Ministr zemědělství a šéf lidovců Marek Výborný FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Musíme se pokusit ceny energií stabilizovat na přijatelné úrovni. To se bude odvíjet od příštího pátku. Pokud se to podaří, tak je to za nás ideál a bude to dramaticky šetřit prostředky státu, říká šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví mimo jiné o možnosti opakování pětitisícového příspěvku i o Milostivém létě II, které odstartovalo ve čtvrtek 1. září.
Mají podle vás lidé dostatek informací, jakou pomoc od státu vzhledem ke stoupajícím cenám energií mohou využívat?
Myslím, že informace jsou. Vždy je ale co zlepšovat. Bez debat, my jako poslanci a vedení KDU-ČSL apelujeme na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby ty informace byly srozumitelné, jasné a věcné.
Myslím, že to, co vláda schválila v minulých dnech – úsporný tarif – tak bylo deklarováno, že to pro odběratele bude velmi jednoduché. Nikdo nebude muset o nic žádat, slevy, které jsou schválené, se objeví na vyúčtování v říjnu a na začátku roku 2023.
Co chci určitě podtrhnout, tak je komunikace pomoci ze strany ministerstva práce a sociálních věcí a i ta, řekněme, uživatelská přívětivost. Když se podíváte, jak MPSV zvládá urychlení digitalizace, příspěvek na bydlení, o který je možné požádat z domova. Dnes ministerstvo práce spustilo digitální žádost o přídavky na děti jako další z dávek, se kterou předchozí vedení resortu nedokázalo pohnout. To si myslím, že jsou ty pozitivní zprávy.
Na mimořádné schůzi poslanecké sněmovny, kde se hlasovalo o nedůvěře vládě koalice SPOLU a Pirátů se Starosty, Andrej Babiš i Tomio Okamura mluvili o tom, že současná situace je armagedon, že lidé nebudou mít co jíst. Nemají v něčem opoziční politici pravdu?
Ne, nemají. Dnešní schůze není o žádných věcných argumentech nebo popisu skutečného stavu. Dnešní schůze je skutečně soubor předvolebních politických rétorických cvičení opozice. O nic jiného se nejedná. Opozice v tomto případě žádnou pravdu nemá.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve čtvrtek na twitteru oznámil, že jednorázový příspěvek 5 000 korun zatím obdrželo 476 828 dětí. Neukazuje to číslo to, za co byla vláda kritizována, tedy že je příspěvek až moc plošný?
Já si to nemyslím. Zastropování na jednom milionu je naprosto zřejmé. To číslo, které jste zmiňoval, je počet vyplacených příspěvků, protože v tom jsou i ti, kteří příspěvek dostali automaticky. Jsou to všichni rodiče dětí, na které pobírají příspěvek na dítě.
Můžu prozradit, že se blížíme k milionu podaných žádostí o ten příspěvek. Myslím si, že je to v pořádku, jsme v situaci, kdy je začátek školního roku, a každý, kdo má děti, ví, že ty náklady na začátku školního roku jsou enormní. Toto je jeden ze střípků pomoci. Určitě to není věc plošná. Já jako poslanec žádný příspěvek na své tři děti nepobírám.
Pan ministr už dříve připustil, že by se pětitisícový příspěvek mohl zopakovat. Jak se na to díváte vy? Měla by k tomu zopakování vláda přistoupit?
To je věc, která určitě není na pořadu dne. Obecně, když se na to ptáte, tak budu opakovat slova, která říká i premiér. Musíme se začít více soustředit na řešení příčin krize, příčin takto vysokých cen energií než řešit jen důsledky. Bylo by chybou, kdybychom podlehli všeobecnému tlaku a křiku opozice a řešili všechno pouze tím, že budeme dávat příspěvky a přídavky. Musíme dělat všechno pro to, aby ceny padly dolů a dostaly se do nějakého reálného tržního mechanizmu.
To řešení vláda v tuto chvíli dojednává formou neformálních jednání na úrovních členů Evropské unie a mělo by být, pevně doufám, finalizováno příští pátek na Radě ministrů pro energetiku. Pokud by se to nepodařilo, může se to stát, tak potom musí přijít velmi rychle národní řešení, které připravujeme, ale bylo by výrazně nákladnější pro státní rozpočet, než když se dohodneme na celoevropském řešení, ať už v otázce zastropování, nebo oddělení cen plynu a elektřiny.
