Evropský parlament se vyslovil pro sankce proti Rusku a vyzval k zastavení stavby Nord Stream 2

Část potrubí plynovodu Nord Stream k vidění v Kotce ve Finsku (Wikipedia, Vuo)

Část potrubí plynovodu Nord Stream k vidění v Kotce ve Finsku | FOTO: Wikipedia, Vuo

Travičský útok na ruského opozičního politika Alexeje Navalného a jeho aktuální věznění bude mít zřejmě následky. Evropský parlament se vyslovil pro sankce proti Rusku, které by cílily na oligarchy z okolí vůdce Vladimira Putina, a zároveň vyzval země Evropské unie k zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2. 

Europarlament v usnesení, které přijal poměrem hlasů 581 ku 50, „vyzývá EU a její členské státy, aby zásadně přehodnotily spolupráci s Ruskem na rozličných platformách zahraniční politiky a projektech jako je Nord Stream 2, jehož dokončování se musí okamžitě zastavit“.

Plynovod, který je podle ruského plynárenského gigantu Gazprom hotov z 94 procent a má začít fungovat ještě letos, unijní země rozděluje. Zatímco Německo, kam má podzemním potrubím plyn z Ruska proudit, jej dlouhodobě podporuje, středoevropské či pobaltské země jsou proti. Je podle nich nevýhodný pro EU a komplikuje pozici Ukrajině, tedy stávající tranzitní zemi.

Unie v říjnu za otravu Navalného zařadila na sankční seznam šest ruských představitelů a státní chemický ústav. Europoslanci dnes vyzvali k tomu, aby byla listina rozšířena o „jedince a právní subjekty podílející se na rozhodnutí zatknout a uvěznit“ Navalného.

Sám ruský opoziční lídr krátce po svém zotavení unii vyzval, aby příště své postihy cílila spíše na oligarchy z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina. To by podle něj Kreml pocítil více, než dosavadní zákazy cest do EU a zmrazení majetku různých úředníků.

Evropští zákonodárci dnes apelovali na členské země, aby „zavedly sankce proti ruským oligarchům spojeným s režimem a lidem z nejbližšího okruhu prezidenta Putina“.

Pro přijetí sankcí je nutná jednomyslná shoda všech 27 unijních zemí. Zatímco zejména pobaltské státy či Polsko volají po potrestání některých činitelů či subjektů, další země jako například Německo, Francie či Maďarsko jsou vůči možným postihům opatrnější. Ministři zahraničí budou o možných sankcích mluvit na pondělní schůzce v Bruselu.

Navalnyj, který je pokládán za nejvážnějšího Putinova oponenta na ruské politické scéně, byl zatčen hned po nedělním příletu do Moskvy z Německa. V Berlíně se zotavoval ze srpnového pokusu o otravu, který připisuje Putinovi a jeho tajné službě FSB. Nyní v moskevské cele čeká na soud, který jej podle ruských médií nejspíše pošle na 3,5 roku do vězení pod záminkou neplnění pravidel dříve uloženého podmíněného trestu.

 

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]