Evropská unie a Palestina: solidarita, nebo selhání?

ESEJ / Podpora Palestinců ze strany Evropské unie dosahuje každoročně enormních částek. Jsou však vynakládané prostředky používány účelně? A není evropská pomoc spíše zneužívána? V posledních měsících se o této otázce diskutuje stále častěji.

V říjnu roku 2023 celý svět obletěla zpráva o pogromech, které v jižní části Izraele spáchali na civilistech palestinští teroristé z hnutí Hamás. Při jednom z největších masakrů Židů od konce druhé světové války (a zároveň nejhorším narušení izraelské obrany za posledních 50 let) zahynulo na izraelské straně více než 1 400 lidí a tisíce jich byly zraněny. Do Pásma Gazy bylo odvlečeno přes 240 rukojmích, z nichž je dosud zadržováno více než 130. Vzniklý konflikt a protiteroristická operace vedená Izraelem přinesly v Gaze další tisíce mrtvých a narušení mírového procesu na řadu následujících let. Konflikt byl již rozebírán z různých pohledů a diskutovalo se o celé řadě jeho aspektů – od (ne)připravenosti Izraele na teroristické útoky až po jejich mezinárodní dopady. Podívejme se v jeho kontextu na kontroverzní téma, které mnohdy budí silné vášně – tedy na poskytování podpory Palestincům ze strany Evropské unie, potažmo jejích členských států.

Vzápětí po útocích Hamásu oznámil člen Evropské komise Olivér Várhelyi (Maďarsko) na sociální síti X, že Evropská komise přezkoumá celé portfolio rozvojové pomoci ve výši 691 milionů eur poskytované Palestině, ale především pozastaví veškeré platby. Jeho prohlášení platilo pouhých několik málo hodin, když Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, oznámil, že finanční kontrola probíhajících projektů nebude zahrnovat pozastavení slíbených plateb. Ještě dále šlo oznámení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Šéfka unijní exekutivy ohlásila ztrojnásobení humanitární pomoci poskytované civilistům v Gaze na 75 milionů eur.

Tento vývoj vyvolal zajímavou diskuzi ohledně obecného rámce financování a podpory Palestinců Evropskou unií a jejími jednotlivými členskými státy. Zástupci EU na jedné straně zpravidla tvrdí, že mechanismus financování disponuje pojistkami, které mají zabránit zneužívání pomoci k podpoře terorismu (poněkud cynicky by se dalo říct, že jim nic jiného nezbývá). Kritici na druhé straně ovšem tvrdí, že existují jasné indicie, že ke zneužívání finančních prostředků i materiální pomoci skutečně dochází.

Historický exkurz

Počátek současných vztahů Evropské unie s Palestinskou samosprávou můžeme zasadit do období po roce 1994, kdy v důsledku dohod z Osla Palestinská samospráva vznikla. Palestina každopádně patřila mezi oblasti zájmu evropských politiků minimálně od sedmdesátých let. Tehdy začalo být evropským státům v důsledku ropného zlomu zřejmé, že pro zajištění stabilních dodávek ropy bude nutné více spolupracovat s arabskými státy. To zahrnovalo i větší zájem o palestinskou otázku. Klíčová část rozvojové spolupráce byla zahájena v roce 1997, kdy byla uzavřena dočasná smlouva mezi Evropskou unií a Palestinou. Spolupráci Evropská unie samozřejmě podmiňovala některými požadavky, jako jsou například demokratizace a dodržování lidských práv.

K výraznější změně došlo v roce 2006, kdy vznikl dočasný mechanismus (Temporary International Mechanism) sloužící jako přímá podpora palestinského obyvatelstva. Důvodem jeho vzniku byla skutečnost, že Evropská unie odmítala vyjednávat s novou vládou vzešlou z palestinských voleb konaných v roce 2006, které vyhrálo hnutí Hamás. Hamás, považovaný tehdy Evropskou unií, Spojenými státy i Izraelem za teroristickou organizaci, nesplňoval tři klíčová kritéria: uznání Izraele jako státu, uznání předchozích dohod uzavřených mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny a konečně odmítnutí násilí jako způsobu řešení konfliktu.

Evropská unie odmítla s Hamásem spolupracovat, a zastavila proto pomoc, která měla do Palestiny prostřednictvím nové vlády (nebo přímo k ní) směřovat. Svou roli v tvorbě nového mechanismu financování sehrál tzv. blízkovýchodní kvartet – tedy skupina čtyř mezinárodních aktérů (USA, Rusko, EU a OSN), kteří se v dění na Blízkém východě angažovali (a angažují). Evropská unie mechanismus zavedla, aby získala nástroj pro přímé financování základních služeb (např. zdravotnictví) a aby byla schopná do procesu zapojit širší spektrum dárců. Cílem bylo obejít palestinskou politickou reprezentaci, se kterou nemohla spolupracovat.

