AKTUALIZOVÁNO: Poslanci dnes budou jednat o možném navýšení deficitu státního rozpočtu na 500 miliard korun. O možnou podpoře vyjednávala vláda tentokrát i s opozičními Piráty. Výměnou si však kladli několik podmínek. Ač byly podle předsedy ODS Petra Fialy v řadě případů racionální, případnou podporou by sedli vládě na lep. V pondělí večer se pak setkal místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) s ministryní financí Alenou Schillerovu (ANO) na finální kolo jednání, o jehož detailech následně mluvil s deníkem FORUM 24. 

Po našem rozhovoru ale následovala ještě on-line schůzka poslaneckého klubu Pirátů, která trvala až do pozdních nočních hodin. Na úterní tiskové konferenci pak oznámil Ferjenčík spolu s předsedou strany Ivanem Bartošem, že se rozhodli rozpočet jako celek nepodpořit. Jako hlavní důvody uvedl neochotu vlády snížit celkovou výši schodku a odmítnutí teritoriality u exekucí, o jejíž uzákonění Piráti dlouhodobě uvažují.

Pirátské požadavky

Na základě dohody s ministryní Schillerovou ale již večer uvedl, že nebudou blokovat zkrácení lhůt mezi jednotlivými čteními, aby došlo k projednání ve třech čteních ještě před sněmovními prázdninami. Výměnou za to jim podle jeho vyjádření přislíbila kompenzační bonus pro tzv. dohodáře, lidi pracuji na dohody o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ). Zákon podle Ferjenčíka předloží v nejbližší době k projednání ve zkráceném řízení. „Je to přímé protikrizové opatření, které patří mezi ta, která nebyla ještě realizována,“ komentoval důvody pirátského požadavku.

Mezi další podmínkami pak uvedl Ferjenčík například exekuce. „(Hnutí) ANO odmítá teritorialitu (V praxi to znamená, že by exekutora v bydlišti vybíral soud. – pozn. red.). Takže i to bylo jedním z problémů, který jsme chtěli řešit. Myslíme si, že to velmi úzce souvisí se stávající ekonomickou krizí,“ vysvětloval překážky možné dohody.

Dále společně jednali i o valorizaci platu učitelů. Podle Ferjenčíka se proti tomuto požadavku postavil sám premiér Andrej Babiš (ANO). „Nepřeje si to a nepřispělo to k tomu, abychom měli chuť podporovat ten rozpočet jako celek,“ dodal poslanec.

Na druhou stranu nám Ferjenčík řekl, že zaznamenal pozitivní reakci zejména u možného ztransparentnění dotací. „Vypadá to, že bychom mohli najít nějaký konsenzus. Skutečně by mohlo dojít k významnému zprůhlednění ve vztahu k majitelům firem, které dotace dostávají,“ uvedl dále. I to patřilo tedy podle něj mezi důvody, proč se rozhodli v jednání pokračovat.

Jedná se zde hlavně o jejich pozměňovací návrhy předložené s hnutím STAN k zákonu o evidenci skutečných majitelů firem, který implementuje evropskou směrnici. Předložený vládní návrh totiž zavádí výjimku pro firmy uložené do svěřenských fondů. Opozice kritizovala, že jde o účelový krok, který by pomohl holdingu Agrofert.

Stopka pro komunisty

Jako prvotní impulz pro možnou podporu pak označoval Ferjenčík snahu zamezit schválení požadavků, které si kladla KSČM. „Komunisti chtěli, aby obce nad tři tisíce obyvatel nedostaly státní podporu, což pro nás bylo zcela nepřijatelné. Chtěli jsme spravedlivou podporu pro všechny obce,“ uvedl.

I na základě samotného vstupu do jednání se podle něj nyní podařilo prosadit schválení jednorázového příspěvku 1200 korun na obyvatele jako kompenzace daňových příjmů na základě jejich spoluúčastí na financování příspěvků pro OSVČ. „Bylo to pro nás zásadní,“ zdůrazňuje.

Na dotaz, zda by nebylo namístě požadovat shodné podmínky i pro kraje, které jsou aktuálně z kompenzací vynechány, ještě ráno uváděl, že i o tom by se mělo jednat. Jak ale večer přiznal, nakonec se téma na diskuzi nedostalo. „Asi i kvůli tomu, že paní ministryně s námi potřebovala řešit zejména ten proces schvalování v Parlamentu,“ míní Ferjenčík.

Zároveň odkazoval na vládní opatření, kterým alokovala další finanční prostředky na opravy silnic v krajích. Přestože se Pirátům nelíbí zejména to, že bude krokem vynechána z podpory Praha, dále uvedl, že nechtějí jedno město přenášet na celostátní úroveň vyjednání. „Takže jsme spíše procházeli věci ze seznamu našich požadavků,“ doplňuje.

„Jakmile však přislíbili podporu komunisté, ztratila vláda motivaci vyjednávat o podpoře státního rozpočtu jako celku, a spíše jsme jednali o procesu jeho schvalování,“ sdělil Ferjenčník novinářům v úterý ráno.

Výhrady zbytku opozice

V minulém týdnu navíc opoziční kluby ve Sněmovně ostře odmítly, aby 137 miliard korun směřovalo do vládní rozpočtové rezervy. Jak ale Ferjenčík dodává, po vlně kritiky z nevládních uskupení včetně komunistů, předložil premiér Andrej Babiš (ANO) pozměňovací návrh zákona, který navrhuje alokaci 100 miliard do jednotlivých kapitol, a rozpočtovou rezervu tedy stlačuje na 37 miliard korun. Upozorňuje ovšem, že to neznamená, že by tato základní výhrada padla, ba naopak. „Pořád je tam velká volnost v tom, jakým způsobem vláda s prostředky naloží,“ řekl nám  Ferjenčík s tím, že i to patří k věcem, kde shodu nenašli.

Možnou podporu zvýšení deficitu státního rozpočtu na půl bilionu Pirátům od počátku vytýkal zbytek demokratických opozičních stran. „Přiznám se, že moc nerozumím tomu, proč Piráti sedají na lep vládní koalici. Od podzimu 2017 zde spolehlivě funguje vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM a garantuji vám, že bude fungovat i u rozpočtu. Návrhy Pirátů jsou v řadě případů racionální, ale vláda je k ničemu nepotřebuje. Má svou většinu a podporu KSČM,“ komentoval v pondělí situaci předseda ODS Petr Fiala pro deník FORUM 24.

Ferjenčík připustil, že rozumí i výtkám o tom, že by to znamenalo faktickou podporu vládě. „Na druhou stranu jsme v bezprecedentní ekonomické krizi. Takže nám přijde rozumné vystupovat vůči vládě vstřícněji než za normálních okolností. I z toho důvodu jsme šli do jednání, ale samozřejmě si uvědomujeme i aspekt toho, že člověk přijímá určitou odpovědnost za kroky, které následně nemůže ovlivnit,“ doplňuje.

V případě, že by však bylo rozhodnutí pouze na něm, Ferjenčík uvádí, že spíše doufá, že k finálnímu hlasování prozatím nedojde. „Očekávám, že to půjde standardním legislativním procesem, a tak bude hlasování až v průběhu července. Můj názor je, že by stát měl hledat úspory ve svém provozu. A klidně o to poté navýšit i následnou pomoc firmám i lidem. Alespoň nějaké by se ale dít měly,“ uzavírá Ferjenčík.