Europoslanec Jan Farský (STAN) FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
ROZHOVOR / Část Babišovy koaliční vlády je vyloženě proruská, proto nemohlo být Rusko v programovém prohlášení uvedeno jako hrozba, říká europoslanec Jan Farský (STAN). V rozhovoru, který poskytl deníku FORUM 24 přímo v Evropském parlamentu v Bruselu, hovoří o iluzích, které Babiš šíří mezi svými voliči, a konstatuje, že Ukrajina je naším štítem vůči ruskému imperialismu: „Pokud chceme být v Evropě v bezpečí, tak jediná cesta je, abychom sestřelili každou ruskou stíhačku, která naruší vzdušný prostor některého z členských států EU a NATO.“
Spojené státy americké zveřejnily svou novou bezpečnostní strategii, v níž se s Evropou příliš nepočítá. Co to pro nás znamená v situaci, kdy je Evropa ohrožena hned několika revizionistickými mocnostmi, na prvním místě Ruskem?
Američtí prezidenti nám to v různých obměnách říkají už roky, byť dosud to nebylo takto drsné jako ze strany Donalda Trumpa. USA dlouhodobě vyzývají Evropu, aby se v otázkách bezpečnosti postavila na vlastní nohy, protože pro Američany je prioritou Indo-Pacifik, kde je jejich vyzývatelem Čína. Už dlouho se snaží Evropanům vysvětlit, že Rusko je sice bouře, ale Čína, to je doslova klimatická změna, hrozba, která se bude jen zhoršovat. Teď, okořeněno Trumpovým přístupem, se nám americká bezpečnostní strategie čte opravdu špatně.
Aby nás USA školily, jak máme žít a že se navíc máme jako Evropa znovu rozdělit do národních států, považuji za nepřijatelné. To by byl konec Evropy i jednotlivých evropských států, které by se staly marginálními hráči na geopolitické šachovnici. Zároveň se mi nechce úplně nasazovat na Trumpa a USA, vždyť komu nejvíce hraje do karet rozkol mezi Evropou a Amerikou? Rusku! Proto nehodlám naskočit na vlnu, že se ve Washingtonu zbláznili. Musíme ovšem přijmout realitu, že se USA chtějí soustředit na své zájmy, především v rámci západní polokoule, a Evropa musí konečně přijmout zodpovědnost sama za sebe.
Jak ale ještě věřit v americké vůdcovství a spojenectví? Vždyť Trumpova rétorika je často protievropská.
Ano, Spojené státy stále méně pociťují své spojení s Evropou, to je dlouhodobý pohyb, který se děje, a nejspíše to už není vratné. Jde o jasný vzkaz pro Evropu. Musíme budovat evropský pilíř NATO, Evropané musejí disponovat takovou silou, aby sami odstrašili Rusko od útoku. Patřilo k evropské tradici 20. století, že Evropa neustále spoléhala na USA, které ji zachraňovaly za první, druhé i studené světové války. Také v roce 2022, když Rusko masivně zaútočilo na Ukrajinu, opět se nejdříve čekalo, co podnikne Washington. Je to pro Evropu v podstatě nedůstojná pozice. Pokud chce být EU geopolitickým hráčem, a nic jiného jí ani nezbývá, tak se i v bezpečnostní oblasti musejí evropské státy emancipovat. A to vůbec není negativní trend, poněvadž budování vojenských kapacit podpoří průmysl, stavebnictví, rozvoj vědy i školství.
Když se podíváte do programového prohlášení Babišovy vlády, tak válka Ruska proti Ukrajině a Evropě vlastně neexistuje, anebo se nás netýká. Není to problém?
Myslet si, že se rusko-ukrajinská válka nějak vyřeší a že Rusko je přece náš partner, to je problém. Rusko je totiž agresor, Putin je vrah a válečný zločinec, kterého může zastavit jen síla, buď ekonomická, anebo vojenská. Evropa má v součtu národních armád značnou vojenskou sílu, ale protože je fragmentovaná, působí slabě. Přesto náklady na obranu stouply v evropských státech NATO od roku 2021 takřka dvojnásobně.
Pokud to budeme dělat chytře, tak to Evropě může pomoci nejen s bezpečnostními problémy, ale třeba s výstavbou infrastruktury, dopravní i datové, stejně jako s výzkumem a vývojem. Vůle k posílení obranyschopnosti je na straně orgánů EU jednoznačná, to vidíme v Evropském parlamentu i v Evropské komisi. Ale klíčová jsou ministerstva obrany a generální štáby jednotlivých národních států, které často řeší spíše zdraví svých národních průmyslových šampionů než evropskou bezpečnost.
Řada národních vlád v EU a NATO, výrazně třeba Finsko a Švédsko, připravují nejen nové vojenské kapacity, ale pracují také na odolnosti svých společností. Jenže Babišova vláda od akutních bezpečnostních hrozeb odezírá a českým občanům nabízí falešnou útěchu. Nezanedbala to už Fialova vláda? Máte nějaký recept, jak to napravit?
Připomněl bych vydání příručky „72 hodin“, která občanům České republiky vysvětluje, jak se chovat v krizové situaci, což byla vlastně maličkost, ale přesto mohla vyjít až po volbách. Ve Fialově vládě totiž panovala obava, že tím lidi vystrašíme. Přitom šlo o jednoduchou přípravu na první tři dny, které jsou v době krize, například války, zcela rozhodující. Jenže Babišova vláda chce úplně zavřít oči, hodlá se tvářit, že nás Rusko nevidí a problém je tudíž vyřešen.
Měl jsem nedávno v Česku na návštěvě devět starostů z Ukrajiny, z jejího východu i západu. Nepřijel pouze starosta Izjumu, který řešil vážné problémy související s blízkostí fronty. A další starosta v polovině týdne odjel, protože mu v bojích padl synovec. Když jsem se jich na konci návštěvy ptal, co by nám dali jako doporučení, tak říkali, abychom hlavně o ruské hrozbě veřejně mluvili, jinak by v případě skutečné krize mohla vypuknout panika. A ta vezme vždy na začátku hodně sil.
Česko a střední Evropa jsou prostě předmětem ruského mocenského zájmu, Rusko nás chce mít ve své sféře vlivu. Dávno na nás útočí, vždyť ve Vrběticích zahynuli čeští občané, odehrál se pokus o podpálení dopravního depa v Praze, zdokumentovány jsou kybernetické útoky organizované z Ruska. Část Babišovy koaliční vlády je vyloženě proruská, třeba SPD, proto nemohlo být Rusko v programovém prohlášení uvedeno jako hrozba. To se sešlo se snahou Andreje Babiše tvářit se před občany, že je vlastně všechno v pořádku a svět se nemění. Jde o krátkozraká populistická řešení bez dlouhodobé vize. Jenže Rusko má vůli a ochotu k agresivitě, klidně obětuje statisíce lidí v nějaké další válce. Tím se zásadně liší od Evropy.
V Sunday Times vyšel rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, který tam říká, že se blíží čas, kdy bude třeba sestřelovat ruské drony a letadla nad Evropou. Nenastala ta doba už dávno? Rusové nás přece testují permanentně, řada červených linií byla překročena.
Pokud chceme být v Evropě v bezpečí, tak jediná cesta je, abychom sestřelili každou ruskou stíhačku, která naruší vzdušný prostor některého z členských států EU a NATO. Když se budeme nadále tvářit, že se nic neděje, tak příště už z Ruska přiletí rovnou dvě stíhačky. Musíme Rusům stanovit jasné hranice, jinak si je budou určovat sami. A to by pro nás nebylo dobré. Zastupoval jsem několik let Českou republiku v Parlamentním shromáždění členských zemí NATO a informace o tom, že Rusové monitorují kabely kolem celé Evropy i naše spojení s Amerikou, dostáváme dlouhodobě. Testují naše letectvo, radary i protivzdušnou obranu. Stále tak platí, že samo Rusko přibližuje svými aktivitami konflikt s Evropou a odstrašeno bude jedině silou.