V létě roku 2007 ovšem došlo ke změnám, v jejichž důsledku hlavní důvod existence dočasného mechanismu zanikl. Naplno se totiž projevilo vnitřní rozštěpení v palestinské politice a společnosti. Po delší dobu zde mezi sebou soupeřily dvě konkurenční frakce: obecně radikálnější islamistický Hamás a nacionalistický a sekulární Fatah. Hamás nikdy neakceptoval existenci Izraele a účast na mírovém procesu a podařilo se mu vybudovat poměrně silné pozice v Pásmu Gazy. To se ještě umocnilo po volbách v roce 2006, kdy Fatah v Gaze prakticky ztratil vliv. Rozkol nakonec vedl k převzetí moci Hamásem v Pásmu Gazy a k vytvoření nové vlády na Západním břehu Jordánu, která naopak byla sestavena bez účasti Hamásu.

(Nejen) pro Evropskou unii se tak otevřela cesta možné opětovné spolupráce s palestinskými autoritami. Na začátku roku 2008 nahradil dočasný mechanismus nástroj zvaný PEGASE (z francouzského Mécanisme „Palestino-Européen de Gestion et d’Aide Socio-Économique“, česky Palestinsko-evropský mechanismus řízení a sociálně-ekonomické pomoci), který existuje dodnes. Tento nástroj byl od počátku koncipován na časové období tří let stejně jako tehdejší rozvojový plán Palestinské samosprávy.

Alespoň krátce je nutné zmínit také vztah Evropské unie s hnutím Hamás, které v Pásmu Gazy fakticky vládne. Evropská unie zařadila Hamás na seznam teroristických organizací již v roce 2001 (tehdy jen jeho vojenské křídlo, později i Hamás jako takový).

Palestina a její ekonomická situace

Palestina stále patří mezi nejchudší oblasti na Blízkém východě. Existují přitom významné ekonomické rozdíly mezi Západním břehem a Pásmem Gazy. HDP na obyvatele v roce 2022 činilo pro palestinská území 3 789 USD (v Izraeli to bylo 54 660 USD). Příjem na osobu byl však na Západním břehu čtyřikrát vyšší než v Pásmu Gazy. Zatímco nezaměstnanost v Gaze dosahovala v roce 2022 45 % a množství lidí pod hranicí chudoby 53 %, na Západním břehu to bylo pouze 13 %, resp. 14 %. Nezaměstnanost a chudoba jsou tak významné sociální problémy na obou palestinských územích, v Pásmu Gazy se ale jedná o problém podstatně palčivější.

Palestinská ekonomika je hluboce provázaná s tou izraelskou. Různá omezení pohybu a omezený přístup k jiným trhům a pracovním příležitostem ovlivňují hospodářský vývoj v obou palestinských oblastech. Mnoho Palestinců (někdy se odhaduje, že až 150 tisíc) pracovalo před začátkem konfliktu v Izraeli nebo v izraelských podnicích na Západním břehu Jordánu.

Rozpočet Palestinské samosprávy je dlouho­době deficitní a nejeví známky zlepšení. Palestinská samospráva zaměstnává na Západním břehu a v Gaze přibližně 140 tisíc lidí a výdaje na jejich platy dosahují téměř poloviny jejích veřejných výdajů. Rovněž je silně závislá na mezinárodní pomoci, která pokrývá značnou část jejího rozpočtu. Domácí dluh vůči bankám přesáhl na konci roku 2021 2,5 miliardy USD. Problematický je i výběr daní a rozpočtové schodky.^[1]

Chronickým problémem Palestinské samosprávy je rovněž vysoká míra korupce. Nizar Banat – jeden z aktivistů, který na ni dlouhodobě upozorňoval – byl v roce 2021 umlácen k smrti několika muži patřícími k bezpečnostním složkám Palestinské samosprávy. Obvinění z korupce se nevyhýbají ani samotnému prezidentu Mah­múdu Abbásovi. Dokonce se tvrdí, že jedním z důvodů, proč v roce 2006 zradikalizovaní Palestinci volili Hamás, byla vysoká míra korupce. Vývoj je tak v podstatě stejný jako během každé hospodářské krize – lidé jsou frustrovaní, mají pocit, že ekonomicky profituje jen úzká politická garnitura, a jsou náchylní podlehnout extremistům slibujícím snadná řešení. Situace v Pásmu Gazy, které kontroluje Hamás, ale není nijak lepší – dochází zde k monopolizaci řízení veřejných záležitostí a rozhodování o veřejných prostředcích.

