V České republice za poslední rok zesílili extremisté, zejména ti, kteří se rozhodli přiživit na migrační vlně. Často se ale ve společnosti vytváří naprosto mylný dojem – takový, že názory každého, kdo s nějakými bartošovci, konvičkovci a zemanovci nesouhlasí, musí být nutně levicový a pokrokový. Přitom jako by se zapomnělo, že by prostě stačilo být rozumný.

Zejména internetové diskuze vyvolávají zdání, že tady opravdu máme dva póly, které by tak rád viděl Miloš Zeman. Ten, co se raduje z každé sprosté hlouposti, kterou tady náš pan prezident tak rád pronáší, a nějakou tu spíše levicově smýšlející „pražskou kavárnu“. Nemá příliš smysl rozepisovat se o té první skupině, jako spíše o té druhé.

Většinu lidí z této části společnosti, ať už přistoupíme na rétoriku Jiřího Ovčáčka nebo ne, spojuje to hlavní: Nespokojenost s Milošem Zemanem, s jeho chováním, s jeho názory, ale například také s tím, jakým způsobem se vůbec stal prezidentem. S tím velmi často souvisí také to, že tito lidé odmítají xenofobii a uměle vyvolávaný strach z uprchlíků. Ovšem zdá se, že existuje mnohem širší seznam věcí, které musíte splňovat, abyste nebyl označen za nácka, xenofoba, rasistu nebo právě Zemanova fanouška.

Autorka tohoto textu se před časem setkala se situací, kdy bylo Svobodné fórum označeno za proruské – ovšem souviselo to s článkem, který s Ruskem vůbec nesouvisel, prostě jen nekonvenoval s názory toho, kdo web takto ohodnotil. To je právě ta naprosto nesmyslná konstrukce, která je zarážející – nesouhlasíš s jednou dílčí věci, která je v tomto společenském diskurzu vyžadovaná, a tak sem nepatříš.

Často je vytvářen naprosto nepochopitelný dojem, že nejdůležitějšími tématy dnešní doby jsou Klinika, Prague Pride nebo gender. Pokud si náhodou myslíte, že nelegálně zabírat soukromý majetek není v pořádku, nezajímá vás, kdo s kým chodí, nebo se vám nezdá, že by ženy byly v naší společnosti tak strašně znevýhodněny, že by se na to měly vytvářet zákony, už prostě nejste in. Možná jste proti Zemanovi, ale to samozřejmě nestačí, protože brzdíte vývoj naší společnosti správným směrem.

Podobným věcem nahrává i jistá legitimizace levicového extremismu, jehož představitelé vytvářejí mylnou image, že jsou těmi, kdo bojují proti tomu pravicovému. A to pak najednou stojíte na demonstraci, protože samozřejmě každý slušný člověk odsuzuje, pokud někdo na jakékoli podniky kreslí hákové kříže, a kolem vás jsou mimo jiné vlajky s Internacionálou. Takže máte jít za lepší svět bojovat s komunisty.

A co když s nimi za nic bojovat nechcete? Co když prostě nechcete, aby bylo v jakékoli společenské situaci možné hajlovat úplně stejně jako propagovat komunismus? To je pak značně matoucí, protože není možné vás zařadit do zajeté škatulky a obrátí se proti vám oba tyto tábory.

Společenská diskuze v Česku je plná někdy opravdu podivných témat. Všichni víme, že odsuzovat Miloše Zemana je jednoduché – a tak to taky děláme, protože ono koneckonců není možné nalézt na něm cokoli pozitivního. A pak se tu dohadujeme nad margináliemi, které tak nějak bezpečně zakrývají to, co je opravdu důležité, o čem se příliš diskutovat nechce – totiž to, jak se Česká republika pomalu mění na nesvobodnou zemi. Tu mění ti, kdo mají moc, současná vláda a zejména Andrej Babiš. Jenže ten čas od času řekne něco proti uprchlíkům a pak se jde vyfotit na Kliniku, obojí dobře prodá, a tak z jeho kritiky moc lajků na Facebooku nezískáte.