Předseda Hnutí OĽaNO, které ve ve slovenských parlamentních volbách získalo necelých 9 % hlasů, expremiér Igor Matovič čelí policejnímu vyšetřování. Jeho hnutí velmi pomohly i hlasy Romů, a to i z vyloučených oblastí. Jak ale píše Tomáš Hrustič ze Slovenské akademie věd, romské kandidátky a kandidáti, kterým se podařilo uspět a jichž nyní zasedne šest ve slovenském parlamentu, si své zvolení mezi voliči tvrdě odpracovali.

Kromě povolebních vyjednávání designovaného premiéra Roberta Fica (SMER – SD) a jeho možných koaličních spojenců či odpůrců vzbudily v posledních dnech nejen na Slovensku pozornost informace, že slovenská kriminální agentura NAKA prošetřuje bývalého slovenského premiéra Igora Matoviče (OĽaNO) pro podezření z uplácení voličů. V pozadí těchto úvah stojí přesvědčení, že v některých obcích ho voliči podpořili například kvůli jeho vyjádření na sociální síti.

Slovensko reaguje na to, že jeho hnutí získalo v některých obcích či čtvrtích s převahou romského obyvatelstva značné množství hlasů při nadprůměrně velké volební účasti. Jak píše slovenský odborník na romskou problematiku a právník Ústavu etnologie a sociální antopologie Slovenské akademie věd Tomáš Hrustič, v mnoha pochybovačných kruzích se nyní začíná ozývat názor, že Romové přišli do volebních místností ze zištných důvodů a podryli tím demokratický charakter voleb. Mezitím dochází k nenápadné devalvaci skutečného úsilí romských kandidátů, jichž se letos do parlamentu dostalo hned šest, což je, jak napsal server Romea.cz, nejvíce v dosavadní historii Slovenska.

Podle Hrustiče byli od léta romští kandidáti takřka denně v terénu. Cílili dobře na romské skupiny na sociálních sítích a odvedli velké množství práce. Navíc se podle něj jedná o dobře rozpoznatelné osobnosti – poslance parlamentu, hudebníka populárního především v romských křesťanských kruzích a reprezentanta v boxu, ve kterém mnozí mladí Romové i Romky vidí svůj vzor.

Jejich volební kampaň, v níž získali značné množství preferenčních hlasů, navíc podle něj mířila především na střední třídu romské populace, tedy na ty, kteří jsou zaměstnaní, studují a zajímají se o dění kolem sebe.

Dále čtěte

Romové potřebují slyšet, že jejich rozhořčení je v pořádku. Politici ale mlčí, řekl aktivista Miko k incidentu v Brně

ROZHOVOR / To, že část romské komunity je bez vzdělání a je na tom sociálně špatně, není vina samotných lidí,…

Názory, které snižují jejich volební úspěchy z důvodu aktuálního vyšetřování, podle něj nezaznívají jen ze strany ultrapravice, ale ozývají se ze „středově-pravo-levopolitické“ bubliny. Považuje to za důkaz toho, jak moc je „anticiganismus“ ve společnosti zakořeněný. „Zase ,za to mohou Cigáni‘ , ostatně jako za všechno,“ píše slovenský etnolog. Pro romskou komunitu na Slovensku přitom znamená úspěch jejích kandidátů šanci na kultivovanější debatu o protiromském rasismu, dodává.

Ve slovenské sněmovně podle webu Romea zřejmě usednou tři romské kandidátky a tři kandidáti, zvolení za dvě různá politická uskupení. Jsou mezi nimi Irena Biháriová, Ingrid Kosová (obě PS), Anežka Škopová, Ladislav Bužo, Petr Polák ml. (s 53 tisíci preferenčních hlasů) a Viliam Tankó (všichni OĽaNO).