Premiér Andrej Babiš a vicepremiér Karel Havlíček (oba z hnutí ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Pamatujete si sliby Andreje Babiše a hnutí ANO před volbami v roce 2013? Apple Store v Praze, dálnice z Brna do Vídně, později rychlobruslařská hala pro Martinu Sáblíkovou nebo postavíme 210 kilometrů dálnic. Ve skutečnosti se však nepostavila ani čtvrtina. Zlevníme energie. Přitom za jeho vlády ceny elektřiny a plynu rostly a stát jen přihlížel. Zrušíme silniční daň pro živnostníky. Nezrušilo se nic.
Takhle to může pokračovat. Zavedeme elektronickou občanku do mobilu. Nestalo se. Boj se šedou ekonomikou po zavedení EET přinese miliardy. Ve výsledku systém stál víc, než přinesl. Levnější potraviny. V obchodech ceny jen rostly a Agrofert inkasoval.
Teď přichází další vlna slibů. Fakulty na každém rohu. Průměrné učitelské platy se mají zvednout na 75 tisíc korun, rodičovský příspěvek stoupne na 400 tisíc korun ze současných 350 tisíc a senioři se studenty budou levně cestovat vlaky, autobusy a městskou dopravou, protože budou mít nárok na 75 procent slevy z jízdného. Firmy mohou jásat, protože daně se jim vrátí zpět na 19 procent. Také senioři se mohou radovat, protože valorizace penzí by měla být štědřejší, než je dosud. Toto a mnoho dalšího slibuje hnutí ANO po volbách, pokud bude sestavovat vládu. Stejně plané sliby, jak slibovali před osmi lety.
Dále budou za babišovců levné energie a oni už také vědí, jak to zajistit. Prý když vykoupíme minoritní akcionáře ČEZ, tak stát stoprocentně ovládne tento energetický gigant, bude moci snadněji regulovat ceny energií a udržet tak jejich ceny na přijatelné úrovni. Tak snadné to ovšem nebude. Minoritní akcionáři vlastní 30 procent akcií a jejich výkup by mohl přijít až na 300 miliard korun.
Místopředseda ANO Karel Havlíček tvrdí, že by to měl ČEZ zaplatit ze svých zisků. To jsou ovšem hodně utopické a nereálné představy. Spíš by to dopadlo tak, že výkup akcií od minoritních akcionářů by způsobil zadlužení firmy s důsledky pro státní rozpočet, protože firma by nevyplácela dividendy ze zisku. Pak je tu ještě daleko větší nebezpečí. Kdyby ČEZ musel vyplatit minoritní akcionáře, nezbývaly by mu peníze na investice. Nestavěly by se plynové a především jaderné elektrárny, které jsou klíčové pro naši energetickou bezpečnost. Elektřinu bychom museli v budoucnu dovážet a nakonec by byla dražší, než je nyní.
Já si také přeji levnější energie, nízké daně a seniorům slušné důchody. Jenomže je třeba vycházet z reality a neslibovat populisticky něco, co nejde splnit. Volební sliby hnutí ANO by státní pokladnu přišly na stovky miliard korun. Jak ale dokázat udržet státní rozpočet v rovnováze, když na jednu stranu se má více utrácet, na druhou stranu se osekají příjmy? To zavání pořádnou sekerou do veřejných financí.
S tím si však Andrej Babiš hlavu neláme. Prý se znovu zavede EET, zatočí se se šedou ekonomikou a peníze se vytáhnou z neplatičů daní. Jenomže takhle to nefunguje. Přínos z EET do státní kasy byl téměř nulový, což se už v minulosti prokázalo. Podobné věci Babiš sliboval před volbami v roce 2013 a jaksi to nesplnil. Není tedy jediný důvod věřit tomu, že tentokrát by se mu to povedlo.
Autor je středočeským krajským zastupitelem za ODS.
