Nově zvolený prezident Petr Pavel a ředitel NKÚ Miroslav Kala FOTO: Petr Pavel / se souhlasem
FOTO: Petr Pavel / se souhlasem
Hradní okruh se těžko smiřuje s prohrou svého kandidáta Andreje Babiše. Po počátečním šoku, kdy zkrachoval plán na poklidné předání úřadu, se začíná bránit. Zemanovci si vzali na paškál aktivity Petra Pavla. Zapomněli už, jak se choval jejich prezident?
S postupujícím časem se objevuje kritika prezidenta Pavla, zda si nepočíná příliš horlivě. Zda četnými osobními schůzkami a telefonickými rozhovory nepřekračuje svoje pravomoci. Měl by prý ubrat a chovat se pokorněji.
Tyto výhrady zaznívají nejčastěji z tábora podporujícího Babiše, který zrovna v kampani pokorou nepřekypoval. Totéž platí pro samotného Zemana, jenž nerespektuje ani soudní rozhodnutí.
Nebezpečná hra?
První se ozvala Zemanova poradkyně a bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. V počínání zvoleného prezidenta prý nalézá trestný čin.
„Petr Pavel se svým úřadováním ‚bez mandátu‘ může dopouštět trestného činu přisvojování pravomoci úřadu dle paragrafu 328 tr. zákoníku. Vykonává úkony, které jsou vyhrazeny orgánu veřejné moci. Mandát k nim získává až složením slibu, tedy 9. 3. 2023,“ komentuje „překvapivé“ kroky nového prezidenta, jichž prý může litovat.
Benešová nemá pro tato tvrzení žádné důkazy, nicméně rozpoutala smršť útoků. Generál Pavel leží v žaludku zejména proruské scéně jakožto údajná loutka NATO, která nás zavleče do války. S chutí proto převzala vznesená podezření a šíří je na sociálních sítích.
Nový prezident chce kvůli závažným pochybnostem provést hloubkový audit. Vyjádřil nedůvěru prezidentské ochrance vedené Mynářovým přítelem Balážem. Před svým nástupem hodlá prověřit hradní prostory, zda nejsou napíchnuty odposlechy. Tento přístup předběžné opatrnosti je vzhledem k osazenstvu Hradu zcela legitimní.
K Benešové se proto přidala kancelář prezidenta, jež vydala tiskové prohlášení podepsané mluvčím Jiřím Ovčáčkem. „Zdá se, že někdo rozehrává nebezpečnou hru s ústavními institucemi, selektivně jim předkládá domněnky a podezření, nebo je naopak zatajuje. Součástí jsou informační úniky do vybraných médií a k vybraným politikům,“ uvedl.
Budu aktivní, ne aktivistický
Petr Pavel se k těmto výhradám vyjádřil v rozhovoru pro portál Novinky. Odmítl, že si na sebe nabaluje pravomoci, které mu nepřísluší. „Proto také veškerá jednání vedu jako zvolený prezident, který nepřijímá žádná rozhodnutí, ale seznamuje se se situací,“ uvedl.
Přechodné období do inaugurace chce využít k tomu, aby se seznámil s co největším počtem lidí, se kterými potom bude přicházet do styku. Zdůraznil, že bude aktivní prezident, ne aktivistický.
Své zahraničněpolitické kroky chce konzultovat s vládou, aby s ní byl v jednotě. S ministrem zahraničí konzultoval i telefonát s tchajwanskou prezidentkou, který pobouřil čínskou stranu. Není ovšem myslitelné připustit, aby nám někdo přikazoval, kdo smí a nesmí prezidentovi zavolat.
„Je to hlavně o tom, nepřekračovat pravomoci, a to rozhodně dělat nebudu. Od počátku jsem jasně deklaroval, že se budu striktně držet v mezích Ústavy, a to nejenom litery, ale i zvyklostí,“ slibuje Pavel. To není zase tak málo. Proč?
Protiústavní puč
Pokud dnes mají Pavlovi odpůrci obavy, zda nepřekračuje své pravomoci, zapomínají už na chování jeho předchůdce Miloše Zemana před inaugurací v březnu 2013. Tehdy absolvoval sérii schůzek s politickými činiteli, vysoce postavenými úředníky a mimo jiné i s vlivným lobbistou Miroslavem Janstou, napojeným na ČSSD.
Podstatnější byly ale tehdejší Zemanovy velikášské ambice. Krátce po svém zvolení prohlásil, že má přímý mandát od občanů a cítí se proto oprávněn prosazovat svoji agendu nad rámec prezidentských pravomocí.
Jenže tyto pravomoci definuje Ústava, která se přímou volbou nezměnila. Umí si někdo představit, co by se dělo, kdyby takto vystoupil prezident Pavel? Jakou smršť nenávisti by si vysloužil zejména od zemanovců, kteří ho dnes vyzývají k pokoře?
Zeman se po svém zvolení vyslovil pro předčasné volby. Prý kvůli straně LIDEM, jež vznikla rozštěpením Věcí veřejných. Podle jeho mínění ji „nikdo nevolil“. V té době si pohrával i s myšlenkou, kterou v poslední době opustil, že lze odvolat premiéra bez jakýchkoli podmínek. Vláda tyto úvahy odmítla jako pokus o protiústavní puč.
To nebylo všechno. Zeman si musel být vědom toho, že prezident nemá zákonodárnou iniciativu, přesto chtěl prosadit třeba zákon o majetkových přiznáních. A to vše se odehrávalo ještě před složením prezidentského slibu. Benešová, už tehdy jeho věrná spojenkyně, ani nehlesla.
Ohýbání Ústavy
Ještě kontroverznější bylo počínání prezidenta Zemana nedlouho po inauguraci. V létě 2013 využil demise vlády a sestavil kabinet svých chráněnců z mimoparlamentní strany SPOZ, sympatizantů a sponzorů, včetně účasti dnes velmi úzkostlivé Marie Benešové.
Zeman popřel elementární ústavní zvyklosti i sám sebe, jelikož sestavil Rusnokovu vládu bez parlamentní dohody, aniž její členové prošli volbami. Nezvykle rozbujelý aktivismus projevil ještě mnohokrát.
Docílil sestavení menšinové vlády premiéra Babiše ANO a ČSSD tolerované KSČM. Hrad jako neformální čtvrtý koaliční partner do ní dosadil několik svých ministrů. Zabránil jmenování dvou ministrů ČSSD.
Zeman po sněmovních volbách kalkuloval s tím, že jmenuje Andreje Babiše předsedou vlády na libovolnou dobu, ačkoli neměl parlamentní většinu. Nesmyslnost této akce si uvědomil i šéf ANO, což přispělo k jejich přechodnému rozkolu.
To vše je dnes naštěstí trpkou minulostí. A obavy zemanovců z překračování Pavlových pravomocí jsou z výše uvedených důvodů farizejské.
Jinou věcí je, jak se tým nového prezidenta po odsunu Mynářových lidí vypořádá s dědictvím v zaminovaném poli, kde lze podle otevřených zdrojů očekávat policejní vyšetřování, ale i prověrku výhodnosti uzavřených smluv. Hradní osazenstvo má důvody bránit se do posledního dechu, jde mu o všechno.