Jak jste vnímal symbolická gesta Tomia Okamury z SPD jako nového předsedy poslanecké sněmovny? Mám na mysli sejmutí ukrajinské vlajky z budovy parlamentu a obstrukce kolem vyslání delegace na Parlamentní shromáždění členských zemí NATO.
Česko platí vysokou daň za to, že Babiš má kupu problémů a lidé jako Tomio Okamura jsou ochotní mu pomáhat s „řešením“. Babišovu vládu lze jednoznačně označit jako koalici pro nevydání Andreje Babiše k soudu. Okamura dlouhodobě usiloval o vysokou státní funkci, už po volbách v roce 2021 dával najevo, jak touží po tom, aby se stal místopředsedou sněmovny. To se nepodařilo, ale teď si to jako předseda sněmovny se vším servisem nesmírně užívá.
Naopak Piráti nyní skončili úplně bez funkcí ve vedení sněmovny a ve výborech. Ale mohou si za to sami, my jsme jim jako STAN nabízeli spolupráci, ale oni do toho šli „po pirátsku“. Fungují jako opozice v opozici a třeba tak splní svou demokratickou roli. Tomio Okamura se však mstí, chce ukázat, že je pánem domu a může cokoliv.
Větší nebezpečí však vidím v poslanci Jindřichu Rajchlovi, který je též členem klubu SPD. Zatímco Okamura je „jen“ politický podnikatel, Rajchl mobilizuje proti Evropě, šíří ruské narativy a projevuje se mnohem radikálněji.
Bude Babiš jako premiér se svými kauzami v EU v izolaci, zejména co se týče různých neformálních jednání? Nejsou pro něj střet zájmů a vyšetřování v Česku i Francii limitující?
Jako premiér bude formálně reprezentovat Českou republiku a takto bude i ostatními přijímán, ale jeho síla v EU bude minimální, například i proto, že hnutí ANO přestoupilo z liberální frakce Renew Europe čili Obnovme Evropu k národoveckým Patriotům pro Evropu, což je přemet velmi nepochopitelný. A navíc se jeho koaliční vláda opírá o extremisty. Premiér Babiš nebude mít v EU jednoduchou pozici.
Babišova koaliční vláda sází na obnovení Visegádské čtyřky, byť Polsko je dost jiné a nesdílí proruské narativy jako Ficovo Slovensko a Orbánovo Maďarsko…
Modlu V4 úplně nechápu. Její úkol byl, abychom vstoupili do NATO a EU, což se stalo. Máme Visegrádský mezinárodní fond, to funguje. Jinak samotná V4 nemá v EU velkou sílu, nepředstavuje ani blokační menšinu. Aktuálně se zdá, že V4 využívají ti, kteří mají nějaký průšvih. Aby ho rozmělnili, anebo skryli, vydávají ho za svůj národní zájem. Česká republika by neměla sloužit jako zástěrka pro Orbánovy či Ficovy problémy. Taková role se totiž po nás chce, ale nepřináší nám to žádné výhody. Daleko logičtější by mi připadalo stavět naše koalice na zájmech. Když chceme jako Česko řešit jadernou energetiku, tak bychom měli hledat podporu u Francie, v automobilovém průmyslu jsou našimi přirozenými spojenci Němci. Ať u toho klidně jsou i Slováci a Maďaři, ale nemá smysl se uzavírat do malé skupiny kolem V4. To v EU výrazně omezuje český vyjednávací potenciál.
Babišova vláda má ve svém programovém prohlášení řadu líbivých věcí, tváří se, jak to Česku prospěje, ale z hlediska ekonomického a bezpečnostního je to úplně jinak, byť se Andrej Babiš bude tvářit, že to tak je. Leitmotivem této vládní koalice je iluze bezpečí, iluze hospodářské prosperity, iluze politické síly v Evropě. Babišova vláda nabízí občanům jakýsi sen, ale vy se pak nesmíte ptát, jaká je skutečnost. I proto Babiš neustále hlásá, že lidé nemají věřit médiím, ale sám svými videi šíří vlastní příběh. Babiš, podobně jako Donald Trump, hodlá řídit vládu a stát přes sociální sítě.