Již bylo zmíněno, že ekonomická situace v Pásmu Gazy je podstatně horší než na Západním břehu Jordánu. Obě ekonomiky fungují do určité míry nezávisle. Na druhou stranu existuje penězovod od Palestinské samosprávy, která do Pásma Gazy posílá asi 1,7 miliardy USD (finance i humanitární pomoc), především na platy. Gaza je také podstatně více závislá na zahraniční pomoci. Co se týče rozpočtu Hamásu (celkově asi 2,5 miliardy USD) izraelské zdroje uvádějí následující příjmové položky: Palestinská samospráva (46 %), vybrané daně (16 %), Katar (15 %), UNRWA (13 %), Írán (5 %), charita (4 %) a obchod (1 %).^[2] Financování Hamásu, který je obecně považován za teroristickou organizaci, může zakládat porušení mezinárodního práva.

Aktuální mechanismy pomoci Palestině

Samotná struktura poskytování pomoci (v nejširším slova smyslu) Palestině Evropskou unií je poměrně složitá, a proto je na úvod vhodné vymezit alespoň některé její základní rysy.

Evropská unie a její členské státy představují obecně vzato nejštědřejšího donora Palestinců, přičemž se na celkovém objemu pomoci podílejí dle odhadů zhruba šedesáti procenty. Mnohdy bohaté arabské země přitom poskytují „jen“ asi 30 %, zbývajících 10 % jde ze strany USA (data za rok 2018). Ještě v roce 2007 byl přitom poměr takový, že arabské země poskytovaly 85 % prostředků; struktura poskytované pomoci z hlediska podílu jednotlivých donorů tak zaznamenala poměrně dynamický vývoj.^[3] Pro ilustraci obrovského rozsahu poskytované podpory je možné uvést, že evropská podpora za uplynulých 15 let činila každoročně asi 8 % palestinského HDP – pokud by Česko vzhledem ke svému HDP mělo dostávat stejně vysokou podporu, jednalo by se asi o 530 miliard Kč ročně.^[4]

Přibližně dvě třetiny (údaj je z roku 2019) evropské pomoci jsou distribuovány přes již zmíněný program PEGASE. Jak funguje a kam cílí? Jádrem jeho činnosti je přímá finanční podpora. Pod tu lze zařadit podporu fungování veřejných služeb (elektřina, voda), podporu nejchudších palestinských rodin nebo financování administrativy Palestinské samosprávy. Vedle přímé finanční podpory stojí různé rozvojové projekty jak veřejného, tak soukromého sektoru. Finanční podporu palestinským uprchlíkům poskytuje Evropská unie prostřednictvím UNRWA (United Nations Relief and Work Agency for Palestine Refugees in the Near East). Kromě této podpory existují ještě různé rozvojové projekty a další specifické položky, jako je zapojení do programu Erasmus+.

Podívejme se na detailní čísla. Mezi lety 2014 a 2020 EU alokovala Palestincům 2,2 miliar­dy eur v rámci bilaterální pomoci. Pro období 2021–2024 byla plánována finanční podpora ve výši zhruba 1,18 miliardy eur, z čehož již bylo schváleno 681 milionů eur. Tato pomoc zahrnuje podporu vytváření administrativních struktur, výstavbu nové infrastruktury a podporu občanské společnosti. V roce 2022 EU uvolnila více než 26,5 milionu eur na humanitární pomoc Palestincům a pro rok 2023 bylo alokováno 28 milionů eur. Po teroristických útocích Hamásu v říjnu 2023 EU zvýšila humanitární pomoc Palestincům na celkových 103 milionů eur pro rok 2023​​​​.

Kontroverze spojené s podporou Palestinců

„Všichni jsou posraní strachy, omlouvám se za ten výraz, že se jednou objeví informace o tom, že se peníze dostaly do těch špatných rukou.“ Tímto expresivním způsobem se o kontrole financování Palestinců vyjádřila Berber van der Woudeová, která mezi lety 2019 až 2021 dohlížela na pomoc poskytovanou Nizozemskem.

