Proroci zkázy české ekonomiky, pokud se odpojí od ruských surovin, zatím příliš nebodují. Dne 5. prosince vstoupil v platnost zákaz dovozu ruské ropy po moři do EU, a země G7 na ni zároveň zavedly cenový strop 60 dolarů za barel. Tyto sankce však u nás nevedly k růstu cen benzínu a nafty, ale naopak došlo k jejich rychlému poklesu. Jak je to možné?

Invaze ruské armády na Ukrajinu nesplnila očekávané vojenské cíle, ale naopak zlomově přetváří geopolitické a obchodní vazby v celosvětovém měřítku. Západní svět po anexi Krymu pozdě, ale přece prozřel z idealistických představ výhodných globálních vztahů s Putinovou diktaturou a mění svoje strategické priority.

Patří mezi ně klíčový důraz na národní a energetickou bezpečnost, spočívající v odříznutí od závislosti na dodávkách ropy, plynu a dalších komodit z Ruské federace, jež se stala nespolehlivým a toxickým partnerem. Do této kategorie spadá i embargo na dovoz ruské ropy přepravované tankery, jež sníží příjmy ropných společností.

Dále čtěte

Maďarsko jako náš vzor? Orbánův populismus zahání zemi do stále větších problémů a izolace

Domácí opozice vzhlíží k Viktoru Orbánovi jako státníkovi důsledně hájícímu zájmy občanů. Často ho dává za vzor Fialově vládě, jak…

Zájmová sféra Kremlu

České republiky se tento krok přímo nedotýká, jelikož má s několika dalšími zeměmi výjimku na dodávky ropovodem Družba a neodebírá ruskou ropu dodávanou na moři. Tato výjimka platí do poloviny roku 2024, kdy by měla být zvýšena kapacita ropovodu TAL, čímž by odpadla naše závislost na ruské ropě.

Tento vývoj nehraje do karet „obchodníkům“ s ruským vlivem, prosazujícím udržení úzkých vazeb s východní velmocí. Tváří se přitom, že jim jde o mír a nemají s Putinem nic společného. Zároveň by však nejraději vyrazili do Moskvy, aby mohli uzavřít přímé obchodní kontrakty, a Ukrajinu by okamžitě hodili přes palubu.

Tato zájmová sféra Kremlu vytváří alternativní politickou scénu, a to nejen u nás. Ve sněmovně je po vypadnutí komunistů nejaktivněji zastupuje SPD Tomia Okamury, ale ještě radikálnější subjekty se projevují v mimoparlamentním spektru.

Věštci apokalypsy

Patří mezi ně organizátoři zářijových demonstrací na Václavském náměstí s hlavním cílem svrhnut vládu, vystoupit ze západních struktur a přivázat se zpět k Východu.

Času nemají nazbyt, jelikož demontáž politických a obchodních vztahů s Ruskem probíhá poměrně rychle, i když jistě nikoli bezbolestně. Proto se tito aktivisté, politici neúspěšných stran a na ně napojení „odborníci“ pokoušejí vytvářet klima apokalypsy, pokud nedojde na jejich slova.

Stát se podle nich každou chvíli zhroutí. S neskrývanou nadějí vyhlížejí a signalizují totální kolaps ekonomiky a drtivý propad životní úrovně. Jejich heslem je čím hůře, tím lépe. A stačilo by přitom jen málo, jak zabránit této katastrofě: Nahlížet na svět s jistou empatií vůči zájmům kremelské věrchušky.

Z jejich úhlu pohledu nelze považovat poslední vývoj za příznivý. Ceny energií a plynu byly zastropovány (i když podle opozice málo a pozdě), a ke kolapsu trhu s pohonnými hmotami nedošlo u nás, ale v Orbánově Maďarsku, často dávanému těmito kruhy české vládě za vzor.

Ceny klesají

U nás naopak v poslední době ceny benzínu a nafty nezvykle rychle klesají, a to i po vyhlášení ropného embarga. Cena ropy Brent klesla na 76 dolarů za barel, což je nejméně od prosince 2021. Důvodů je víc.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Rozhodnutí o sankcích na ruskou ropu padlo už před půl rokem, takže se na něj obchodníci připravili přesměrováním logistiky. Ropa zlevňuje i proto, že panují obavy ze zpomalení celosvětového ekonomického růstu a tudíž snížení její spotřeby.

Tento vývoj se odráží i u nás v cenách pohonných hmot, jež dnes na některých pumpách dosahují předválečné úrovně 35 korun za litr benzínu a 37 korun za naftu. Snižování cen ještě nekončí, což je před vánočními svátky dobrá zpráva. Pro pokles je ještě vůle v maržích čerpacích stanic, což se projeví s jistou setrvačností.

Tento vývoj je současně fiaskem pro „experty“, kteří ještě nedávno věštili růst cen pohonných hmot až na 65 korun za litr – zřejmě pod dojmem, že negativní zprávy se v médiích lépe prodávají.

Šéf hnutí PRO Jindřich Rajchl, pohasínající hvězda mítinků proruského aktivisty Ladislava Vrabela, dokonce předpovídá vzestup na 100 korun za litr. V jeho případě to nepřekvapuje, jelikož právě kolem jeho hnutí se formuje největší koncentrace „odborníků“ prosazujících byznys s Ruskem.

Prohra Ruska

Podle zvláštního velvyslance pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky dnes zůstává otázkou, co se odehraje v únoru příštího roku, kdy skončí dovoz i ruských ropných produktů do EU, tedy nafty a benzínu.

„Klíčovou pozici v té době nebude mít Rusko, ale OPEC, tedy kartel zemí, které vyvážejí ropu,“ připomněl Bartuška v rozhovoru pro iRozhlas a zmínil poslední jednání OPEC včetně spojenců, jež podle něj skončilo prohrou Ruska.

Dále čtěte

O Bachmut se vedou tvrdé boje. Na ruské straně útočí Prigožinovi žoldáci

Po dobytí Lysyčansku a Severodoněcku se přibližně v polovině července okupační ruská armáda zaměřila na sedmdesátitisícový Bachmut a také na…

„Nejenom Rusové očekávali, že se stane něco zásadního, nestalo se ale vůbec nic. Západ prokázal, že je schopen s těmi zeměmi jednat a leccos si s nimi dohodnout,“ dodal s tím, že by nastala jiná situace, kdyby se země OPEC rozhodly snížit těžbu ropy a utáhnout šrouby, což by vedlo k růstu cen.

Bartuška je ale optimistický. „Věřím, že ekonomická síla Západu, G7, Spojených států, Evropy a Japonska, ale třeba i Austrálie a dalších zemí je taková, že exportéři ropy, především země Perského zálivu, budou raději se Západem než s Ruskem.“

Současně však pro deník FORUM 24 upozorňuje, že Evropská unie čelí energetické krizi, s jakou se ještě nesetkala. „Všechny vlády experimentují a za chodu vymýšlejí řešení, jejichž dopady uvidíme za měsíce či roky. Nikdo nemá spolehlivý recept, jak dál. Najdeme cestu, určitě ano. Ale nebude to bez neúspěchů a omylů.“

Lze jen věřit, že těchto „neúspěchů a omylů“ bude mít západní společenství o poznání méně než Putinův svět, který se chová stále agresivněji. Čas hraje proti němu.