Pavel Pešout, zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR FOTO: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR / se souhlasem
FOTO: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR / se souhlasem
ROZHOVOR / Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok je nejlepší formou ochrany a zajištění péče o zdejší přírodu, vysvětluje v rozhovoru pro deník FORUM 24 zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Pavel Pešout. Návrh na zrušení CHKO, o kterém hovoří možný ministr životního prostředí v nově vznikající Babišově vládě a šéf Motoristů sobě Petr Macinka, ale nedokáže komentovat. Žádný takový návrh totiž prý zatím není znám. Podle Pešouta ale důvody pro ochranu nedávno vzniklé chráněné krajinné oblasti na jihu Moravy prokazatelně existují.
V čem je oblast CHKO Soutok výjimečná?
Oblast dolních niv největších moravských řek Moravy a Dyje je pro své přírodní i kulturní hodnoty mimořádná v celoevropském měřítku. Jde o největší ucelený lužní komplex ve střední Evropě. Mozaika lužních lesů a nivních luk s mohutnými solitérními duby je protkaná sítí 327 kilometrů toků, kanálů, slepých ramen a tůní. Člověk je nedílnou součástí této krajiny, obýval ji odpradávna a díky pečlivě plánované krajinné kompozici jí vtiskl jedinečnou a harmonickou podobu.
Domov tu má rozsáhlé společenstvo hmyzu, které k životu potřebuje staré stromy. V roce 2018 tady byl z mohutných starých dubů dokonce popsán zcela nový druh brouka, konkrétně kožojed moravský. Zdejší populace motýlů nesytek je nejbohatší v České republice, jenom zde žije můra svlačcová. Staré osamělé stromy vyhledává i jeden z nejvzácnějších mravenců Evropy, mravenec lužní.
Hnízdí tu 140 druhů ptáků, například orel královský. Žije tady 80 procent z našich původních druhů ryb, některé z nich nelze nikde jinde v České republice spatřit. Také z hlediska výskytu hub a ohrožených a chráněných rostlin jde o jedno z nejcennějších území v České republice. O tom, že tato oblast potřebuje ochranu jako celek, se mluví už 75 let, do vyhlášení CHKO šlo bezesporu o největší dluh tuzemské státní ochrany přírody.
Proč je ale oblast potřeba chránit právě jako CHKO? Byla dosud ochrana nedostatečná?
Zdejší území je zapsáno na řadu evropských a světových seznamů. Lednicko-valtický areál je na seznamu světových památek UNESCO, zdejší lužní lesy byly zařazeny na seznam mezinárodně významných mokřadů, oblast tvoří jádrovou část biosférické rezervace atd. Problém ale je, že všechny tyto a další tituly sice prokazují mezinárodní význam, ale nijak nezajišťují ochranu tohoto unikátního území, ke které se přitom Česká republika zápisem na tyto prestižní seznamy zavázala. Proto nezabezpečení ochrany a péče o zdejší přírodní a kulturní dědictví bylo předmětem opakované kritiky, například Ramsarského výboru.
Zařazením jihomoravských luhů na evropský seznam chráněných území tzv. soustavy Natura 2000 závazek České republiky dále významně narostl. Dlouhodobá absence ochrany vedla až k zahájení vytýkacího řízení ze strany Evropské komise.
Na poškozování biodiverzity upozorňovali vědci a odborné společnosti, holosečné těžby starých dubových porostů vedly nakonec až k otevřeným protestům místních obyvatel. Vyhlášení CHKO předcházely iniciativy místních spolků, Jihomoravského kraje, města Břeclav a dalších obcí, které usilovaly o zajištění ochrany Dolnomoravských luhů.
Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok je nejlepší formou ochrany a zajištění péče o zdejší přírodu. Chrání zachovalou kulturní krajinu jako celek a právě proto, že zdejší krajinu utvářeli v minulosti lidé, podporuje šetrné lesní a zemědělské hospodaření. Vyhlášení CHKO také sjednotilo státní správu, protože do té doby zde působilo hned několik orgánů ochrany přírody.
Co konkrétně se změnilo od chvíle, kdy se oblast stala chráněnou krajinnou oblastí?
Ve spolupráci s obcemi a dalšími partnery se připravuje plán péče. Byla zpracována rozsáhlá studie obnovy vodního režimu v CHKO, která je i důležitým dokumentem pro jednání se zahraničními partnery ze Slovenska a Rakouska, kteří mají také zájem na efektivní ochraně lužních lesů. Za podpory ministerstva životního prostředí byla zahájena realizace rozsáhlého projektu, který má vrátit do zdejších lesů dostatek vody. Jeho součástí je výstavba klapkového jezu na Dyji u Pohanska a revitalizační opatření v nivě řeky – tvorba nových či prohloubení stávajících koryt ramen a kanálů o délce cca čtyři kilometry, vyhloubení tůní či výstavba desítky stavítek a stavidel. V návaznosti na vodohospodářská opatření připravila státní ochrana přírody dotační program Státního fondu životního prostředí podporující vytvoření integrovaného systému prevence vzniku komářích kalamit v této oblasti.
Ve spolupráci s lesníky se prosvětlily první desítky hektarů dubových porostů s cílem podpořit nepasečnou obnovu porostů. Ošetřilo se na 120 cenných starých dubů, které hostí pestré společenstvo hmyzu, na loukách Soutoku bylo vysazeno a oploceno proti zvěři 40 dubů, byla založena vrbovna ve Skařinách, ořezáno 100 topolů v aleji v Lednici a tak dále. Rozběhly se aktivity k likvidaci invazních druhů, konkrétně ambrozie peřenolisté, která patří k silným alergenům. Pokosilo se 239,32 hektaru luk s ponecháním neposečených pásů pro dokončení vývoje bezobratlých živočichů, napomůže se tím zároveň zachování druhové pestrosti lučních porostů.
Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně bylo zpracováno preventivní hodnocení krajinného rázu, které definuje, na jaké hodnoty se při ochraně krajiny kromě LVA zaměřit. Zpracovávají se i další odborné studie, které napomohou při péči o nejcennější fenomény této oblasti, například hrúdy (vyvýšená místa v lužních lesích, pozn. red.) či společenstva hmyzu. Agentura ochrany přírody a krajiny se stala partnerem mezinárodního projektu, který by měl zabránit vymizení jasanu úzkolistého z naší přírody. Do ochrany Soutoku se zapojila například i společnost IKEA, která finančně přispěje na péči o staré duby, v nichž žije vzácný brouk krasec dubový. Aby z naší přírody nezmizel, realizuje se pro něj záchranný program.
A pokud jde třeba o případné návštěvníky?
Proběhlo několik exkurzí, zpracovává se studie návštěvnické infrastruktury v území CHKO Soutok, která by měla esteticky sjednotit prezentaci celého území. Tomu předchází sběr dat v terénu a diskuse s významnými aktéry v území. Tlak turismu na přírodu se stále zvyšuje a je nezbytné návštěvníky této oblasti směřovat na vybraná místa, tak aby přírodní hodnoty zůstaly i nadále zachovány. Ministerstvo životního prostředí proto vytvořilo program pro podporu výstavby návštěvnického střediska – Domu přírody Soutoku, obdobného jako je Dům přírody Pálavy či Dům přírody Moravského krasu. Do tohoto programu se s žádostí o podporu přihlásilo město Břeclav, které má záměr Dům přírody Soutoku vybudovat v břeclavském zámku. Takto by se dalo pokračovat dále. Obecně práce, kterou za sebou již má nově zřízené pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny – Správa CHKO Soutok v Břeclavi – je skutečně hodně.
Mělo vyhlášení CHKO nějaký dopad na místní obyvatele?
Agentury ochrany přírody a krajiny – Správa CHKO Soutok aktivně komunikuje s obcemi i hospodařícími subjekty na nastavení správy celého území. Při projednávání plánu péče byly například starostky a starostové informováni o možnostech financování svých záměrů z prostředků ochrany přírody. Zastupitelé obcí byli také osloveni s dotazem, zda vidí ve svém okolí problémy, které by Správa CHKO mohla pomoci řešit. Například odstraňování skládek, usměrnění turismu, vjezdu automobilů mimo silnice a podobně. Všechny obce jsou aktivní a mají zájem o spolupráci.
Oproti jiným chráněným krajinným oblastem je CHKO Soutok unikátní tím, že nezahrnuje intravilány obcí, například pro stavbu tedy nepotřebujete vyjádření správy CHKO. Území CHKO se také významně překrývá s vymezenou záplavovou oblastí, takže i z tohoto důvodu jsou zde různé developerské a jiné záměry jen obtížně realizovatelné. Běžné rekreační využívání krajiny ze strany místních obyvatel vyhlášení CHKO nikterak neomezilo, obdobně jako je tomu v jiných CHKO v České republice. Omezeno je parkování vozidel, obytných přívěsů a táboření mimo místa k tomu vymezená.
A kdybychom se bavili třeba o dopadech na zemědělství a lesnictví?
I z hlediska zemědělského a lesnického hospodaření je ochrana přírody spíše příležitostí než omezením. Významný podíl zemědělské půdy je totiž v záplavovém území a v pásmu hygienické ochrany vod. Naprostá většina lesních porostů je navíc ve státním vlastnictví.
Chtěl bych říct, že vyhlášení CHKO Soutok je vnímáno jako pozitivní signál také v sousedních zemích. Pro některé subjekty v Rakousku a na Slovensku, konečně i na straně České republiky vznikl partner, se kterým se lze domlouvat na společných projektech v rámci celého komplexu lužních lesů.
Předseda Motoristů sobě Petr Macinka, který je pravděpodobným ministrem životního prostředí v nově vznikající vládě, avizoval, že vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. „Jsem přesvědčen, že vyhlášení CHKO Soutok nebylo nezbytné, nebylo dostatečně odůvodněno a nepřinese vyšší úroveň ochrany, než jaká již existuje,“ napsal v dopise adresovaném jihomoravskému hejtmanovi Janu Grolichovi. Vnímáte to jako hrozbu?
Nejprve je třeba věcně konstatovat, že zrušení jakéhokoliv zvláště chráněného území je možné v případě naplnění alespoň jednoho ze dvou zákonných důvodů. Jedním je zánik předmětu ochrany, tedy to, proč bylo zvláště chráněné území vyhlášeno. Druhým důvodem je, že existuje jiný převažující veřejný zájem, například výstavba přehrady k zásobování pitnou vodou, obrana státu a podobně, který nelze uspokojit na jiném území. Zrušení chráněného území však není nic úplně nového a v minulosti již k němu v České republice došlo. Například národní přírodní památka Letiště Letňany byla zrušena poté, co zde prokazatelně vyhynul předmět ochrany, tedy sysel obecný.
Mohl by to být i případ CHKO Soutok?
V případě CHKO Soutok předmět ochrany prokazatelně existuje, koneckonců k jeho ochraně a zajištění péče o něj byla CHKO vyhlášena. K relevanci druhého zákonného důvodu se nelze odpovědně vyjádřit, protože žádný návrh na zrušení CHKO Soutok z důvodu jiného převažujícího veřejného zájmu nad veřejným zájmem ochrany přírody dosud není znám.