Představitelé Evropské komise opakovaně deklarovali, že pravidelně kontroluje své partnerské neziskové organizace, aby odpovídaly unijním standardům. Příkladem může být audit z roku 2013, který pro Komisi vyzněl spíše příznivě. Audit ovšem ukázal také řadu poměrně výrazných nedostatků. Značně problematickým se ukázalo být financování státních zaměstnanců v Pásmu Gazy. Řadě z nich bylo z politických důvodů znemožněno vykonávat svou profesi. Z prostředků EU tak pravděpodobně byli a jsou placeni lidé (řádově jde o desítky tisíc osob), kteří svou práci reálně vůbec nevykonávali.

Fond mučedníků

Pozornost světové veřejnosti dlouhodobě poutá tzv. fond mučedníků. V prvé řadě je ale nutné konstatovat jednu věc: neexistují důkazy o tom, že by unijní finanční prostředky byly vynakládány přímo na tento fond. Na druhou stranu je nutné zopakovat, že finanční prostředky poskytované Evropskou unií na jiné účely v podstatě uvolňují palestinskému vedení ruce k financování podobných projektů. O co se tedy jedná? „Fond mučedníků“ ve skutečnosti tvoří dva různé fondy. První z nich poskytuje finanční prostředky rodinám „mučedníků“ – Palestinců zabitých, zraněných nebo zajatých Izraelem. Druhý financuje přímo Palestince uvězněné Izraelem a poskytuje jim různé benefity. Celý koncept se v Palestině dlouhodobě těší velké popularitě.

Prostředky vynakládané na fungování obou fondů se pohybují kolem 300 milionů USD ročně, přičemž o něco vyšší výdaje (zhruba 60 %) jsou vydávány na rodiny „mučedníků“. Pokud bychom vyšli z vynakládané částky, tvořily by celkové výdaje na tyto aktivity přes 7 % ročního rozpočtu Palestinské samosprávy.

A jaké částky jsou v programech poskytovány? V případě vězněných Palestinců jsou odstupňovány podle délky pobytu ve vězení. Údaje z roku 2017 hovoří o měsíčních platbách od výše 1 400 šekelů (asi 400 USD) v případě doby věznění do tří let až po výši 12 000 šekelů (přes 3 400 USD) v případě věznění nad třicet let. Podpora rodinám podle údajů z roku 2017 zahrnuje jednorázovou platbu ve výši 6 000 šekelů (přes 1 700 USD), základní měsíční platbu 1 400 šekelů (asi 400 USD) a různá případná navýšení (na manželku, na dítě apod.).^[5]

Podle starší zprávy Světové banky z roku 2007 sloužil fond pro rodiny „mučedníků“ do roku 2003 asi 6 až 7 tisícům rodin. Mezi lety 2004 až 2005 jejich počet vzrostl na více než 10 tisíc rodin. Podle zprávy se zároveň rychle zvyšovaly poskytované prostředky: „Dokonce i průměrné dávky v roce 2004 činily více než 20 % současné hranice chudoby; v roce 2005 to bylo 33 % hranice chudoby.“ Aktuálnější čísla (2017) hovoří o podpoře 13 000 vězňů a 33 700 rodin.

Existence tohoto fondu každopádně dlouho­době vzbuzuje kontroverze v zahraničí a bývá pejorativně označován jako „Pay for Slay“ („placení za zabíjení“). Izraelský premiér Netanjahu jej zase nazval pobídkou k zabíjení.

V USA lze zmínit nedávnou iniciativu 50 kong­resmanů (demokratů i republikánů), kteří adresovali dopis ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi, v němž jej vyzývají k jednání s palestinskou stranou o úplném ukončení financování programu. K podobným krokům přistoupily i některé další země (Nizozemsko, Austrálie), které odmítají financovat Palestinskou samosprávu přímo a místo toho podporují palestinské obyvatelstvo prostřednictvím neziskových organizací.

Izrael v roce 2018 přijal zákon, který mu umožňuje odečíst od částky, kterou Palestinské samosprávě poskytne za vybrané daně a cla (Izrael pro Palestinskou samosprávu vybírá celní poplatky a daň z přidané hodnoty za zboží dovážené do Palestiny), sumu, kterou Palestinská samospráva poskytuje na „fond mučedníků“.