Nemůže to v očích občanů vyznít tak, že spoléháme jen na Evropskou unii a že to Česká republika neumí vyřešit sama?
V tomto nespoléháme jen na Evropskou unii, ale je potřeba vědět, že pokud jde o ceny energií, tak je to realita. Trhy jsou propojené, jsme uprostřed Evropy a je to trochu jiná situace, než má třeba Portugalsko a Španělsko.
Trh s energiemi je propojený a zároveň jsme v diskomfortní situaci, kdy nemáme ropu, nemáme plyn, a naopak máme dostatek elektřiny, kterou ještě vyvážíme. Představa, že stát stropuje jednostranně, bez evropské dohody ceny elektřiny, tak na to fakticky později doplatí, protože výrobci jsou soukromé firmy, kterým to bude muset být nějakým způsobem vykompenzováno.
Druhak jsou tady ty nesmyslné debaty o tom, že máme odejít z burzy v Lipsku. Když odejdeme, tak nás to dramaticky poškodí na cenách plynu. Jsou to spojité nádoby. V tomto smyslu nejsme jako stát v úplně komfortní situaci, a proto je pro nás velice výhodné nalézt v této věci společné evropské řešení.
Premiér Fiala často zmiňuje, že vláda nenechá nikoho padnout. Jsou podle vás opatření nastavená tak, že opravdu k něčemu takovému nebude docházet?
Jsem přesvědčen o tom, že ano, ale pokud jde o ceny energií, tak v tento okamžik ještě nejsou. Jednak se ceny vyvíjejí, pokud se podíváte, jak to vyletělo nahoru, teď to padá dolů a nevíme, jak to bude příští týden. Musíme posečkat a to je klíčové, musíme se pokusit ceny energií stabilizovat na přijatelné úrovni. To se bude odvíjet od příštího pátku. Pokud se to podaří, tak je to za nás ideál a bude to dramaticky šetřit prostředky státu. Pokud se to nepodaří, budeme muset nalézt a představit nějaký národní mechanizmus. Některé kroky byly učiněny a některé nás ještě čekají.
Ve čtvrtek odstartovalo druhé Milostivé léto, kdy mají dlužníci možnost zbavit se některých exekucí. Nebylo by lepší, kdyby namísto takto jednorázové šance měli dlužníci možnost oddlužení vždy?
Ne, určitě ne, opravdu si stojím za tím, že to má být jednorázová, unikátní šance. Když to vezmu historicky, tak i to biblické milostivé léto bylo jednou za 49 let. My se musíme vyvarovat toho, abychom se dostali do nějaké roviny morálního hazardu. Platí, že když si někdo půjčí, tak musí tu půjčku splatit. Proto i v rámci Milostivého léta platí, že musí splatit celou jistinu. Zároveň ale platí, že úrok u půjček není nic nemravného. Je to logická odměna tomu, kdo půjčuje. Jsme v situaci, kdy historicky docházelo k tomu, že úroky a příslušenství byly často hluboce nemravné.
Z relativně drobného dluhu na jistině tady vznikaly desetinásobky. To Milostivým létem řešíme. Dnes už to možné není a myslím si, že je potřeba pracovat i s mírou odpovědnosti dlužníka. V té věci jsou dvě klíčové věci: když někdo půjčuje, tak by neměl půjčovat lehkovážně a měl by vědět, že se mu může stát, že mu ten, komu půjčuje, nebude schopen splácet a zároveň ten, kdo si půjčuje, k tomu musí přistupovat nelehkovážně, ale s odpovědností, že půjčenou částku musí vrátit. Určitě bych nebyl pro to, abychom podobný mechanizmus zavedli na trvalo.
První Milostivé léto naráženo na přístup některých exekutorů, kteří například nekomunikovali s dlužníky, kteří jej chtěli využít. Vyřešilo se to nějak?
