Alexus G. Grynkewich v České republice FOTO: AČR (se souhlasem)
FOTO: AČR (se souhlasem)
Evropští spojenci během několika týdnů nahradili většinu vojenských kapacit, které Spojené státy přestaly vyčleňovat pro obranné plány NATO. Tvrdí to vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Alexus Grynkewich. Aliance však stále hledá náhradu za některé klíčové americké prostředky, především strategické bombardéry. Americké škrty se týkají také stíhaček, dronů, tankovacích letounů, válečných lodí a námořních průzkumných letadel.
„Během několika týdnů evropští spojenci z velké části zaplnili mezery, které vznikly omezením amerického příspěvku do aliančního modelu sil,“ řekl ve středu Grynkewich agentuře Reuters. V několika oblastech podle amerického generála evropské státy stále nemají přímo srovnatelnou techniku. NATO proto hledá jiné prostředky, které by dokázaly dosáhnout stejného vojenského účinku.
Alianční model sil určuje jednotky, letadla, lodě a další vojenské prostředky, s nimiž mohou velitelé NATO počítat během prvních měsíců krize nebo války. Nejde tedy nutně o techniku, která je trvale rozmístěna v Evropě, ale o síly, jež jednotlivé státy předem vyčlenily pro možné alianční nasazení.
Spojené státy své spojence v květnu informovaly, že rozsah těchto kapacit výrazně omezí. Washington krok vysvětlil snahou ukončit podle Grynkewiche „nezdravou spoluzávislost“ Evropy na amerických ozbrojených silách. Spojené státy se zároveň připravují na možnost, že by musely čelit několika konfliktům v různých částech světa současně, především v Evropě a oblasti Tichomoří.
Podle údajů, které Reuters poskytl vojenský zdroj, se má počet amerických stíhaček F-15 a F-15E vyčleněných pro NATO snížit přibližně o třetinu na 99 letounů. Počet průzkumných a úderných dronů MQ-4 a MQ-9 Reaper klesne na polovinu, tedy na 12 strojů.
Washington omezí také počet tankovacích letounů KC-135 a KC-46 ze 79 na 63. Namísto dvou strategických bombardérů a dvou letadlových lodí má NATO počítat vždy pouze s jedním americkým prostředkem. Počet námořních hlídkových letounů klesne z 26 na 15 a počet torpédoborců ze 17 na devět. Z aliančních závazků má být vyřazena také jediná americká ponorka schopná nést střely s plochou dráhou letu.
Největší problém představují strategické bombardéry. Zatímco stíhací letouny, lodě nebo drony mohou evropské státy alespoň částečně doplnit ze svých národních kapacit, srovnatelnými bombardéry dlouhého doletu nedisponují. NATO proto podle Grynkewiche připravuje alternativní scénáře, které by umožnily požadovaného účinku dosáhnout jinými zbraněmi, například kombinací střel dlouhého doletu, taktického letectva a bezpilotních prostředků.
Generální tajemník NATO Mark Rutte už v polovině června podle Reuters řekl, že ostatní spojenci své příspěvky zvyšují a nahradí „velkou část“ amerických škrtů. Podrobnosti tehdy nezveřejnil. Aliance má nové rozdělení vojenských kapacit potvrdit na summitu, který se uskuteční 7. a 8. července v Ankaře.
Podle deníku Financial Times Grynkewich už v červnu na leteckém veletrhu ILA v Berlíně veřejně potvrdil, že Spojené státy část vzdušných a námořních prostředků určených pro NATO potřebují uvolnit pro možné nasazení v Tichomoří. Zároveň odmítl, že by omezení amerického příspěvku znamenalo bezprostřední oslabení aliančního odstrašení.
Podle informací, které má k dispozici, Rusko v současnosti neusiluje o přímý konflikt s NATO. Důvodem však podle něj není mírumilovnost Kremlu, ale vědomí, že by ruské síly proti celé alianci nemohly uspět. Úkolem NATO je proto udržet odstrašení natolik důvěryhodné, aby Moskva ani nezvažovala útok například proti pobaltským státům.
Na otázku, zda je aliance připravena bojovat bezprostředně, tehdy Grynkewich odpověděl jednoznačně: „Rozhodně ano.“