Podívejme se ale i na konkrétní případy. Netanjahu v jednom ze svých projevů zmínil Hakima Awada – osmnáctiletého teroristu, který v roce 2011 na Západním břehu Jordánu zabil pět členů jedné izraelské rodiny, včetně tří malých dětí. Izraelskými soudy byl odsouzen na doživotí. Awad má nárok na platby ve výši 14 000 USD ročně.^[6]

Dalším případem je např. sedmnáctiletý Mohammed Tarayreh, který v roce 2016 ubodal ve spánku izraelskou dívku a následně byl zastřelen. Jeho rodina poté získala nárok na finanční příspěvek ve výši 350 USD měsíčně.^[7]

Všechny případy nejsou nepochybně takto jednoznačné. Z fondu skutečně mohou být poskytovány finance pachatelům méně závažných trestných činů, které bychom v závislosti na definici nemuseli nazývat terorismem (případně osobám, u nichž mohou existovat důvodné pochybnosti o dodržování práva na spravedlivý proces při jejich odsouzení). Z fondu by však zároveň neměly být vypláceny prostředky členům Hamásu, který má svůj vlastní fond fungující separátně. Na druhou stranu je zcela nepochybné, že z fondu profitují i teroristé, případně jejich rodiny.

UNRWA

S častými kontroverzemi je spojována rovněž UNRWA, organizace OSN, které Evropská unie poskytuje pravidelně štědré finanční obnosy. Jak spolupráce funguje? UNRWA přímo provozuje některé instituce (např. školy) a zaměstnává jejich pracovníky. Této organizaci se ovšem nevyhnuly četné skandály. Někdy bývá UNRWA považována za součást problému, který měla vyřešit. Přes svůj obrovský rozpočet dokáže v zásadě jen udržovat současný stav. Ačkoliv vznikla jako dočasná organizace pro pomoc přibližně 750 tisícům palestinských uprchlíků (1950), dnes poskytuje služby 5,9 milionům uprchlíků, což (bez ohledu na důvody) znamená, že ve své roli selhává. Situace je rovněž komplikovaná v tom, že o uprchlíky ve světě se obecně stará Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a UNRWA je tak jediný „zvláštní“ úřad pro některé uprchlíky. UNHCR má přitom méně zaměstnanců než UNRWA, ale na starost má mnohem více osob.

V roce 2023 Evropská unie poskytla UNRWA finanční příspěvek ve výši 82 milionů eur. V roce 2022 to bylo 97 milionů eur. Evropská unie tak představuje třetího největšího donora UNRWA po USA a Německu.

V prosinci 2023 se objevila informace, kterou není možné k datu dokončení tohoto článku přesvědčivě potvrdit, nebo vyvrátit. Novinář Almog Boker informoval o údajném svědectví jedné z obětí únosů ozbrojenci Hamásu. Ta měla vypovědět, že ji na půdě zadržoval (a nechával hladovět) učitel zaměstnaný UNRWA. Poměrně známý je případ z roku 2008, kdy byl během bombardování Gazy zabit třiatřicetiletý Awad al-Qiq – ředitel jedné ze škol provozovaných UNRWA. Vzápětí vyšlo najevo, že byl členem Hamásu a sestavoval pro něj bomby. Po útocích z října 2023 oslavovala Rawya Halas, ředitelka jedné ze vzdělávacích institucí UNRWA, kterou UNRWA dokonce využila ve svém videu, jednoho z pachatelů útoků jako hrdinu. Opakovaně se tak objevují důkazy o tom, že UNRWA zaměstnává jednotlivce spojené s Hamásem, případně jinými radikálními skupinami. Peter Hansen, který UNRWA v letech 1996–2005 vedl, dokonce v roce 2004 řekl následující: „Jsem si jistý, že na výplatních páskách UNRWA jsou i členové Hamásu, a nevidím to jako zločin. Hamás jako politická organizace neznamená, že je každý její člen militantní. Neprověřujeme a nevylučujeme lidi na základě jejich přesvědčení.“ Zároveň dodal, že bez ohledu na přesvědčení požadují po zaměstnancích dodržování standardů a norem OSN pro neutralitu, což ze současného pohledu zní téměř směšně.^[8]

Dobře popsaným problémem jsou také učebnice, které UNRWA poskytuje pro svou síť škol. Známý je obrázek z učebnice fyziky, který znázorňuje palestinského chlapce, jak střílí z praku na izraelské vojáky – obrázek ilustruje úlohu, kde mají žáci popsat různé fyzikální síly.^[9] Ve školách provozovaných OSN tak dochází k indoktrinaci mládeže a dalšímu roztáčení kolo­běhu násilí.

Evropský parlament ve svém doporučení ze dne 12. července 2023 mimo jiné doporučil představitelům Evropské unie, aby „vyjádřili politování nad problematickým a nenávistným obsahem palestinských školních učebnic a studijních materiálů, který dosud nebyl odstraněn; zdůraznili, že vzdělávání a přístup žáků k učebnicím s mírumilovným a nestranným obsahem mají zásadní význam, zejména v souvislosti s rostoucím zapojením dospívajících do teroristických útoků; zdůraznili, že finanční podpora EU pro Palestinskou správu v oblasti vzdělávání by měla být poskytována pouze pod podmínkou, že obsah učebnic bude sladěn s normami UNESCO, jak rozhodli ministři školství EU v Paříži dne 17. března 2015, že všechny antisemitské odkazy budou vypuštěny a že budou odstraněny příklady podněcující nenávist a násilí.“

Kontroverze dokonce v roce 2018 vedly k tomu, že Trumpova administrativa zastavila veškeré americké příspěvky poskytované ­UNRWA. Tento krok měl palestinské lídry rovněž přivést zpět k jednacímu stolu, a to za Trumpových podmínek. Trumpovo opatření však dlouho nepřežilo jeho prezidentství. Současná administrativa prezidenta Joea Bidena v dubnu 2021 rozhodnutí zvrátila a vrátila se k poskytování finanční podpory – byť v o něco menším rozsahu, než tomu bylo v roce 2017 (v roce 2017 365 mil. USD, v roce 2022 344 mil. USD). Spojené státy se přesto znovu staly největším podporovatelem UNRWA.^[10] V lednu 2024 však po informacích o zapojení zaměstnanců UNRWA do říjnových útoků Spojené státy financovaní opět zastavily, vzápětí se k nim přidala např. Británie, Finsko nebo Itálie.

Rakety z vodovodního potrubí?

Debatu ohledně potenciálního zneužívání rozvojové a humanitární pomoci otevřel britský deník Telegraph. Ten vypočetl, že Evropská unie za poslední dekádu podpořila výstavbu třiceti mil vodovodního potrubí a že do vodovodních projektů investovala téměř 100 milionů eur. Zároveň upozornil, že materiály použité pro výstavbu těchto projektů mohly být využity pro výrobu improvizovaných zbraní.^[11] Vojenské křídlo Hamásu (Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma) skutečně využívá vodovodní potrubí pro výrobu raket. Vyplývá to alespoň z videa zachycujícího členy Hamásu, jak vykopávají vodovodní potrubí v Gaze a používají je k výrobě raket, které jsou následně vypouštěny proti izraelským městům. Tato praxe prokazuje schopnost Hamásu vyrábět zbraně z dostupných materiálů, včetně materiálů určených pro civilní infrastrukturu​​​​.

Souvisí to nějak s podporou ze strany Evrop­ské unie? Žádné přímé důkazy o tom neexistují. Členové Hamásu na zmiňovaném videu vykopávají vodovodní potrubí. Evropská unie v Pásmu Gazy financovala mj. výstavbu vodovodní infrastruktury. Nelze však automaticky říct, že jí financované vodovodní potrubí je právě to, které bylo použito na výrobu raket. Debata každopádně ukazuje, že Hamás dokáže i rozvojovou podporu a civilní infrastrukturu využívat ke svým vojenským účelům – s čímž ostatně souvisí i časté umísťování zbraňových systémů a základen do blízkosti objektů, jako jsou nemocnice nebo školy.

Snahy o revizi poskytování pomoci

V posledních letech se pravidelně objevují snahy o určitý způsob revize podpory poskytované Palestincům. V roce 2021 Izrael prohlásil šest palestinských neziskových organizací za teroristické. Izraelské ministerstvo obrany takto 22. října 2021 označilo následující organizace: Al-Haq, Svaz palestinských ženských výborů, Institut Addameer, Výzkumné a vývojové centrum Bisan, Mezinárodní obrana dětí a Svaz zemědělských pracovních výborů. Toto označení umožňuje izraelským úřadům zavřít jejich kanceláře, zabavit jejich majetek a zatknout a uvěznit jejich členy. Izrael obvinil tyto organizace z toho, že jsou krytím pro Lidovou frontu pro osvobození Palestiny, která je na americkém a evropském seznamu teroristických organizací. V reakci na to Evropská unie pozastavila financování dvou z těchto organizací, konkrétně Al-Haq a Svazu zemědělských pracovních výborů, dokud nebude situace vyjasněna. Tento krok byl kritizován organizacemi na ochranu lidských práv, jako jsou Human Rights Watch a Amnesty International, které uvedly, že rozhodnutí izraelské vlády je útokem na mezinárodní hnutí za lidská práva a ohrožuje činnost nejvýznamnějších palestinských občanských organizací. Evropská komise po ročním pozastavení prostředky uvolnila, protože nenašla žádné nesrovnalosti nebo důkazy o jejich zneužívání.^[12]