Ano, to je vyřešeno. V zákoně, který nabývá účinnosti dnešním dnem (čtvrtek 1. září 2022, pozn. red.), je nastavena povinná lhůta 15 dnů, kdy bude muset exekutor reagovat na dotaz dlužníka. Pokud tak neučiní do 15 dnů, tak se i případná tříměsíční lhůta Milostivého léta bude o ten příslušný počet dní nad těch 15 prodlužovat.
Fakticky to znamená, že dotaz musí dlužník vznést nejpozději 15. listopadu. Pokud tak učiní po 15. listopadu, riskuje, že když informaci včas nedostane, tak se nedostane do lhůty tří měsíců.
Daniel Hůle z Člověka v tísni často na sociálních sítích upozorňuje na otřesné chování některých exekutorů. Není celý ten systém zralý na reformu?
To je velké téma k debatě. Na druhou stranu je potřeba vnímat, že exekutorů máme v Česku asi 140 nebo 150. Těch, kteří se chovají takto nemravně, je zlomek. Vždy varuji před tím, abychom generalizovali na základě chování doktora Podkonického nebo doktora Ivanka nebo některých dalších a tím řekli, že všichni exekutoři jsou takoví. I velké kanceláře, napadá mě například doktor Jícha v Přerově, který byl vždy tvrdě kritizován a napadán, tak pokud jde o Milostivé léto, tak vystupuje velmi odpovědně a respektuje zákon. Poškozuje to ale pověst exekutorů jako celku.
Milostivé léto je určeno na dluhy vůči státu a státním institucím, byť se do něj zapojují i soukromé subjekty. Jednáte s bankami a úvěrovými společnostmi dopředu?
Cíleně jsme s nimi jednotlivě nejednali. Jich se reálně ten zákon jako takový netýká. Pokud se soukromé společnosti – a já to kvituji – připojí, tak je to jejich rozhodnutí. Režim zákona se na jejich kroky nevztahuje. To prakticky znamená, že se se svými dlužníky dohodnou, zaplatí celou jistinu, ale ukončení exekučního řízení musí instituce dohodnout se svým exekučním úřadem.
Problém spočívá v jedné věci – neplatí tady odměna 1 815 korun, která platí v rámci Milostivého léta. Pokud se instituce se svým exekutorem dohodne a exekuční řízení zastaví za 1 815 korun jako při Milostivém létu, je to ideální situace. Pokud exekutor řekne ne a chce zaplatit komplet celé náklady, tak jdou náklady za věřitelem, nikoliv za dlužníkem. Vím, že někteří institucionální věřitelé to řeší tak, že řeknou dlužníkům, ať zaplatí jistinu i náklady řízení. Ty se ale často pohybují kolem čtyř tisíc korun. Náklad bude exekutorovi zaplacen dlužníkem po dohodě s věřitelem. Je to mimo režim zákona.
Podle posledního volebního průzkumu nedosáhnou lidovci ani na pět procent. Znervózňuje vás to?
Nejlepší průzkum jsou volby. Nás čekají komunální volby, senátní volby, ve kterých obhajujeme nemálo mandátů v senátu, a jsme nejúspěšnější politickou stranou v rámci komunálních voleb. To chceme udržet a ideálně chceme i posílit počet zastupitelů na komunální úrovni. To je pro mě teď zásadní. U průzkumů je potřeba vnímat situaci vládní odpovědnosti, neomlouvá nás to, ale nějaký vliv na průzkumy to má. Ve vládě jsme navíc součástí koalice SPOLU a průzkumy měří jednotlivé strany. Takhle je potřeba to vnímat.
Jsou podle vás lidovci v koaliční vládě dostatečně vidět?
Vždycky je co zlepšovat. Hovoříme o tom i na jednáních vedení KDU-ČSL. Musíme lépe umět prodávat práci, kterou ve vládě provádíme. Nemůže to zůstat jen na úrovni ministerstva práce a sociálních věcí, ale i paní ministryně Hubáčková se výrazně snaží, co se týče energetické krize, nových zelených úspor, fotovoltaiky. Stejně tak musíme umět prodávat práci resortu zemědělství. Určitě je co zlepšovat a věřím, že se to finálně promítne i v preferencích.
