Dodržování právních norem a jednání v souladu s pravidly, tedy ve slovníku bankovního sektoru „compliance“, je důležitou podmínkou pro spolupráci finančního ústavu s klientem. Běžně se stává, že banka odmítá pokračovat v úvěrování klienta, který čelí trestnímu stíhání. Známe to kupříkladu z historie převzetí podniku Kostelecké uzeniny, jejichž většinový podíl převzal miliardář Andrej Babiš právě díky tomu, že proti členům managementu bylo zahájeno trestní stíhání (později soudem označené za nedůvodné). Tehdy banka Citibank odmítla Kostelecké uzeniny dále úvěrovat.
Tato pravidla jsou v bankovním světě striktní a na jejich dodržování dohlíží dozor ČNB nad finančním trhem. Sdružení Free Czech Media se tedy obrací na guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a ředitelku sekce dohledu nad finančním trhem ČNB Zuzanu Silberovou, aby prověřili, zda banky dodržují princip compliance i v případě své spolupráce s holdingem Agrofert Andreje Babiše.
Zde zveřejňujeme dopis, který jsme zaslali vedení České národní banky.
Vážený pan
Ing. Jiří Rusnok
Guvernér České národní banky
Vážená paní
Zuzana Silberová, ředitelka
Sekce dohledu nad finančním trhem
Vážený pane guvernére, vážená paní ředitelko,
obracíme se na Vás v návaznosti na některé kauzy týkající se společností vlastněných Ing. Andrejem Babišem (míněno včetně společností převedených do svěřeneckého fondu a společností ovládaných údajným investičním fondem Hartenberg) tak, jak tyto byly prezentovány v tisku a jiných mediích.
Vzhledem ke skutečnosti, že „podezřelé“ (tedy prověřované Policií České republiky či mediálně věcně komentované ve smyslu možného porušení právního řádu České republiky) transakce jsou vypořádávány bankami, a vzhledem k tomu, že banky jsou povinny postupovat v souladu s pravidly „compliance“ a „know your customer“, máme za důvodné, že uvedené kontrolní mechanismy byly dotčenými bankami zanedbány. Pokud by k zanedbání nedošlo, nemohla by se řada referovaných případů uskutečnit, resp. banky měly přikročit k ukončení obchodního vztahu s daným klientem.
Česká národní banka, jako orgán dohledu, je oprávněna zkoumat postupy jednotlivých bank a jejich soulad jak s obecně závaznými právními normami, tak s normami upravujícími specificky podnikání bank a s normami vnitřními vydanými příslušnou bankou.
Zkoumání „compliance“ se z logiky věci musí vztahovat na osobu a obchody daného klienta celkově, ve všech jeho vztazích, obchodech známých bance z vlastního podnikání i případech známých z jiných zdrojů, zejména pak veřejných.
Otázky, které podle našeho soudu musely být bankami položeny a na které musely banky obdržet uspokojivé odpovědi umožňující pokračování obchodních vztahů vůči dotčené skupině společností, jsou následující:
- Získání zdrojů na nákup daňově zvýhodněných dluhopisů.
Jakým způsobem získal Ing. Babiš peněžní prostředky na nákup korunových dluhopisů, z jakých zdrojů? Byly tyto zdroje skutečně mimo okruh holdingu (a to včetně případných křížových ručení, které bylo použito pro financování projektu Farma Čapí hnízdo od HSBC)?
Tato otázka je zcela zásadní. Ing. Babiš přes veřejné přísliby nedoložil zdroj příjmů na danou transakci, předložil pouhé prohlášení, že na účtu byl dostatek prostředků, také prezentovaný majetkový audit vzbudil více otázek a pochybností, bez ohledu na věcné chyby v částkách. Pokud by zdroje byly poskytnuty přímo či nepřímo holdingem, například snížením jmění společnosti IMOBA, další bankou jako úvěr (zajištěný holdingem), případně od osob z daňových rájů, nestandardních jurisdikcí či s pouze formálním vlastnictvím (shell companies, special purpose vehicles), potom by celá transakce nákupu dluhopisů byla důvodně účelová, pravděpodobně dokonce trestným činem (půjčení peněz akcionáři/ovládající osobě společností na nákup jejího dluhu s daňovým zvýhodněním, nešlo by tedy o skutečné zadlužení, ale o přesun zisku (představovaného úrokovým diferenciálem) mimo dividendy (podléhající 15% zdanění na úrovni akcionáře).
Podstatný význam má i skutečnost, že v dané době byl Ing. Babiš politicky exponovanou osobou, a to na vládní úrovni.
- Role Agrofertu v kauze Farma Čapí hnízdo.
Protože Agrofert poskytl ručení za úvěr od HSBC, lze se důvodně domnívat, že skutečným ekonomickým vlastníkem Farmy byl vždy Agrofert. Bez ručení (a další spolupráce: pronájem pozemků, obecná podpora a řízení projektu) Agrofertu by firma Čapí hnízdo nemohla daný úvěr od banky získat.