V roce 2022 došlo k pozdržení části plateb na základě podmíněného režimu zavedeného maďarským eurokomisařem Olivérem ­Várhelyem. Ten předložil návrh, aby palestinské autority provedly úpravy ve vzdělávacích materiálech, které měly obsahovat antisemitské prvky a provokativní výrazy. Jeho návrh se tehdy setkal s velkým odporem. Svůj nesouhlas vyjádřily tři frakce Evropského parlamentu (Sociální demokraté, Levice a Zelení) a postavila se proti němu i většina členských států.

Prozatím největší diskuze o pozastavení unijní pomoci nebo její zásadní revizi se odehrála po útocích Hamásu na začátku října 2023. Přezkum financování proběhl ve dvou krocích. V první fázi byl vytvořen seznam projektů (především velkých infrastrukturních investic v Gaze), které nejsou v současné situaci proveditelné. Hodnota těchto projektů přesáhla 75 milionů eur. Ve druhé fázi Komise provedla v součinnosti s partnery revizi kontrolních mechanismů, přičemž zavedla některá nová opatření – jako např. přidání „doložek proti podněcování“ do všech nových smluv (zjevně se tím myslí doložky proti podněcování k nenávisti, případně antisemitismu). Od všech příjemců financí byly vyžádány informace a zároveň byly k vyjádření vyzvány organizace obviněné ze šíření nenávisti a podněcování k násilí, přičemž platby jim mají být poskytnuty až po podání uspokojivého vysvětlení. Celý přezkum měl poměrně široký záběr, přezkoumáno bylo financování poskytované Palestinské samosprávě, UNRWA atd. Kontrola se netýkala poskytování humanitární pomoci.

Závěr

Otázka financování (a podpory celkově) Palestiny ze strany Evropské unie je složitá a vyžaduje opatrnost. Finanční prostředky jsou důležitým nástrojem, který EU umožňuje udržet si vliv v regionu prostřednictvím soft-power. Evropská unie nemá stejnou pozici jako Spojené státy, které jsou schopny zaručit výsledky izraelsko-palestinských dohod. Pokud by EU snížila nebo zastavila finanční toky, mohla by ohrozit svou pozici v regionu. Data ukazují, že většina Palestinců se na EU dívá pozitivně (53 %) a zároveň že nejsilnějším důvodem pro tento pozitivní pohled je právě existence rozsáhlé podpory.

Tento článek nenabízí jednoznačnou odpověď na otázku, zda by zastavení pomoci bylo správné, ale poukazuje na potenciální rizika. Důležité je také zvážit, že by to mohlo v Palestině vyvolat humanitární krizi a následný nárůst počtu uprchlíků směřujících do Evropy.

Zároveň je klíčové, aby EU a její členské státy posílily kontrolní mechanismy financování a využily svůj vliv k prošetření kontroverzí, případně k zastavení financování problematických programů, jako je fond mučedníků. V každém případě je důležité brát v úvahu nejen okamžité dopady na palestinskou ekonomiku a obyvatelstvo, ale i dlouhodobé cíle a strategie EU v této oblasti.

Při jakémkoli budoucím rozhodnutí by měla Evropská unie pokračovat ve sledování situace, aktivně spolupracovat s mezinárodními partnery a věnovat pozornost perspektivě dlouhodobého míru a stability na Blízkém východě. Je nezbytné, aby EU zůstala ostražitá a v reakci na měnící se geopolitické okolnosti flexibilní a zároveň si zachovala své základní hodnoty a zásady, které ji vedou v její zahraniční politice a rozvojové spolupráci. Tato vyváženost je klíčová pro udržení důvěry a respektu mezi všemi zúčastněnými stranami a pro dosažení mírových a stabilních řešení konfliktů v regionu. Evropská unie v této oblasti vyvinula poměrně velké úsilí a dosáhla některých úspěchů – mj. se jí podařilo rozvinout spolupráci s Izraelem na různých fórech. Na druhou stranu některými kroky podkopávala jeho pozici a příliš nekriticky podporovala Palestince. Musí si vytvořit realistickou pozici, která bude vycházet z vědomí, že zlepšení životní úrovně obyvatel Pásma Gazy bude možné jen při likvidaci Hamásu a celkové demilitarizaci.

