o kombinaci mnoha důvodů. Jedním z nich může být to, že Gruzie v roce 2008 použila sílu, aby získala znovu kontrolu nad Cchinvalským regionem. A ačkoli mezinárodní společenství jasně uznává gruzínskou suverenitu a ruské počínání označuje za okupaci, svět si uvědomuje chyby na obou stranách. Zároveň je Ukrajina přímým sousedem států EU a jakékoli aktivity Ruska na tomto území tak musí mít i o to silnější reakci – to, že z toho pak Gruzie vychází jako „chudý příbuzný“, je ale špatně, a to jak pro situaci v zemi, tak pro morálku obyvatelstva. Gruzínci se dlouhodobě cítí jako Evropané a Evropa by je neměla zklamat.

Přemístění plotu takzvané hranice ještě hlouběji do Gruzie přináší jen zanedbatelný územní zisk, je však medializované a vzbuzuje emoce. Co Kreml těmito na první pohled dětinskými akcemi sleduje?
Je to tak, malý kousek území pro Kreml nic neznamená. Co je pro ně zajímavější, je sledovat reakci gruzínské vlády i ostatních zemí, a to nejen aby věděli, kam až můžou zajít, bez toho, aby jim v tom někdo zabránil; ale také proto, aby věděli, kde mohou očekávat spojence. Ale zcela jistě to není jediný důvod. O tom, jestli je to kupříkladu kouřová clona pro vnitrostátní protesty a demonstrace, bych ale nechtěla spekulovat.

Mluvila jste s Gruzínci žijícími poblíž Ruskem kontrolovaného Cchinvalského regionu. Jak nakládají s ruskou hrozbou, čeho konkrétně se případně obávají? Jsou rozdíly v reakcích starších, kteří prožili větší část života v ruském impériu a mladými, kteří se narodili až po jeho rozpadu?
Většina z nich byla do značné míry apatická – říkali mi, že jsou si jisti, že o domy přijdou, že se hranice ještě posune a nic s tím nenadělají. Nepočítají s tím, že by jim někdo pomohl. Byla na nich vidět roztrpčenost s jejich vládou. Ti, kteří se tentokrát ocitli na druhé straně plotu, měli štěstí – díky tlaku veřejnosti vláda přislíbila, že jejich domy odkoupí, aby mohli začít život jinde. Ale je otázka, jestli tak učiní u všech případů. A hlavně by neměla řešit jen důsledky.

FB Markéty Gregorové
Dovolená v Gruzii po novém ruském výpadu pro europoslankyni Gregorovou předčasně skončila.

Přislíbila jste, že o situaci podáte zprávu na Zahraničním výboru. Co a jak můžete jeho prostřednictvím reálně prosadit? A jak by EU měla na napadání suverénních států, konkrétně Ukrajiny a Gruzie, v ideálním případě reagovat?
Již před několika týdny jsem podala na Radu interpelaci ve věci zakázaných letů z Ruska do Gruzie, což výrazně oslabuje příjmy Gruzie z turistického ruchu a jsou to tak de facto sankce. Zároveň o tom chci informovat ve výboru, jelikož existuje mnoho hoaxů a nejistoty ohledně toho, jak to na „hranici“ skutečně vypadá a co se tam děje a kolegové by měli slyšet přímé svědectví a vidět důkazy (jako jsou například fotografie posunu plotů před 7. srpnem a po něm). Ideální reakce by samozřejmě byly sankce – jestliže za stejnou věc, leč na Ukrajině, uvaleny jsou, nedává dobrý signál, pokud je Gruzie ignorována. To je samozřejmě na zástupcích států v Radě, aby rozhodli, nicméně je potřeba tu otázku vůbec otevřít a lidem situaci vysvětlovat.

Pod vaším statusem o ruské provokaci v Gruzii se – nikterak překvapivě – vyrojili trollové. Pokud by jich v budoucnu přibývalo, pokusíte se váš profil před nimi chránit, aby neměli šanci odvrátit případnou podrobnější diskusi? Přece jen doba zaměňování těchto, byť jen drobných útoků s cenzurou názorů je už překonaná záležitost a odfiltrování například anonymních profilů by prostředí k výměně argumentů zlepšilo.

Na Twitteru jsem se uchýlila k některým blokacím účtů v případě, že napsaly Tweety směrem ke mně a byly vulgární. Na podobné osobní útoky ani na náměty, jakým způsobem bych měla zemřít, upřímně nejsem zvědavá. Ty bez vulgarit, pouze se značně opačným názorem (či slepou adorací Ruska) nechávám být, na Facebooku nechávám zatím vše. Mám i zpětnou vazbu, že lidé, kteří náhodou na takový post narazí a vidí to šílenství v komentářích, se začnou o sdělení postu upřímně zajímat a něco nového se třeba dozví, takže je to ve výsledku k dobru. Jen to musíme zatajit před těmi trolly (smích).

Revue Forum Banner
David Horák
David Horák
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora