
Ministři zahraničních věcí členských států NATO se sešli v Bruselu. FOTO: NATO / se souhlasem
FOTO: NATO / se souhlasem

Existuje reálná možnost, že nekonvenční útok Ruska proti NATO – například sabotáž nebo žhářství – způsobí značné ztráty. V rozhovoru pro britskou televizi Sky News to řekl James Appathurai, který aktualizuje strategii NATO pro sledování a odrazování od tzv. hybridní války.
Spojenci si podle něj musí mezi sebou a s Moskvou vyjasnit, jaká úroveň nepřátelství v šedé zóně může vyvolat reakci, včetně použití vojenské síly. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, došlo k nárůstu sabotážních operací, jako je poškozování důležitých podmořských kabelů, sabotáže proti budovám a umisťování zápalných zařízení do nákladních letadel.
„Rozhodně jich můžeme napočítat desítky. Určitě až sto. Ale pak je tu spousta zmařených spiknutí,“ řekl Appathurai, zástupce asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace, hybridní a kybernetickou oblast, v rozhovoru pro Sky News.
Nárůst útoků je podle něj reakcí Kremlu na západní vojenskou podporu Ukrajiny. „Tato část je pravdivá. Takže se jim nelíbí, co děláme, ale také nás vidí jako nepřítele. A to se zhoršuje.“
„Opravdu mě znepokojuje, že jeden z těchto útoků, jak jsem řekl, prorazí ve velkém rozsahu,“ odpověděl na otázku, zda se obává, že by podezření na ruský hybridní útok mohlo překročit hranici, jež by přiměla NATO uplatnit článek 5, podle kterého je útok na jednoho považován za útok na všechny. „Existuje tedy reálná možnost, že jeden z těchto útoků způsobí značný počet obětí nebo velmi značné hospodářské škody.“
Ruští agenti podle magazínu Foreign Policy zintenzivnili sabotážní operace a hybridní útoky v šedé zóně na Západě. Kampaň, kterou Západ spojuje s Ruskem, zahrnuje žhářský útok na podnik v Londýně napojený na Ukrajinu a vlnu kybernetických útoků s cílem narušit evropské železniční sítě v zemích na východním křídle NATO. Cílem této operace bylo podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) i Česko.
Jde ale i o rušení signálů GPS v pobaltských státech a neúspěšné plány na sabotáž amerických vojenských základen v Německu. Další ruská stopa je také u nezdařeného pokusu o zapálení autobusů v Praze. „Existuje zde podezření, že útok byl organizován a financován pravděpodobně z Ruska,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že jde o součást hybridní války, která je proti České republice vedena. Stejně tak Rusko zřejmě stojí i za požárem největšího varšavského nákupního centra.
U dalších podobných incidentů, které jako by byly zcela v souladu s ruskými plány – jako byl květnový požár v německé továrně patřící společnosti, která pomáhá vyrábět systémy protivzdušné obrany, a dubnový záhadný výbuch v britské muniční továrně – se neprokázalo, že by šlo o sabotáž. Západní politici ale zůstávají obezřetní. Sabotáže a diverzní akce vyšetřují i některé další evropské země včetně Švédska, Litvy nebo Lotyšska.
Posledním takovým případem je poškození podmořského energetického kabelu EstLink 1 v Baltském moři. Země v Pobaltí se obávají sabotážních činů po několika narušeních podmořských kabelů i produktovodů od roku 2022.