Jak byl posuzován obchodní případ Čapí hnízdo ve vztahu mezi Agrofertem a HSBC? Jaké podklady AGFT bance poskytl a jakou skutečnou roli v tomto případu hrál (při čerpání a splácení úvěru)? Kdo byl v komunikaci vůči HSBC a v úvěrových podkladech uveden jako akcionář a kdo jako ovládající osoba/skutečný vlastník Farmy?
Pokud by platilo, že skutečným beneficientem investice do Farmy ČH byl vždy AGFT, resp. Ing. Babiš, jak se lze s ohledem na sdělení obvinění Policií České republiky, potom je tato transakce vysoce problematická.
Pro orgán dohledu by v této souvislosti mělo být významné i to, z jakého důvodu HSBC vztah s Agrofertem ukončila.
- Skutečné vlastnictví Agrofertu v době privatizace firmy Unipetrol.
Velice důležitá otázka – Agrofert prezentoval svou akcionářskou strukturu v době privatizace Unipetrolu jako mezinárodní s tím, že kontrolní podíl vlastní švýcarská společnost Ameropa. Podmínky nabytí a zejména převodu podílu na Ing. Babiše veřejně známé nejsou a nedají se z veřejných databází dohledat, firma Ameropa nemá uloženu ediční povinnost.
Pokud šlo o nastrčenou společnost, která podíl pouze držela, aby zakryla skutečného vlastníka, Ing. Babiše, pak jde o kvalitativně obdobný případ, jakým byla Mostecká uhelná společnost a její zdánlivé vlastnictví „americkou“ společností Appian.
Relevantní otázky musí zahrnovat, jakým způsobem a za jakých podmínek se měnila akcionářská struktura společnosti Agrofert a zda šlo o skutečné transakce nebo pouhé držení daných podílů. Jakou roli hrály různé zahraniční společnosti (Ameropa, O.F.I.)?
Tato otázka je relevantní i s ohledem na fakt, že promlčecí doba u privatizačních deliktů dosud neuplynula. Jde tedy o podobný případ jako oba výše uvedené.
- Profrost
Byly akcie Profrostu, které Ing. Babiš prodal Agrofertu v roce 2010 za cenu přesahující 500 mil. Kč, skutečně v této hodnotě, nebo šlo o daňovou optimalizaci, když ocenění stejných akcií ve stejné době, ale u jiné osoby (Simony Sokolové) bylo 7x nižší?
- Role společnosti Fertagra SA ve vlastnictví IMOBA a.s.
V letech 2000 až 2008 byla společnost IMOBA a. s. vlastněna švýcarskou společností Fertagra SA, před tím a poté Agrofertem. Šlo o skutečné, nebo účelové vlastnictví?
- Získání prostředků na nákup 55 % Agrofertu.
Ing. Andrej Babiš nakoupil v letech 2000 až 2003 55% podíl v Agrofertu, jehož tržní hodnota byla v řádu nižších jednotek miliard Kč (4-4,5). Jak byl tento obchod zdrojován? Uskutečnil se za standardních podmínek, nebo ne? Byl prodávající skutečným vlastníkem, nebo jen držitelem?
- Skutečné vlastnictví firem Afeed CZ, ZZN Pomoraví a Navos
Projekt fúze uvedených společností ze dne 29. 3. 2011 uvádí, že všechny společnosti byly ve vlastnictví Agrofertu. Ing. Babiš v jím zveřejněných příjmech nicméně odkazuje na prodej společnosti Afeed CZ Agrofertu až 2. 5. 2011, a to za částku 59 mil. Kč, opět bez povinnosti platit daň (uplynutí daňového testu). Byla transakce prodeje firmy Afeed CZ standardní, či důvodně daňovou optimalizaci?
Pokud by platilo, že dotčené komerční banky obchodovaly se společnostmi ovládanými Ing. Babišem bez ohledu na řádně provedenou kontrolu „compliance“, byla by tím ohrožena důvěra v celý bankovní systém a jednalo by se o – pro Českou národní banku – jistě neakceptovatelný precedens umocněný velikostí skupiny Agrofert i faktem, že Ing. Babiš je – nejméně od roku 2013 – politicky exponovanou osobou.
Děkujeme Vám za prověření těchto skutečností. Jistě chápete, že je to ve veřejném zájmu.
S pozdravem
Za neziskovou organizaci Free Czech Media. z.s.
Johana Hovorková
předsedkyně spolku
Pavel Šafr
Zdroje:
Neovlivni.cz „Babišovy dluhopisy: Podezření z daňového úniku policie hodnotí jako vážné“, Sabina Slonková, 21. 9. 2017
FORUM 24 „12 otázek, na něž Andrej Babiš stále dluží odpovědi (kromě mnoha jiných)“, Petr Havlík, 24. 9. 2017
Reflex.cz „Legenda o svatém Andrejovi. Reflex odhaluje zapomenuté informace o Babišově zbohatnutí“, Daniel Kaiser, 25. 10. 2013