Fanatický duchovní o fotbale: Kdo se raduje po gólu, zaslouží si plivnout do tváře

Je pozoruhodné, jak může bigotní náboženská víra (a to jakákoliv) naložit s tak obyčejnou věcí, jakou je fotbal. Tedy hrou, jíž se po celém světě věnují miliony dospělých i dětí. Na závadu jsou nejen pravidla – postranní čáry, počet hráčů nebo samotná existence rozhodčího –, či branky, ale i tolik oblíbené oblékání dresů se jmény fotbalových hvězd. 

Ukázkovým příkladem je fatva (nábožensko-právní stanovisko či dobrozdání učence, jež zkoumá, zda je to či ono jednání v souladu s islámem) vydaná v srpnu 2005 v Saúdské Arábii. Kdo přesně je jejím autorem, zůstává přitom dodnes nejasné, některé zdroje hovoří o šejkovi jménem Abdallah Al-Najdi.

V dokumentu, který nemá v sunnitském islámu váhu závazného příkazu (jako v případě šíitů), ale jen doporučení, se mimo jiné píše:

• „Nehrajte fotbal na hřišti ohraničeném čarami, protože to je způsob nevěřících…“
• Nepoužívejte „terminologii zavedenou nevěřícími a polyteisty, jako například faul, pokutový kop, rohový kop a gól. Ten, kdo tyto výrazy vysloví, by měl být potrestán, pokárán, vyloučen ze hry…“
  

  Dále čtěte

  Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

  Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

• Ten, kdo zraní protihráče, „nedostane žlutou ani červenou kartu, ale případ bude… posuzován podle muslimského práva. Zraněný hráč musí uplatnit svá práva podle šaríe, jak je uvedeno v koránu…“
• Nehrajte ve stejném počtu hráčů jako „nevěřící, židé, křesťané a zejména podlá Amerika. Jinými slovy, nesmí hrát jedenáct hráčů. Zvolte větší nebo menší počet.“
• „Hrajte v normálním oblečení nebo v dišdaších (tradiční dlouhá košile sahající ke kotníkům; pozn. red.) nebo v něčem podobném, ale ne v barevných trenýrkách a očíslovaných dresech. Trenýrky a dresy nejsou vhodným oblečením pro muslimy. Jsou to oděvy nevěřících a Západu.“
• „Nehrajte 45 minut, jak je zvykem u židů, křesťanů a ve všech zemích nevěřících a ateistů… Musíte být jiní než nevěřící, odchýlit se od jejich cesty a v ničem je nenapodobovat.“
• Nerozdělujte hru „na dvě části, ale hrajte v kuse nebo ji rozdělte na tři části, abyste se odlišili od hříšných a vzpurných, nevěřících a polyteistů“.
• Nedopusťte, aby se na hřišti pohyboval někdo, „kdo sleduje hráče a říká se mu rozhodčí, protože po zrušení mezinárodních pravidel, jako je faul, pokutový kop, rohový kop a tak dále není jeho přítomnost potřeba“.
• Pokud někdo vstřelí gól, a pak „se rozběhne, aby za ním jeho spoluhráči běželi a objímali ho, jako to dělají hráči v Americe a Francii, měli byste mu plivnout do tváře, potrestat ho a pokárat, neboť co má radost, objímání a líbání společného se sportem?“
• Z fotbalové branky sejměte břevno. „Jinými slovy vyjměte příčný sloupek nebo tyč…, aby se branka nepodobala tomu, co je zvykem u nevěřících, a abyste porušili despotická mezinárodní pravidla fotbalu.“
• Pokud splníte uvedená pravidla a podmínky, pamatujte, že nehrajete kvůli výsledku, ale „s úmyslem zlepšit svou fyzickou zdatnost za účelem džihádu pro Alláha a připravit se na dobu, kdy bude džihádu zapotřebí. Člověk by neměl ztrácet čas oslavováním falešného vítězství“.

Je třeba říct, že naprostá většina saudských duchovních, včetně nejvyšších náboženských autorit fatvu odmítla s tím, že „muslimské náboženské právo umožňuje hrát fotbal podle mezinárodních pravidel“. Autory fatvy dokonce označili za zločince, kteří zasévají jed do společnosti.

Radikální odsudky fotbalu tím ale neskončily. Obvykle jsou motivovány a zdůvodněny Mohamedovým výrokem o tom, že „kdokoli napodobuje skupinu lidí, stává se jedním z nich“.

Vlivný saúdský duchovní Abd al-Rahman al-Barrak označil fotbal za „matku všech zločinů“. Tato hra je podle něj součástí židovského spiknutí proti muslimům, jež je má vzdálit od Alláha a zviklat jejich morálku. Zároveň vede k „neopodstatněným projevům radosti“.

V květnu 2014 vydal tento šejk fatvu, v níž prohlásil, že fotbal plodí „ohavné činy, jež jsou v rozporu s náboženstvím, jako je přátelství s nevěřícími a jejich obdiv. Jedním z takových projevů je obdiv fotbalistů z nevěřících týmů, jejich chválení a uctívání slovem i skutkem…“

„To znamená,“ uzavírá šejk Abd al-Rahman al-Barrak, že „je zakázáno chválit nebo oslavovat nevěřící (fotbalisty)…“

Nošením dresů se jmény fotbalových hvězd se na svém youtube kanálu zabýval v lednu 2018 i newyorský duchovní Muhammad Ibn Muneer, podle něhož je „nepřípustné nosit fotbalové dresy, na nichž jsou jména nemuslimů.“

Navzdory názorům několika radikálních duchovních oblékají miliony dětí v islámských zemích dresy se jmény evropských nebo jihoamerických hvězd, fotbal hrají na hřišti ohraničeném čarami, branky mají břevno, po gólu se hráči radují a rozhodčí trestají fauly nikoli podle islámského práva šaría, nýbrž trestným kopem a žlutou kartou. Příští mistrovství světa se ostatně koná za rok v Kataru.