Bývalý prezident Václav Klaus a jeho slavný institut napsali otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi. A ač se schovává za obavy o osud Ukrajiny, vzkaz je jasný – exprezident by si prostě přál, aby Česko naslouchalo Rusku tak, jak to dělá dlouhodobě on sám. Jenže to má smůlu.
Klaus se v dopise dojemně zajímá o to, aby nedošlo k rozvratu ukrajinské ekonomiky, a varuje před eskalací situace. Fiala je dokonce podle Klause „nepochopitelně pasivní“, což je skutečně zvláštní tvrzení ve chvíli, kdy český ministr zahraničí Ukrajinu oficiálně navštívil a kdy vláda jasně deklaruje, že za svým partnerem stojí. Jenže Klausovi jde samozřejmě o úplně jinou pasivitu, což dokazuje níže.
„I když Rusko nepochybně sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků konfliktu, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně. Bez Ruska a na jeho úkor nelze dnešní konflikt vyřešit,“ píše Institut Václava Klause, aniž by specifikoval, které ruské obavy jsou legitimní. Vstup suverénní země do NATO? Nejspíš.
A pokračuje to ještě lépe: „My už nechceme a nemůžeme mlčet. Už bylo dost politických vytáček, šíření paniky a přilévání oleje do ohně. Odmítáme pokusy zapojovat Českou republiku do vojenské eskalace konfliktu, dodávat do jeho ohniska zbraně, podílet se na zvyšování napětí, jakož i zneužívat konflikt kolem Ukrajiny v domácím vnitropolitickém zápase a vytvářet atmosféru, v níž je povolován jen jeden „správný“ názor. Nevytvářejme nepřátele z těch, kteří mají názor jiný.“
Klausovo chování je ostudné. Odpovídá rétorice extremistické SPD a komunistických Haló novin. A kryje se také s mlčením Pražského hradu nebo s vyjadřováním některých poslanců hnutí ANO, například Patrika Nachera. Jediným válečným štváčem je Rusko. A pokud někdo brání jeho údajné zájmy, chová se jako kolaborant a jako někdo, kdo neuznává suverenitu našeho důležitého partnera, kterým Ukrajina i přes všechny své problémy nepochybně je.