
Americký prezident Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

KOMENTÁŘ / Evropa je součástí Západu, jehož lídrem jsou od druhé světové války Spojené státy americké. Vlastně byly, a náhle už nejsou. Od počátku druhého Trumpova prezidentství je všechno jinak a mění se to velice rychle. Evropa zažila během několika let hned dvakrát strategický šok, který ji uvrhl do komplexní krize. Část evropských lídrů si to uvědomuje, ale takřka nikdo nechce tento fakt předložit veřejnosti. Mnohé z evropských států totiž nemají odolné společnosti, které by unesly pravdu a přijaly odpovědnost.
Totální útok na Ukrajinu, který Rusko spustilo 24. února 2022, způsobil na Západě obrovský šok. Naše západní zpravodajské služby to samozřejmě předvídaly, ale političtí „lídři“ to nechtěli vidět a západní veřejnost na obou stranách Atlantiku nechápala, co se vlastně stalo.
Právě Evropa se svou „naučenou bezmocností“ utrpěla strategický šok. Nikoliv ovšem kvůli otevřené agresi ze strany Ruska, nýbrž proto, že Kyjev nepadl za tři dny do rukou ruské invazní armády a Ukrajina se začala vehementně bránit. Evropané se nemohli kýčovitě dojmout, jak tu bývalo zvykem…
Následně evropské země postupně překvapovaly samy sebe, když si jejich političtí představitelé a výrazná část občanů konečně uvědomili, jaká je skutečnost. V Evropě byla ze strany Ruska rozpoutána komplexní válka s genocidními rysy, přičemž válečný zločinec Putin a jeho gang výslovně a velmi pyšně hovořili o válce proti celému Západu.
Především pro Evropu bylo zpočátku těžké si zvyknout na to, že se do veřejného slovníku vrací pojmy jako válka, bombardování, fronta, zákopy, civilní oběti, masové hroby, hrdinství, mučení, genocida… Jenže Evropa se vůbec nepoučila, neprobudila se. Po třech letech se už hovořilo o „únavě z války“.
Na počátku roku 2025 přišel čelní náraz z nečekané strany. Skutečný strategický šok, který už nemůžeme tady v Evropě jen tak přehlédnout či vytěsnit. Dne 20. ledna 2025 proběhla inaugurace staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky během několika dní fakticky způsobily rozpad Západu.
Trump a jeho administrativa opakují ruské propagandistické pohádky, jak jsme opětovně mohli slyšet v pátek z Oválné pracovny, kde Trump a Vance (za přikyvování ministra zahraničních věcí Rubia) peskovali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Peskov, Zacharovová či Medveděv by to neudělali „lépe“…
Trump a jeho kumpáni rozložili během několika dní nejen křehkou politickou jednotu západního spojenectví, ale pod taktovkou sociálního inženýra Elona Muska ničí i akceschopnost Spojených států při ochraně svobodného světa i svou samotnou obranyschopnost. Autorita USA je v troskách, Trumpova neutuchající samochvála páchne břídilstvím, zlou hloupostí a zradou.
Západ už není, ačkoliv stále existuje jako idea o svobodě a o odvaze svobodu rozvíjet a bránit. Macronův „bezpečnostní summit“ v Paříži skončil fiaskem a nyní jsou všichni v očekávání, co přinese Starmerův nedělní summit v Londýně.
Západ už není, dokud v Bílém domě sedí prezident-hochštapler, který dennodenně zrazuje v přímém přenosu západní (americké!) hodnoty ve prospěch agresivních predátorů.
Richard Oelze, Očekávání – olejomalba, výřez (1936) FOTO: wikimedia commons
FOTO: wikimedia commons
Zbyla nám Evropa a svobodný svět, který má své reprezentanty na všech kontinentech. Znovu a znovu se dívám na obraz Očekávání, který ve třicátých letech 20. století tváří v tvář odpornému páření tří totalitarismů a revolucí vášně, totiž nacismu, fašismu a bolševismu, vytvořil německý malíř Richard Oelze.
Očekávání… Nesmíme čekat příliš dlouho, bude třeba i konat. Ctnostmi těchto časů budou odvaha, čestnost, solidarita, empatie – proti zbabělosti, amorálnosti, sobectví a brutalitě.