Zatímco na sklonku roku dosahovala Zuzana Čaputová jednociferných preferencí, dnes její popularita daleko přesahuje slovenské hranice a sympatická čtyřicátnice s největší pravděpodobností nahradí Andreje Kisku v prezidentském úřadě. Právnička, občanská aktivistka a novopečená politička spojuje slovenskou společnost ještě před svým možným zvolením. V postkuciakovské éře nabídla Slovensku svou službu žena, která není nikterak spojena se starými strukturami Ficova Smeru, a tak k ní lidé chovají naději na změnu k lepšímu. Podporu jí přitom vyslovují nejenom liberálové či konzervativci, ale minulý týden v její prospěch odstoupil i další favorit voleb vědec Robert Mistrík. Kdo je tedy žena, která má spasit Slovensko?

Do roku 2017 žila Čaputová mimo politické dění a ve své advokátní praxi se věnovala především problematice životního prostředí či ochraně lidských práv těch nejslabších z řad seniorů a týraných dětí. A předešlá témata zároveň patří mezi hlavní pilíře její současné prezidentské kampaně. Třetí prioritou je pak všeobecná spravedlivost jako odraz jejího liberálního vidění světa, jež je trnem v oku jejích kritiků. „Chci spojovat všechny, bez ohledu na víru nebo sexuální orientaci,“ prohlásila nedávno. A právě podporu adopcí homosexuálními páry se snaží její oponenti přetvořit v hlavní důvod, proč ji nevolit.

Slovenská společnost sice stojí na křesťanských základech, po vraždě novináře ale voliče znepokojuje především propojení mafiánského prostředí s nejvyšší politikou vládní strany Smer. Robertu Ficovi se během dlouhých let v čele strany podařilo přetvořit Slovensko na vlastní superstát, kde jsou korupční praktiky na denním pořádku. I ono sepětí mezi podnikatelsko-politickou sférou dovedlo před rokem po Kuciakově vraždě statisíce demonstrantů do ulic. A Slováci chtějí svou zemi zpět.

Nulová zkušenost z vysoké politiky se tak Čaputové paradoxně stává hlavní konkurenční výhodou. Současná favoritka voleb zůstává parlamentní politikou nepolíbena, i když zastává post místopředsedkyně v novém uskupení Progresívne Slovensko. To si kladlo při svém založení za cíl propojení levice s pravicí a vlilo naději do žil nejednoho voliče. Jeho budoucnost do značné míry ukáže první účast ve volbách, přičemž nadcházející úspěch jejich spoluzakladatelky by nepochybně posílil i preference tohoto uskupení.

Kdo si s sebou ovšem nese ficovské břímě, je její největší konkurent Maroš Šefčovič, který kandiduje právě za vládní Smer. Evropský politik zastává místo komisaře pro energetiku v Evropské komisi, kde zároveň působí jako její místopředseda. I když je pravděpodobnou alternativou v druhém kole souboje prezidentských kandidátů, jeho postoje se od těch Čaputové příliš neliší. Jako dlouholetý diplomat se otevřeně hlásí k prozápadnímu i prounijnímu směřování země, což takřka vylučuje možnost, že by se mu dostalo jakékoli významnější podpory přívrženců krajní pravice nebo populistů. Kotlebovi nacionalisté podporují pouze svého lídra, ale jeho šance prosazovat fašistický program i ve druhém kole voleb jsou minimální.

Preference Mariana Kotleby se pohybují kolem pěti procent, před ním se nachází ještě jako třetí v pořadí Štefan Harabin s 11 %. Za to Čaputová přesáhla po Mistríkově stažení kandidatury poprvé hranici padesáti procent (52,3 %), přičemž mezi ní a Marošem Šefčovičem (necelých 17 %) zeje hluboká propast. Volební průzkumy je jistě nutné brát s rezervou, ovšem ohrozit ji v současné situaci může zřejmě už jen případná podpora zbývajících kandidátů Šefčovičovi.

Ale nově vzniklý fenomén má i svá významná opodstatnění. Nejdříve se Čaputová objevila v prvních televizních debatách, kde se jí velmi daří. I přes deficit politických zkušeností představuje jasnou vizi pro změnu a své zkušenější kolegy argumentačně předčí. Na sociálních sítích si pak získává přízeň tím, že není výplodem zkušeného PR týmu, ale se svými příznivci komunikuje přímo ona sama. Zasahuje tak nejenom skupinu mladých, ale obecně se těší velké přízni žen bez rozdílu věku. Například matkám samoživitelkám se stává po rozvodu inspirací, jak zkombinovat výchovu dvou dcer spolu s úspěšnou kariérou.

S rostoucími preferencemi se tak vyrojily i spekulace, kdo by stál po boku první slovenské prezidentky. Čaputová se rozhodla všechny rozbít příspěvkem na sociální síti Instagram: „Setkávám se s různými útoky, z kterých vyplývá, že jak žije žena bez partnera, tak jako by měla menší hodnotu. Přitom je množství silných žen, stejně jako mužů. … Jednoduše žiji sama se svými dcerami. Můj přítel je Peter Konečný, který se živí jako hudebník, fotograf a textař. … Děkuji mu, že je připravený snášet i tyto náročnější momenty kampaně se mnou.“

Naši spoluobčané z dob bývalé federace si téměř třicet let od pádu režimu uvědomují klíčové okamžiky změn pro jejich budoucí směřování. Slovákům se tak brzy dost možná podaří to, o co se Češi v uplynulých prezidentských volbách pouze marně pokoušeli. Z plejády možných liberálních kandidátů dokázali vyčlenit jednoto silného adepta, a netříštit tak zbytečně demokratické síly. V období vzestupu populistických stran nám ukazují mimořádnou důležitost spolupráce. V přímém přenosu tak můžeme sledovat unikátní schopnost překonávat vlastní ambice v zájmu vyššího společenského cíle. Snad se Češi slovenským příkladem ještě včas inspirují.