Evropští lídři jednají o vyslání vojáků na Ukrajinu v případě uzavření příměří nebo mírové dohody. Zvažují v takovém případě nasazení desítek, možná až sta tisíc mužů, ale v jejich postojích existují značné rozdíly ohledně cílů těchto jednotek i jejich mandátu.

O probíhajících diskuzích na toto téma informovala agentura Reuters. V jejich centru má stát zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, který však čelí opozici ze strany jiných státníků. Ti tvrdí, že situace na bojišti nijak nenasvědčuje tomu, že by se ruský prezident Vladimir Putin chystal k uzavření mírových dohod. Evropské země by se proto podle nich aktuálně měly spíše zaměřit na vojenskou a další pomoc napadené zemi.

Dále čtěte

Bylo to frustrující, postěžoval si Scholz na telefonát s Putinem. Hodlá ho ale zopakovat

Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat. Řekl…

Zároveň již ale v zákulisí probíhají jednání o možném poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině, zejména s ohledem na neochotu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat na ukrajinskou půdu americké vojáky. Dochází k tomu bez ohledu na fakt, že podle některých jsou podobné debaty v současné situaci předčasné a možná i škodlivé.

Evropské mírové síly na Ukrajině by měly čítat několik desítek tisíc mužů. Desítky tisíc vojáků by navíc podléhaly rotaci, takže jejich celkové množství by mohlo dosáhnout až sta tisíc. To by podle Reuters ale ještě zvýšilo tlak na evropské armády, jejichž zbraňové zásoby vyčerpaly dary bránící se Ukrajině, a které navíc masivně spoléhaly na podporu ze strany USA. Minimálně zpravodajská podpora ze strany USA by zřejmě musela být zajištěna i nadále.

Podle zjištění Reuters by podobné síly měli tvořit vojáci velkých evropských zemí, jako jsou Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie. Stanoviska jejich představitelů ovšem dosud nemají jasnou podobu a ukazují spíše panující zmatky v předpokládané koncepci evropského mírového kontingentu.

Německý ministr obrany Boris Pistorius konstatoval, že by Německo patrně hrálo určitou roli při zajišťování příměří, ale hovořit o tom jakou konkrétně pokládal za předčasné. Poláci nasazení svých vojáků odmítli. Italové byli toho názoru, že půjde o mírovou misi, zatímco Francouzi a Ukrajinci akcentovali potřebný efekt odstrašení, který evropské jednotky na Ukrajině mají přinést.

Dále čtěte

Nemáme sílu dobýt Krym a Donbas, přiznal Zelenskyj. Ukrajina může počítat jen s diplomatickým tlakem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že ukrajinská armáda nemůže vlastními silami znovu dobýt Krym a Donbas. „Můžeme počítat pouze s…

Šéf NATO Mark Rutte naléhal na větší umírněnost evropských představitelů a především zdůraznil, že v situaci, kdy Putin získává na Ukrajině to, co chce, a nejeví sebemenší zájem o mírová jednání, je spíše důležité přemýšlet o tom, jak ho přivést k jednacímu stolu.