Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Na vojenské přehlídce v Pekingu mikrofon zachytil rozhovor Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Místo politiky mluvili o nesmrtelnosti. „Lidské orgány mohou být neustále transplantovány. Čím déle žijete, tím mladší se stáváte, a dokonce můžete dosáhnout nesmrtelnosti,“ přeložil Putinova slova tlumočník. Kromě rozborů, zda je nesmrtelnost možná, komentátoři ale rozebírají i praktičtější otázku – kdo nastoupí po Vladimiru Putinovi.
Ruský vůdce je v čele státu už čtvrt století. Přetvořil politický systém tak, aby mu sloužil – od parlamentu ovládaného Jednotným Ruskem až po ústavní změny, které mu umožňují vládnout do roku 2036. Jenže neexistuje jasný plán, kdo by ho mohl nahradit, píše na The Moscow Times novinář Brawley Benson zabývající se Ruskem a Severním Kavkazem.
Podle ústavy by v případě Putinovy smrti nebo nemoci funkci převzal premiér Michail Mišustin. Ten by ale stál v čele země jen dočasně. Do dvou týdnů by musely proběhnout prezidentské volby. A právě tady začíná nejistota. „Pokud Putin zemře náhle, vznikne obrovský tlak, aby se předešlo chaosu. Nikdo nechce návrat devadesátých let ani občanskou válku,“ varuje politolog Julian Waller z George Washington University.
Podle Bensona v moderním Rusku existuje jen málo precedentů pro chaos, který by změna stráží mohla přinést.
„Poslední velká krize, které ruský režim čelil, nastala v roce 2023, kdy vůdce žoldáků Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin zahájil pokus o vojenskou vzpouru, která přivedla jeho bojovníky z Rostova na Donu až k branám Moskvy. Ruské úřady byly zaskočeny. Během vzpoury byly veřejné zprávy vzácné a ruské vedení se zdálo nejisté, jak reagovat,“ připomíná novinář.
Na seznamu „nové krve“ jsou například Alexej Ďumin, Putinův někdejší bodyguard, či Dmitrij Patrušev, syn bývalého šéfa bezpečnostní rady. Oba patří k činitelům, kteří mají systém udržet, ale zároveň nejsou zatíženi věkem staré gardy.
Jak by Rusko reagovalo na Putinovu smrt? Politoložka Margarita Zavadská z Finského institutu pro mezinárodní vztahy nevylučuje, že Kreml by zprávu o úmrtí nějakou dobu tajil. „Jeho náhlá absence by byla šokem, ale lidé spíše zaujmou vyčkávací postoj, než aby okamžitě vyšli do ulic,“ uvedla. Opozice je v exilu a rozdělená, armáda bez jednotného postoje. „Rusko po Putinovi se pravděpodobně nestane demokratickým režimem,“ dodává Zavadská.
Putin mezitím spoléhá na jinou nesmrtelnost, totiž tu historickou. Vztahy s Čínou označil za „na nejvyšší úrovni v historii“ a připomněl „hrdinský čin“ společného vítězství ve druhé světové válce. Podle něj oba státy tvoří nový světový řád, nezávislý na Západu.