Francouzská feministka a novinářka Dora Moutotová (uprostřed) FOTO: Dora Moutotová, se souhlasem
FOTO: Dora Moutotová, se souhlasem
Francouzská feministická autorka Dora Moutotová byla letos odsouzena za veřejnou urážku kvůli výrokům o transgender ženách a proti verdiktu se odvolala. Současně proti ní byla zahájena další řízení kvůli jiným výrokům o transgender ženách a jejich přístupu do prostorů pro ženy, přičemž u některých skutků jí podle francouzského práva může hrozit až rok vězení. Do případu se nyní vložila zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách Reem Alsalemová, která varuje před nepřiměřeným zásahem do svobody projevu.
Co tedy Moutotová vlastně řekla? Spor začal v říjnu 2022, kdy vystoupila ve francouzském televizním pořadu Quelle époque! v debatě s Marie Cauovou, první transgender starostkou ve Francii. Mluvilo se o tom, zda mají mít transgender ženy přístup do prostorů pro ženy. Moutotová argumentovala mimo jiné případy transgender žen umístěných do ženských věznic, které následně sexuálně napadly spoluvězeňkyně. Zároveň zdůraznila, že takové chování nepřipisuje všem transgender lidem.
„Jako ženy ale nemáme jinou možnost než mít se na pozoru před lidmi s penisy,“ řekla Moutotová.
Když se jí moderátor následně zeptal, zda Cauovou považuje za ženu, odpověděla, že ji pokládá za „muže, transfemininního muže“. Dva měsíce nato proti ní podaly trestní oznámení francouzské LGBT organizace. Jednou z nich byla asociace Mousse, která tvrdila, že Moutotová už nevedla pouze debatu o genderové identitě, ale transgender ženy zobecnila jako potenciální sexuální hrozbu.
Případ skončil před pařížským trestním soudem. Moutotová byla původně stíhána také kvůli podezření z podněcování k nenávisti, soud ale tento trestný čin neshledal. Podle rozsudku její výroky nevyzývaly veřejnost k násilí, diskriminaci ani nenávisti.
Přesto ji soud uznal vinnou z veřejné urážky skupiny osob kvůli genderové identitě. Podle soudu její výroky redukovaly transgender ženy na jejich anatomii, popíraly jejich genderovou identitu a spojovaly je s hrozbou sexuálního násilí. Moutotová dostala pokutu a povinnost uhradit odškodnění i část nákladů řízení. Proti rozsudku se odvolala.
Tím ale její problémy neskončily. V červnu byly podle Moutotové proti ní a feministické aktivistce Marguerite Sternové podány další stížnosti kvůli jiným výrokům na sociálních sítích, jejich webu a YouTube. Týkají se například jejich tvrzení, že muži „požadují přístup do našich prostorů“, nebo otázky, proč by měl mít strach transgender žen z posměchu na mužských toaletách přednost před strachem žen ze sexuálního napadení.
Právě v těchto dalších řízeních může být trest výrazně tvrdší. Moutotová tvrdí, že jí u některých skutků hrozí až rok vězení a pokuta do 45 tisíc eur.
Sama celý případ interpretuje jako střet mezi svobodou projevu a ochranou transgender lidí před urážkami. Tvrdí, že její výroky byly součástí politické debaty o biologickém pohlaví, bezpečnosti žen a pravidlech pro ženské věznice, šatny nebo toalety.
Žalující organizace to odmítají. Mousse po květnovém rozsudku uvedla, že Moutotová nebyla odsouzena za samotný nesouhlas s transgender politikou, ale za způsob, jakým o transgender ženách hovořila. Podle organizace soud považoval za zásadní zejména to, že Moutotová transgender ženy prezentovala jako skupinu, před níž se mají ostatní ženy mít na pozoru. Právě tento zobecňující charakter měl podle žalující strany překročit hranici mezi kritikou určitého názoru či politiky a trestnou urážkou.
Do sporu se nyní vložila zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách a dívkách Reem Alsalemová. V pátek vyjádřila nad odsouzením Moutotové vážné znepokojení. Upozornila především na rozpor, že soud sám konstatoval, že Moutotové výroky nevyzývaly k násilí, diskriminaci ani nenávisti, přesto ji za ně trestně sankcionoval.
Podle ní je ochrana lidí před diskriminací a násilím legitimní povinností státu, nesmí ale nepřiměřeně zasahovat do svobody projevu a práva žen veřejně mluvit o bezpečnosti a otázkách pohlaví. „Ženy by neměly být sankcionovány za vyjadřování obav o vlastní bezpečnost nebo bezpečnost jiných žen a dívek,“ uvedla Alsalemová.
Alsalemová zároveň upozornila na tvrzení Moutotové, že čelí výhrůžkám smrtí, zveřejňování osobních údajů a dalším formám zastrašování. Pokud by se podle ní potvrdilo, že francouzské úřady důsledně stíhají její veřejné výroky, zatímco vyšetřování výhrůžek proti ní nepřináší výsledky, mohlo by to vyvolávat otázky ohledně rovnosti před zákonem.
Francouzskou vládu proto požádala o informace k odsouzení Moutotové, jejímu odvolání, dalším probíhajícím řízením i vyšetřování výhrůžek.
