Spisovatelka Alena Mornštajnová se brání nařčení, že ve svém novém románu Les v domě použila příběh umělkyně Toy Box. „O jejím příběhu jsem se dozvěděla minulý týden,“ uvedla pro web Aktuálně.cz. Za Mornštajnovou stojí i nakladatelství Host. Umělkyně ale dál trvá na tom, že byl její příběh zneužit, a zvažuje možnost žaloby.
Autorka bestsellerů Alena Mornštajnová vydala před nedávnem svou šestou knihu nazvanou Les v domě. Svým úspěchem navázal titul na její předchozí díla. Krátce nato ale výtvarnice Klára Tellnerová, která vystupuje pod pseudonymem Toy Box, Mornštajnovou obvinila, že použila bez souhlasu její vlastní příběh sexuálního zneužívání v dětství.
Román Les v domě vypráví o dívce, které se říká cácorka. A v dětství byla zneužita svým nevlastním dědečkem. Totéž se stalo výtvarnici Toy Box. „Ano, skutečně to podle mne vypadá, že naše aktuálně neprodávanější spisovatelka exploatovala příběh toho, jak jsem byla zneužitá v dětství nevlastním dědečkem, a použila to jako hlavní motiv nové knihy Les v domě,“ uvedla na svých sociálních sítích. Autorka komiksů již před lety promluvila o tom, že když jí byly 3–4 roky, zneužil ji otčím jejího otce. Následky si nesla až do dospělosti. O svém zážitku napsala před čtyřmi lety text pro Alarm a je přesvědčená, že právě z toho Mornštajnová vycházela. Podrobnosti popsala také na svém webu.
Mornštajnová nejprve reagovala na svém facebookovém profilu jednou větou: „Příběh mé knihy Les v domě není inspirován žádným skutečným příběhem.“ Pro Aktuálně.cz potom dodala, že se o příběhu umělkyně dozvěděla teprve minulý týden ze sociálních sítí. „Jako spisovatelka pracuji s nejrůznějšími zdroji a hlavně se svojí fantazií. Alarm ale opravdu nečtu a na sociálních sítích se do diskusí nepouštím. Tím méně, jsem-li už předem odsouzena,“ řekla.
Šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík obvinění také odmítá. Podobnosti knihy s článkem, které jsou podle umělkyně například v motivech dvougeneračního domku se zlými prarodiči, mladé matky, lesa, dědečka a panenky se podle něj objevují v jiných souvislostech a mnohokrát nehrají v příběhu velkou roli. „Všechny tyto motivy se opravdu v románu objevují, jenže každý v odlišných souvislostech. Zatímco Toy Box si sama vyrobila panenku s černým nádorem a v jejím životě hraje důležitou roli, neboť si na ní uvědomuje své trauma, v případě románu Les v domě ji hlavní hrdinka cácora dostala od svého dědečka jako úplatek, aby mlčela o tom, co jí dělá,“ napsal Balaštík.
„Motiv dvougeneračního domku v článku Toy Box žádnou významnou roli nehraje, v románu jde naopak o zásadní místo, neboť právě zde dochází k pravidelnému zneužívání dědečkem, a proto jej také na konci knihy hrdinka zapálí,“ popisuje dál. I samotné zneužití dědečkem se podle něj liší v okolnostech a následných projevech traumatu. „V románu jde navíc pouze o jedno z témat, a po mém soudu (to už je ale interpretace) nikoliv to nejdůležitější,“ dodává.
Text uzavírá přáním se s Toy Box sejít a záležitost vyřešit. „Považoval bych samozřejmě za ideální sejít se s Toy Box a vysvětlit si, o čem je literatura, jak pracuje spisovatel, a dozvědět se naopak něco o autentické zkušenosti oběti. Stále doufám, že to ještě bude možné. I přesto, že v tomto nesmyslném sporu se cítíme oběťmi úplně všichni. Je jí Alena Mornštajnová a její kniha, na které toto falešné obvinění stejně ulpí, literatura, jíž je upíráno právo být uměním a inspirovat se čímkoliv a svobodně skutečnost přetvářet, a zřejmě se jí cítí být i sama Toy Box, která se kvůli nepochopení a nešťastné interpretaci domnívá, že jí bylo něco ukradeno,“ píše Balaštík. „Kniha, která důležité společenské téma mohla otevřít veřejnosti, je tak předmětem zcela jiného sporu než toho, jak a proč ke znásilněním dochází, jaké následky mají a co má společnost dělat, aby to přestalo.“
Vyjádření Mornštajnové ani obsáhlý text šéfredaktora Hostu nepřipadají umělkyni Toy Box dostatečné. V úterý na svém webu zveřejnila odpověď ve formě komiksu, ve kterém ironicky popisuje případné setkání a rozhovor s šéfredaktorem. Na dotaz Aktuálně.cz také uvedla, že na základě rad advokátů zvažuje možnost žaloby za porušení práva na ochranu osobnosti.