S vaší europarlamentní frakcí Evropské lidové strany (EPP) jste navštívil Německo a spolkového kancléře Fridricha Merze. Probouzí se už Evropa a jakou úlohu v tom hraje Německo?
Průběžně se v Evropě rozšiřuje „Koalice ochotných“, k níž patří i Velká Británie, což je nesmírně důležité. Vznikl jakýsi triumvirát Starmer–Merz–Macron, na nich teď z větší části spočívá bezpečnost Evropy, byť mají paradoxně docela malou podporu své domácí veřejnosti. Němci se hodně nastartovali tím, když si schválili možnost zadlužení, takže teď disponují částkami 500 miliard na obnovu infrastruktury a 500 miliard na obranu. Francouzi naopak řeší obrovské ekonomické problémy, ale mají jaderné zbraně, ve větším množství než Velká Británie, která je navíc závislá na amerických nosičích. Dohromady tato „trojka“ disponuje silou schopnou zastavit Rusko. Také Poláci představují ohromnou sílu, protože na nic nečekali a rychle investovali do své obranyschopnosti, podobně jako baltské státy, které si dobře uvědomují ruskou hrozbu.
EU není obranný pakt, od toho máme NATO a doufám, že to tak i zůstane. Musíme posilovat evropský pilíř aliance, vojensky, ale též ekonomicky a technologicky. Když bude NATO stát na americkém i evropském pilíři, pak budeme žít v mnohem bezpečnějším světě. V rámci Evropy vzniká nová rozhodovací vrstva a pro ni je důležité právě i silné Německo. To má v Evropě dosud řadu odpůrců, což lze vysvětlit historickými důvody, ale většina evropských zemí chápe, že Německo nemůže rezignovat na svou evropskou odpovědnost. Přál bych si, aby Česko zůstalo co nejblíže „Koalici ochotných“, abychom ideálně byli její součástí. Jedině společnou silou můžeme Rusko odstrašit od válečné agrese vůči Evropě. Nebudeme žít v bezpečí, pokud se budeme podbízet Putinovi, protože to chápe jako nabídku našeho podvolení Rusku.
Nesměřujeme s Babišovou vládou právě mimo „Koalici ochotných“ zadržující Rusko?
Podle programového prohlášení Babišovy vlády to tak bohužel vypadá, přesto si všimněme, že jedna z prvních Babišových cest po sněmovních volbách vedla do Bruselu za Markem Ruttem, generálním tajemníkem NATO. Určitě mu Babiš nejel říct, že kašle na alianci. Spíše chtěl vysvětlit, že v programovém prohlášení vládní koalice některé věci nebudou, aby Babiše nezavřeli, ale jeho vláda nebude taková, jak se před svými voliči tváří. Kvůli České republice a českým občanům v to doufám, protože jinak hrozně riskujeme.
Mnohými je i v Česku vysmíváno tvrzení, že je Ukrajina štítem Evropy, co byste k tomu řekl?
Ukrajina rozhodně je štítem Evropy, Ukrajinci krvácí za to, aby udrželi mezinárodní řád, na kterém Evropa stojí. Ve chvíli, kdy se prosadí takzvané „právo silnějšího“, o což se Rusko snaží, bude to pro státy typu České republiky jednoduše řečeno konečná. Ukrajina brání Evropu, Západ a celý svobodný svět, v němž platí mezinárodní právo, kde se ctí určité hodnoty a dodržují dohody. Když padne Ukrajina, dosavadní mezinárodní řád se zhroutí. To nejspíše nikdo příčetný v Česku nechce. Když pomáháme Ukrajině, tak pomáháme i sami sobě. My Evropané posíláme vojenskou techniku a humanitární pomoc, ale Ukrajinci obětují své životy, abychom v Evropě mohli žít v klidu a míru. Ukrajina je jednoznačně naším štítem proti expanzivnímu ruskému imperialismu.