Zároveň je nutné zdůraznit, že existují alternativní návrhy podpory Palestinců. Některé zahrnují vytvoření průmyslových zón na periferii Gazy, mimo dosah Hamásu, výstavbu recyklačních zařízení a vodních odsolovacích stanic. Tento přístup by mohl vytvořit tisíce pracovních míst a zároveň umožnit bezpečnostní kontrolu Izraele. Navrhováno je také vybudování umělého ostrova s přístavem a infrastrukturou pro mezinárodní obchod.

---

^[1]    Shrock, Jonah, Epstein, Gabriel a David Makovsky. Responding to the PA’s Mounting Fiscal Crisis. The Washington Institute for Near East Policy [online]. 2022 [cit. 2023-12-01]. Dostupné z: https://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/responding-pas-mounting-fiscal-crisis

^[2]    Jedná se o čísla převzatá z analýzy izraelského deníku Ha´arec. Švamberk, Alex. Hamás má obrovský rozpočet. Kde bere tolik peněz? Novinky.cz [online]. 2023 [cit. 2023-12-14]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-odkud-ma-hamas-penize-a-jak-se-dostavaji-do-izolovaneho-pasma-gazy-40454067

^[3]    Fanta, Alexander a Ada Homolová. Where does Europe’s aid to Palestinians come from and where does it end up? Follow the Money [online]. 2023 [cit. 2023-12-03]. Dostupné z: https://www.ftm.eu/articles/eu-money-to-palestine?share=BtMNh8hFbPMlYV3wqw7AzMDqFtk%2FaDChGMor2CXOujiM8mGdh3gY1bcRMSltP8g%3D

^[4]    Kovanda, Lukáš. EU zasypává Gazu miliardami. Palestině poslala desetkrát víc než Česku. Echo24 [online]. 2023 [cit. 2023-12-14]. Dostupné z: https://echo24.cz/a/H6q5B/komentar-penize-pro-palestinu-eu-zasypana-gazu-miliardami

^[5]    Palestinian Authority: Payments to Terrorists. Jewish Virtual Library [online]. 2023 [cit. 2023-12-13]. Dostupné z: https://www.jewishvirtuallibrary.org/palestinian-authority-payments-to-terrorists?utm_content=cmp-true#google_vignette

^[6]    Kessler, Glenn. Does the Palestinian Authority pay $350 million a year to ‘terrorists and their families’? Washington Post [online]. 2018 [cit. 2023-12-11]. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/news/fact-checker/wp/2018/03/14/does-the-palestinian-authority-pay-350-million-a-year-to-terrorists-and-their-families/

^[7]    Kuperwasser, Yossi. Continued PA Payments to Terrorists in 2018 Underscore Need to Implement New Israeli Law. Jerusalem Center for Public Affairs [online]. 2018 [cit. 2023-12-11]. Dostupné z: https://jcpa.org/the-2018-report-on-palestinian-authority-payments-of-salaries-to-terrorists-in-2018/

^[8]    Canada looking at UN agency over Palestinian connection. CBC [online]. 2004 [cit. 2023-12-06]. Dostupné z: https://www.cbc.ca/news/world/canada-looking-at-un-agency-over-palestinian-connection-1.506576

^[9]    Břešťan, Robert. Vláda Hamásu má čas na teror. Nemocnice, školy i jídlo platí OSN. Hlídací pes [online]. 2023 [cit. 2023-12-11]. Dostupné z: https://hlidacipes.org/vladnuti-hamasu-jako-priprava-na-teror-nemocnice-skoly-i-jidlo-plati-osn/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

^[10]   Spetalnick, Matt a Farrell, Stephen. U.S. restores assistance for Palestinians, to provide $235 million in aid. Reuters [online]. 2021 [cit. 2023-12-06]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/idUSKBN2BU2XS/

^[11]    Barnes, Joe. EU funded water pipelines despite Hamas boast it could turn them into rockets. The Telegraph [online]. 2023 [cit. 2023-12-13]. Dostupné z: https://www.telegraph.co.uk/world-news/2023/10/10/eu-funded-water-pipelines-hamas-rockets/

^[12]   Baker, Alan a Lea Bilke. Israel’s Designation of Six Terrorism-Linked NGOs Was in Full Accordance with Internatio­nal Law. Jerusalem Center for Public Affairs [online]. 2021 [cit. 2023-12-11]. Dostupné z: https://jcpa.org/israels-designation-of-six-terrorism-linked-ngos-was-in-full-accordance-with-international-law/

KONTEXTY / Jako bonus čtenářům serveru FORUM 24 pravidelně přetiskujeme články z časopisu o kultuře a společnosti Kontexty.