Následky ruského bombardování FOTO: DSNS Kyjeva - Státní záchranná služba Ukrajiny (se souhlasem)
FOTO: DSNS Kyjeva - Státní záchranná služba Ukrajiny (se souhlasem)
Rusko v současnosti porušuje mezinárodní právo a rozkládá jeho samotné základy. Téměř 10 tisíc jednotlivců podalo žaloby proti Kremlu a Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nedávno rozhodl, že Rusko porušilo mezinárodní právo na Ukrajině. Tyto rozsudky ale nejsou jen symbolické. I když Rusko opustilo řadu mezinárodních právních institucí a ignoruje smlouvy, které ještě nevypovědělo, existuje způsob, jak na Moskvu vyvinout skutečný tlak, píše v The Moscow Times právník Denis Michailov.
Klíčem k tlaku na Rusko by podle Michailova mohlo být využití zmrazených ruských aktiv v zahraničí, aby byl vytvořen kompenzační fond pro oběti.
„Rusko si plně uvědomuje, že nemůže zcela ignorovat mezinárodní právní normy bez následků. Proto Kreml oficiálně požaduje zrušení reparací a plateb souvisejících s válkou na Ukrajině, stejně jako zrušení všech sankcí uvalených na zemi v souvislosti s touto válkou,“ uvádí autor.
Takové jednání ukazuje, že Moskva chápe váhu mezinárodního práva, ale dál pokračuje v právním nihilismu. Odmítá plnit závazky, pokud nejsou v ruském zájmu. Otázka, jak reagovat na jadernou velmoc, která odmítá právní závazky, přesahuje rámec Ukrajiny nebo vnitřní represe v Rusku, píše Michailov. „Tato situace ohrožuje samotné základy mezinárodního řádu – systému založeného na závazcích, odpovědnosti a obecně uznávaných principech lidských práv.“
Dlouhodobým strategickým cílem by měla být změna režimu a demokratizace Ruska, zatímco krátkodobě je třeba zavádět postupné kroky, které by mohly obnovit dodržování lidských práv, a to navzdory vůli současného vedení. Jedním z konkrétních návrhů je vytvoření kompenzačního fondu z ruských aktiv zmrazených v zahraničí. Takový fond by sloužil k vyplácení odškodnění obětem, kterým ESLP přiznal nárok na náhradu.
„Osobně znám desítky Rusů – bývalých politických vězňů, aktivistů a obětí policejního násilí – jejichž případy byly projednány ve Štrasburku a Rusko bylo shledáno vinným. Tito lidé dosud nedostali očištění svého jména, kompenzaci za své utrpení ani oficiální uznání nespravedlnosti, kterou zažili. Rusko nejenže odmítlo tato rozhodnutí plnit, ale také zablokovalo všechny domácí cesty k právní rehabilitaci,“ píše Denis Michailov.
Kreml už pohrozil „tvrdou“ reakcí, pokud by došlo k zabavení jeho zmrazených aktiv, což podle autora svědčí o tom, že zmrazená aktiva jsou pro ruské vedení citlivým bodem.
„Nutit Rusko k plnění rozsudků ESLP není záležitostí pomsty. Jde o obnovení spravedlnosti, ochrany mezinárodního právního řádu a vyšle se tím jasný vzkaz: autoritářské státy nemohou porušovat lidská práva beztrestně.“
Rusko zůstává formální součástí řady mezinárodních smluv, od Charty OSN po Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, v posledních letech však tyto normy záměrně ignoruje. Vytvoření kompenzačního fondu by mohlo být prvním krokem k tomu, aby oběti získaly spravedlnost a mezinárodní právo opět získalo váhu, uzavírá Denis Michailov.
