Expert: Téměř všechny nadpočetně zemřelé zabil v Česku covid. Letošní rok se vymyká průměrným číslům 

Nemocnice v některých částech země jsou už teď přetíženy. (Univerzita Palackého v Olomouci/Wikimedia Commons)

Nemocnice v některých částech země jsou už teď přetíženy. | FOTO: Univerzita Palackého v Olomouci/Wikimedia Commons

Letos v Česku umíralo rekordní množství lidí. Více, než bývá obvyklé ve srovnání s předchozími roky. Expert Jan Kulveit, který se na Oxfordské univerzitě zabývá globálními riziky a modelováním, v rámci svého nového zjištění srovnal letošní statistiky úmrtí v Česku s obvyklým průměrem. Tvrdí, že téměř všichni, kteří u nás zemřeli navíc, skonali kvůli koronaviru. 

Odborník Jan Kulveit se na Oxfordské univerzitě zabývá globálními riziky a modelováním. Donedávna také působil v týmu, který se podílel na protiepidemickém systému PES. Ve svém nejnovějším facebookovém příspěvku se zamyslel nad statistikami úmrtí v České republice.

FORUM 24 (archiv)

Výrazem nadměrná úmrtí (v angličtině excess mortality) vědci označují výkyvy v počtech úmrtí oproti dlouhodobému průměru. Kulveit zjistil, že v Česku v podstatě všechny takto mrtvé „navíc“ zabila koronavirová nákaza. O své tezi je přesvědčen.

„Přímo a kauzálně. Spekulace o jiných důvodech, proč mohli umřít, jsou většinou někde na škále mezi ‚velmi nepravděpodobné‘ po ‚totální fantasmagorie‘,“ uvedl. K tomuto názoru přišel poté, co si srovnal křivku nadměrného úmrtí s prokázanými počty úmrtí na covid-19.

„Plausibilní (přijatelné) alternativní příčiny úmrtí by musely mít tu vlastnost, že velmi přesně kopírují epidemii covid, s efektem v řádu týdne či dvou. To řadu vysvětlení vylučuje. Možnosti typu zanedbané prohlídky, odložená odkladná péče, neléčené jiné nemoci či zhoršení psychického stavu populace tuto vlastnost rozhodně nemají,“ dodal Kulveit.

Průměrná úmrtnost ve vybraných evropských zemích počítaná z období let 20162019 a srovnávaná s úmrtími na koronavirus. Zdroj dat: Johns Hopkins Data Repository, Eurostat

Nadbytečná úmrtí podle Kulveita souvisí s koronavirem i v rámci věkových kategorií. „To v podstatě vylučuje řadu dalších hypotéz – např. pokud by zvýšená mortalita byla daná zásadním omezením akutní péče, není jasné, proč by takové zvýšení bylo rizikové pro různé věkové skupiny různě, a podobně jako covid bylo mnohem rizikovější pro starší,“ myslí si.

Jako jeden z dalších důkazů uvedl statistiky v období první jarní vlny, kterou Česká republika zvládla bez větších komplikací. „Na jaře byla v ČR proticovidová opatření přísnější, podobně došlo k omezení péče, strachu nemocných chodit na prohlídky, a podobně. Žádná statisticky významná změna mortality na jaře nenastala,“ poukázal expert na zajímavý poznatek.

Za mrtvé podle něj „skoro jistě” nemůže stres, opatření, ani omezení péče. Nejsou uváděni v oficiálních covidových statistikách, protože je prostě nikdo netestoval.

25krát více zemřelých na podzim než na jaře

Podle dat ministerstva zdravotnictví zemřelo k 27. prosinci v souvislosti na koronavirus 11 152 nakažených.

Během první vlny, od 22. března – kdy na covid zemřel v Česku první člověk – do konce srpna (tedy za 5 měsíců) podlehlo nákaze 427 osob. Od té doby (za 4 měsíce), během nezvládnuté druhé vlny, zemřelo 10 724 infikovaných. To je 25krát více.

Jde zároveň skutečně jen o ty, kteří byli prokazatelně pozitivně testováni na covid-19 (metodou PCR). Během vrcholu druhé vlny umíralo v České republice až 637 osob za den.

Mezi širokou veřejností i na poslanecké půdě se ještě donedávna diskutovalo o rozdílech, zda při vedených statistikách uvádět, že pacient zemřel „na covid“, nebo „s covidem“.

„Opakovaně tu zaznívá, jestli pacient umřel s covidem, nebo na covid. U žádné jiné choroby jsem nikdy za 40 let, co dělám lékaře, nezažil diskusi, jestli umřel s rakovinou, nebo na rakovinu, jestli umřel s infarktem, nebo na infarkt. Mně to fakt hlava nebere. Každý z nás, kdo pracujeme ve zdravotnictví, vídáme nálezy těchto pacientů v těžkém stavu, jak se zhoršuje nález na plicích, jak se objevuje pneumonie,“ shrnul debatu na konci září ve sněmovně poslanec Vlastimil Válek (TOP 09), který působí také jako lékař.

Debatě nerozumí ani lékař Viktor Kubricht. „Do úmrtního listu se vypisuje vždy několik diagnóz, které souvisí s úmrtím. Jsou označeny číslem a kódem podle mezinárodní klasifikace nemocí. Záleží pak na tom, která z nich je uvedena jako bezprostřední příčina,“ vysvětlil.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]