Falmer a Bureš. Agenti StB chtějí volit novináře ČT

ČTK

Vojtěch Filip a Josef Skála | FOTO: ČTK

Komunista Filip roste s funkcí. Z bolševického strýce, který doma v Ledenicích „šoupe nohama“, zato v pražské sněmovně je rovnou za Gottwalda, se den za dnem stává reálné nebezpečí pro svobodnou republiku.

Z klinče s Babišem, v němž komunista drží u moci miliardáře a dotačního velmože chrání před trestem za nadnárodní machinace, se totiž rodí celá východní fronta, navrch podporovaná kremelským přisluhovačem z Hradčan. Už dávno přitom nejde o strašidelný zámek, kterému jsme za poslední roky uvykli coby obskurní atrakci s komunistickými fosíliemi, kterou si je dobré čas od času připomenout. Filip i Babiš teď hrají o holou existenci.

První v bratrovražedném boji uvnitř  KSČM, kde jde šéfovi komunistů alias agentu Falmerovi po krku horlivější  kolega ze Státní bezpečnosti a vítač sovětské okupační armády v srpnu 1968 s trefným krycím jménem Josif, Josef Skála. Druhý pak v čiré hrůze před arestem na Pankráci a vratkou podvodných stamilionů zpět Evropské unii.

Oba jsou odhodláni „tvrdě a nekompromisně“ zúčtovat s opozicí, svobodnými médii a s každým odpůrcem jejich režimu. Že mají Falmer a Bureš v genech společnou matku, Státní bezpečnost a její zuřivost v boji s třídním nepřítelem, tedy s každým, kdo ohrožuje jejich osobní zájmy a blahobyt,  je teď vidět víc než kdy  jindy.

Jak obludných rozměrů dosahuje jejich mocenský holtport  a kam až sahá drzost KSČM,  předvedl čerstvě sám nejvyšší komunista.  S ocelí v duhovkách totiž oznámil veřejnosti úmysl přijít po prázdninách do sněmovny s novým „mediálním“ zákonem. Podle něj budou čeští novináři (sic!) voleni a mají podávat i majetková přiznání. Jako politici.

„Budeme muset sáhnout k tomu, že kdo bude chtít být novinář, bude muset být zvolený. Každé čtyři roky se bude muset podvolit volbě,“ hřímá  komunistický předseda. Kdo je „my“  je zřejmé: hlasovací perpetuum v poslanecké sněmovně, které tlačí republiku zpátky do časů normalizace.

Zda bude navrch nutný i souhlas komunistického politbyra s kontrasignací Agrofertu nebo čestné prohlášení o rasové čistotě novinářského adepta před zvláštní komisí SPD, zatím nevíme. Odborné parametry volby lze ale vytušit předem: zkouška z citací ze 443 článků Jiřího Ovčáčka, které napsal za dva roky v Haló novinách, oslavná stať na téma Miloš Zeman na Národní aneb Příběh opravdového člověka a reportáž s názvem Motýle milují řepku. Cesta na veřejnoprávní obrazovku pak bude volná.

Že nejde o žert, ale o ryze normalizační choutky, potvrdil  Filip záhy Hospodářským novinám. „Nemyslím to ironicky. Myslím to úplně vážně, zejména ve veřejnoprávních médiích. Ta budou první,“ vyhrožuje komunista.  Že nemluví do větru po šesti stakanech stoličné a raportu na ruském velvyslanectví ani tu nejde o další z příběhů obyčejného šílenství, ale je si jistý souzněním  parlamentních extremistů a k smrti vyděšeným Babišem, lze vsadit hned na první dobrou.

Nejde přitom o extra novinku, jak v zemi umlčet svobodu slova. Jiný  komunista a Filipův souputník  Leo Luzar sedí ausgerechnet přičiněním Babiše v parlamentním podvýboru… pro svobodu slova! Partaj, která  celá desetiletí dusila zemi nesvobodou a na kontě má 280 popravených, 374 zastřelených na hranicích, 4500–7000 utýraných ve věznicích, 250 000 odsouzených a 300 000 emigrantů, dnes ve Sněmovně dohlíží na hlavní atribut demokracie, který přitom z duše nenávidí. O Luzarově nedávném návrhu na kriminál pro každého, kdo se nelichotivě vyjádří  o prezidentu republiky, ani nemluvě.

Filipův nápad  není  žádná  kuriozitka z parlamentních kuloárů.  V zemi, kde je do funkce ministryně spravedlnosti narychlo instalována Zemanova „Mařenka“ Benešová, jejíž ochotu posloužit premiérovi společným listováním v živých kauzách zažil autor těchto řádek před léty na Úřadu vlády a jež teď ohýbá páteř zase před Babišem, projde komunistům cokoliv.

Co bylo před třiceti lety nemyslitelné,  je dnes realitou: komunistická strana drží nad vodou vládu, premiéra vodí jako svoji loutku a podle libosti smýká sněmovnou. Dát roubík veřejnoprávním médiím a „zvolit“  do nich  osvědčené kádry je ovšem její nejvyšší meta pro bolševickou a proruskou propagandu. Adoraci VŘSR a Února pak kvapně doplní reportáže České státní televize ze špuntárny a s rozhořčenými požadavky pracujícího lidu na odchod republiky z NATO a Evropské unie.

Kulturu na obrazovce pak zajistí seriál o Alexandrovcích nebo recitál národní umělkyně Heleny Žalobové na zámku v Lánech. Ochotných novinářských adeptů, kteří dnešním normalizátorům konvenují,  je totiž  víc než dost; gumové charaktery bez špetky svědomí jsou k mání jak v redakcích Babišových médií, tak v nejnovějších přestupech z privátních stanic do veřejnoprávního rozhlasu, ostřílené dezinformátory z Parlamentních listů a nájemní hlupce z Barrandova nevyjímaje.

Moc času přitom nezbývá. Letenská pláň, zaplněná svobodomyslnými občany, je totiž nadlouho poslední nadějí, jak poslat fízly v čele země i s jejich skandály a šílenými plány k čertu. Teď nebo nikdy. Falmere, Bureši, Miloši, končíme!

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner