Evropský parlament podpořil myšlenku tribunálu, který by soudil Rusy za agresi

Hlasování v Evropském parlamentu (Evropská unie)

Hlasování v Evropském parlamentu | FOTO: Evropská unie

Evropský parlament v usnesení vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina a další činitele za zločin agrese proti Ukrajině. Europoslanci se tak připojili k nedávným výzvám některých evropských politiků včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského. V rezoluci dále volají po vystupňování vojenské pomoci napadené zemi či po zpřísnění protiruských sankcí, mimo jiné v bankovním sektoru.

Evropský parlament už v květnu podpořil zřízení speciálního soudu pro stíhání válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, které společně s ukrajinskými úřady vyšetřují zástupci řady dalších zemí a Mezinárodního trestního soudu (ICC). Nyní EP žádá vznik “mezinárodního trestního tribunálu ad hoc, který by se zabýval trestným činem agrese na Ukrajině”. Před tímto soudem by podle Evropského parlamentu měli kromě Putina stanout všichni ruští činitelé odpovědní za zosnování, zahájení a vedení války na Ukrajině.

Historicky první summit Evropského politického společenství se uskutečnil na Pražském hradě (Úřad vlády / se souhlasem)

Nová rezoluce navazuje na iniciativu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který minulý měsíc zřídil pracovní skupinu s cílem zajistit vyšetřování zločinu agrese proti Ukrajině a připravit půdu pro vznik zvláštního tribunálu. Myšlenku zároveň podpořil český ministr zahraničí Lipavský, který se o věci zmínil v projevu na zasedání Radě bezpečnosti OSN.

Europoslanci se k těmto hlasům připojili v reakci na mobilizaci vyhlášenou v září ruským prezidentem a na snahu Moskvy přisvojit si čtyři oblasti na jihu a východě Ukrajiny. EP ruskou eskalaci tažení proti Ukrajině odsoudil a vyzval ke zvýšenému úsilí Evropské unie podpořit Kyjev. Pro příslušné usnesení na plenárním zasedání ve Štrasburku hlasovalo 504 členů parlamentu, proti jich bylo 26.

Země EU i další spojenci Ukrajiny by měli “výrazně zvýšit svou vojenskou pomoc”, míní europoslanci. Navrhují v tomto směru zvážit podporu Kyjeva na základě dohody o půjčce či pronájmu. Pokud jde o protiruské sankce, žádá Evropský parlament odstřižení několika dalších ruských bank včetně Gazprombank nebo Alfa Bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Také volá po zákazu dovozu některých kovů z Ruska, jakož i opracovaných diamantů.

Výzva přišla v den, kdy členské státy EU potvrdily další zpřísnění sankčního režimu, které je označované jako osmý sankční balík od únorové invaze na Ukrajinu. Zahrnuje dohodu o omezení cen ruské ropy či rozšíření zákazu dovozu oceli. Kvůli výhradám některých států nicméně byly plánované postihy během vyjednávání v různých ohledech zmírněny, mimo jiné na sankční seznam nakonec nebyla přidána ruská státní firma Alrosa, která je největším producentem surových diamantů na světě.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články