Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Europoslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová popsala deníku FORUM 24, jak je spokojená s podobou Evropským parlamentem schválené Společné zemědělské politiky (CAP). Za klíčové považuje především to, že by v budoucnu měli být jasně definováni koneční příjemci dotací, a nebude tudíž možné jednoduše firmy rozdělit, jak by to podle Vrecionové udělali „někteří filutové“.
Jak hodnotíte hlasování o Společné zemědělské politice?
Samozřejmě si všichni umíme představit, že něco může dopadnout lépe. V globálu jsem ale pro Společnou zemědělskou politiku hlasovala. Myslím si, že jde o posun, který pomůže českému zemědělství, venkovu i ochraně životního prostředí.
Proběhlo zde skutečně mnoho pozměňovacích návrhů, mezi nimi i ten, o kterém jsme již informovali – tedy zastropování dotací. Budou tedy dotace zastropovány?
Pozice Evropského parlamentu je taková, že by dotace měly být zastropovány na 500 tisících, resp. milionu eur. Evropská komise navrhla zastropování na ještě nižších částkách. Nyní proběhne tzv. trialog, řada je tedy na Evropské radě, kde sedí premiéři, případně ministři členských zemích. Evropská rada nechce zastropování dotací povinné. Jde o běžný postup u legislativ, instituce mají trochu odlišná stanoviska a ve společném jednání je dojednán kompromis. Evropský parlament půjde do vyjednávání s požadavkem zastropování. Zpravodajové chtějí, aby jednání proběhlo co nejdříve, kvůli koronaviru má všechno zpoždění. Zemědělská politika je pro členské státy dost flexibilní a jednotlivé národní státy si poté budou schvalovat své strategie. Evropská komise pak posoudí, zda jsou v souladu se schváleným materiálem. Zdaleka tedy není konec a definitivní podobu zastropování budeme znát na konci trialogu. Bude to brzy.
Lze si v této situaci představit, že by zastropování úplně vypadlo?
Evropský parlament i Evropská komise zastropování chtějí. Komise chtěla nižší částku, ale připočítávaly by se například ještě mzdové náklady a další. Evropský parlament chce částku vyšší, ale nic navíc, je to tedy transparentnější řešení. Za naprosto klíčové považuji, že Monika Hohlmeierová do pozměňovacího návrhu dala, že se bude uvádět konečný beneficient. Bude tedy daleko těžší firmy například rozdělit. To je klíčové, jde totiž o velké peníze. Jsou filutové, kteří by společnosti rozdělili a získali tak víc prostředků. Vůbec si tedy neumím představit, že by Evropská rada, přestože jejím členem je Andrej Babiš, který zastropování nechce, v trialogu shodila pod stůl názor Evropského parlamentu i Evropské komise. Moji kolegové z jiných zemí se mě ptají, proč si neuděláme dobrovolné zastropování dotací u nás doma. Odpovídám jim, že s naší politickou reprezentací to opravdu nejde. Proto považuji rozhodnutí Evropského parlamentu za důležité a jsem moc ráda, že to prošlo.
Uvedla jste, že návrh mohl být ještě lepší. V čem?
Jsem spokojená, protože jsme pod ohromným tlakem velkých zemědělců, kterých je méně, ale mají obrovskou sílu. A na druhé straně jsou ti malí, pro které je to věc přežití a konkurenceschopnosti. Nechci navíc nijak znevažovat ty, kteří chtějí zelenou, ekologickou politiku. A tohle všechno je nutné vybalancovat. Ano, nemůžeme zemi drancovat musíme chránit životní prostředí. Každý by chtěl vyhrát na sto procent, ale to prostě nejde.
Deník Referendum napsal: „Europoslanci také významně snížili peníze na obnovu biodiverzity a ekologizaci zemědělských postupů. Naproti tomu šedesát procent celého rozpočtu vyčlenili pro dotace na hektar, které vyhovují velkým hráčům.“ Je to tak? Došlo k ústupkům, které uvítají „ti velcí“?
Víte, období, které teď končí, bylo daleko méně vstřícné k ekologickému životnímu prostředí. Vše bylo daleko více zaměřeno na intenzifikaci a výrobu. Ve srovnání s tím, co teď platí, došlo k výraznému posunu. Je například schváleno, že by zemědělci neměli vůbec obhospodařovat deset procent zemědělské půdy. Zdá se mi, že se to velmi výrazně pozitivně posunulo k rozmanitosti.
Byly tu návrhy, které šly daleko dál, Zelení by někdy byli nejraději, kdyby se v krajině vůbec nehospodařilo. Ale to také nejde. Má smysl balík dotací snižovat a hlavně postupně přestat je dávat zemědělcům na výrobu. Jde o ekonomickou činnost, která je efektivní, nebo ne. Proto je dobré dotovat ochranu životního prostředí a pro další nákladné kroky. Radikální změna ale nejde udělat během pár let. Musíme udržet život na venkově, rodinné farmy a další. Toto všechno bylo zohledněno. První krok jsme udělali a předpokládám, že všechno bude pokračovat.
Zaznamenala jste snahy Renew Europe a dalších o zvýhodňování těch velkých?
U našich babišovců je to jasné. Zajímavé bylo, že v Renew Europe to ale tlačili i další lidé. Z nějakého důvodu se povinné zastropování nelíbilo Francouzům.
